Bláznivý Petříček utápěl vnitřní běsy v alkoholu, občas i hulil trávu. Před zkázou ho zachraňoval jen talent. Tajnosti slavných
10.07.2020
Foto: ČT - Přiba Mrázová
Popisek: Petr Svojtka
FOTO Ochotný splnit jakoukoli sázku a provést kdejaký nesmysl. Rád hazardoval, jako by byl nesmrtelný, a jeho život byl plný paradoxů. Pohledný, společenský, holky na něj letěly jako včely na med. Potomky mu porodily hned tři krásné kolegyně, v zodpovědného partnera ho ale neproměnilo ani rodičovství.
Mimořádný talent a jeden z nejvýraznějších herců české generace. Často byl přirovnáván k hollywoodské hvězdě Jamesu Deanovi, kterého proslavila nejen vizáž hezouna a hlavní role v nesmrtelném dramatu Rebel bez příčiny, zařazeném do stovky nejlepších amerických filmů všech dob. Společného měli víc než jenom talent, stejně divoký byl i Petr Svojtka. Byl impulzivní, rád riskoval, měl ztřeštěné nápady. Spolužáci vzpomínali, že byl kdykoli ochoten splnit jakoukoliv sázku a provést kdejaký nesmysl. Jenže oč byl navenek veselejší a ztřeštěnější, tím víc mu v nitru řádily jeho soukromé běsy. Se životními ztrátami se neuměl vyrovnávat a jako partner začal být časem téměř nepřijatelný.
Leonidik a Lika (Jaroslava Pokorná) ve hře Alexeje Arbuzova Setkání ve třech – studentské divadlo DISK 1967; foto vis.idu.cz / Karel Minc
Maminčin chlapeček
Narodil se 25. září 1946 v Praze, jeho otec pracoval jako sazeč a typograf v tiskárně a matka byla úřednicí. Dětství prožil v Nuslích, místem jeho klučičích her a řádění byl park Folimanka na rozhraní Vinohrad, Nuslí a Nového Města, a pak také Havlíčkovy sady neboli Gröbovka, kde tehdy sídlil Dům pionýrů a mládeže Julia Fučíka. V něm poprvé přičichl k herectví a absolvoval kurzy divadelního hraní a recitace. Odmalička byl hodně fixován na matku, a poté co se rodiče rozvedli, zůstal s ní v patnácti letech sám a jejich vztah se ještě prohloubil. Na střední škole se stal členem Divadla poezie a po maturitě se přihlásil k přijímacím zkouškám na DAMU. Přijat byl do silného ročníku budoucích hvězd, k jeho spolužákům patřili mimo jiné Ladislav Potměšil, Hana Maciuchová, Daniela Kolářová, Ivan Luťanský či Jiří Ornest.
Skovajsův syn Karel a bývalá jeptiška, přezdívaná Slečna (Jana Brejchová), v dramatu Karla Kachyni Noc nevěsty; foto repro - CS film
Rebel a průšvihář
S příchodem na DAMU začal také dostávat vedlejší role. Před filmovou kamerou stanul poprvé už v roce 1964 v povídkovém filmu debutujícího scenáristy Antonína Máši Místo v houfu, vzápětí se mihl i na televizní obrazovce v bezejmenné vedlejší roli, v inscenaci Václava Hudečka Cestička padajícího listí. Zahrál si mimo jiné i syna rolníka Skovajse ve slavném historickém dramatu Karla Kachyni z roku 1967 Noc nevěsty. A na fakultě začal vršit jeden průšvih za druhým. S Jiřím Ornestem se totiž brzy uvedli jako rebelové. Rádi a často kritizovali, snažili se prosazovat modernější formy studia, takže nakonec oba absolvovali s odřenýma ušima jenom díky velkému talentu, protože se jejich nápady neslučovaly s tehdejší socialistickou morálkou.
V psychologickém dramatu Edwarda Bonda Spaseni – Činoherní klub
Praha 1968; foto vis.idu.cz - Miloň Novotný
Studentská láska
Už během studia se prý psychicky extrémně nevyrovnaný Petr údajně poprvé pokusil o sebevraždu – tenkrát si podřezal žíly. V posledním ročníku se zamiloval do kolegyně Moniky Švábové, dcery uznávaného malíře a grafika Jaroslava Švába, která se stala jeho velkou studentskou láskou. Absolvoval v osudovém roce 1968, krátce nato přišel srpen a invaze ‘spřátelených armád‘ a tehdy uvažoval o emigraci. Monika se ale rázně postavila proti, a tak alespoň roznášel letáky, které vyzývaly k veřejnému odporu a odchodu vojsk. Dokonce byl zatčen ruskou armádou, což paradoxně ‘odčinil‘ rolí sovětského staršiny ve válečné tragikomedii Ivo Nováka Maratón. Vzápětí přišlo první angažmá, Petr se stal členem souboru pražského Divadla Jiřího Wolkera a Monika putovala do Plzně. Odloučení dovršilo rozháraný partnerský vztah, Monika ho opustila a Petr se s rozchodem nedokázal vyrovnat. Dokonce tenkrát strávil nějaký čas na psychiatrii.
Romeo v nestárnoucí milostné tragédii Williama Shakespeara Romeo a Julie – Divadlo Jiřího Wolkera 1972; foto vis.idu.cz - Vilém Sochůrek
Na vlně hippies
Po návratu si zahrál v divadle hlavní roli v pohádce Pták ohnivák a časem Moniku přesvědčil, aby se k němu vrátila. V roce 1969 spolu odjeli na zkušenou do Velké Británie, finančně na tom ale nebyli dobře, a tak si oba našli brigádu a Petr začal pracovat jako pomocná síla v jedné londýnské restauraci. Byla to doba největší slávy rebelské vlny hippies, kterou nasával všemi smysly. Vstřebával kulturu a uvolněnou společenskou atmosféru, mimo jiné také vykouřil svého prvního jointa. Dojem z něj měl rozporuplný, o své příjemnosti ho prý marihuana nepřesvědčila. Přesto se k ní později tu a tam vracel. Po návratu domů na něj tvrdě dolehla atmosféra normalizace, navíc se s ním Monika definitivně rozešla. Naštěstí našel vzápětí v souboru domovského Divadla Jiřího Wolkera chápající, milující a oddanou duši, o tři roky mladší Kateřinu Macháčkovou. Sice se na tamním jevišti mihla jenom na měsíc, k tomu, aby se Petr zamiloval, to ale úplně stačilo. Vzali se v roce 1971 a 13. ledna 1972 se jim narodil syn. Jméno dostal po otci a zpočátku kupodivu nebylo ani Petrovi zatěžko plnit úkol vzorné hlavy rodiny a milujícího otce.
(Pokračování v pondělí 13. července)
Vložil: Adina Janovská