Láskou se povinně rozplývat… jako v kyselině. 5 x středa Štěpána Chába

Foto: Facebook

Popisek: Jsme pod německou vlajkou... no, někdy to tak vypadá

Německý ministr zahraničí Heiko Maas nám to natřel, předestřel, a ještě pěkně rozplánoval. Podle jeho vyjádření Evropská unie není jen o přijímaní peněz, přízně a rozkvětu, ale také o sdílených povinnostech. A dodal, že státy V4 budou muset začít uvažovat právě nad těmi povinnostmi. Pro nás to znamená, že budeme muset, i když se nám asi moc nechce, začít na základě nového přerozdělování přijímat imigranty. Je dobře, že se o nás má Německo snahu tak pečlivě starat. Obzvláště v čase jeho předsednictví Evropské unii. Bude to dlouhý půlrok.

V německém Bundestagu ministra zahraničí konfrontoval Petr Bystroň za AfD. Otázka, a obzvláště odpověď ministra, zarezonovala naším veřejným prostorem víc, než kdy zarezonoval se svými slovy náš ministr zahraničí.

Otázka za milion

„Pane ministře, ve své řeči jste vyzdvihl solidaritu a suverenitu. Současně jste řekl, že chcete solidaritu vyžadovat. To musí vyvolat ve všech zemích střední a východní Evropy obavy z německého předsednictví Evropské unie, když jim vyhrožujete, že od nich budete něco vyžadovat. Vy jste totiž jedním dechem i řekl, o co vám jde: Že si chcete vynutit přerozdělování migrantů po celé Evropě… Vy znáte obavy zemí Visegrádské čtyřky – a přesto jdete hlavou proti zdi. Nechcete si to rozmyslet? Střední a východní Evropa vás v tomto již léta nenásleduje, lidé v těchto zemích to nechtějí, tak jim odsud z Berlína nediktujte a nenuťte je k něčemu, co nechtějí. Děkuji,“ obrátil se v Bundestagu na ministra poslanec za AfD Petr Bystroň.

Co na to ministr? „Nedělejte si naděje, já si to nerozmyslím, protože jsem pevně přesvědčen o tom, že členství v Evropské unii s sebou přináší jak práva, tak povinnosti. Mnozí profitují v obrovském rozsahu z členství v Evropské unii, finančně, ale nejen finančně. Jsou ale i jiné věci, jiné základní hodnoty, ke kterým jsme se členstvím v Evropské unii zavázali. A proto uvnitř Evropské unie nelze využívat pouze práv, ale je nutné i plnit povinnosti, které jsou s tím spojené. A to bude téma německého předsednictví.“

Hrňte to na nás

Z našeho členství v Evropské unii nevyplývá, že jsme povinni přijímat kohokoliv. Připodobněme si unii k bytovému družstvu. Vstupem do družstva se zavážete k hrazení společných výdajů, k opatrování společných prostor, k přijímání benefitů, které z družstva plynou, a ke společnému rozhodování o družstvu a jeho budoucnosti. Ze vstupu nevyplývá, že jste povinni se rozdělit se sousedy o problémy, které si sami pozvali do svého bytu. Ba naopak, pokud se ty problémy začnou přelévat k vám, můžete souseda u družstva napadnout (ne fyzicky), případně se obrátit na soud. Jsme jen v trochu složitějším družstvu. A Německo, slovy Maase, nás právě plánuje znásilnit. Fí ha, jsme na pokraji toho, že se staneme čistými plátci, to by mohlo mít své neblahé důsledky. V tomhle prostě jedu okamurovskou linii.

Na uklidněnou po býčích zápasech ve sněmovně? Foto Facebook

Býčí zápasy

Jednání sněmovny se v úterý změnilo v býčí zápasy. Miroslav Kalousek za TOP 09 neustále odnášel Lubomíru Volnému (JAP, dříve SPD) jeho transparent, kde stálo heslo All Lives Matter, které se stalo odpovědí na americké Black Lives Matter. Ti politicky nalevo první heslo chápou jako rasistické, ti politicky napravo druhé heslo chápou jako rasistické. Člověk už začíná mít obavy, jestli neodejde z toalety jako zažraný rasista, když tam vykoná potřebu příslušné barvy a prostě ji spláchne. Ale, pokud jsem dobré paměti, tak Igor Chaun ve svých obsáhlých knižních pamětech vzpomínal, že k vlastnímu překvapení jednou vyseděl na toaletě modrou stolici. Která světélkovala. Měli bychom od něj nějak vyloudit, jak na to.

Klaus mladší na to odpověď má. Nebo lépe, má na to patřičnou otázku, kterou formuloval na svém Twitteru hned po býčím zápasu mezi Kalouskem a Volným: „Můžete mi vysvětlit – co je na tomto hesle rasistického či nehumánního. Či na jakých životech tedy nezáleží? Děkuji.“ Na žádných, pane Klausi, jde o prachy a o moc. Nějaké životy jsou všem ukradené. Jde o to se porvat… a vyhrát. Že vás to baví, vy sněmovní kocouři.

Pěkné to v tom Hongkongu mají, jen kdyby..., foto Pixabay

Hongkongské klouzačky

Totalita dostává na zobák. Čína uvalila na Hongkong svou supí pozornost a po loňských protestech na něj uvalila i svůj bezpečnostní zákon. Zbavila tak lidi značné části svobody. Zpočátku to vypadalo, že to s nikým nehne, akorát vzpurní protestanti budou zatýkáni bez pardonu. Ovšem nyní některé globální korporace, které ve městě působí, oznámily, že s takovou ve městě končí a stěhují se. Číně po hubě dali giganti, jako Google, Facebook, Twitter, TikTok. Doposud byl Hongkong nejsvobodnější místo Číny. Což skončilo. Bude si z toho Čína něco dělat? A nepřilezou giganti brzy zpátky? Vždyť takový Google jde Číně v cenzuře a utužování totality již leta letoucí na ruku a vesele upírá obyvatelům Číny to, za co ‘bojuje‘ a co začíná upírat i lidem zbytku planety. Tedy přístup ke svobodným informacím. Sem tam něco vyřadíme z algoritmů a ono se to pak neví. Hlavně že všichni budeme myslet správně. Jak v Číně, tak i tady.

Nám se nic stát nemůže

Česká vláda nechce investovat do rezerv. Koronavirus si posvítil do našich strategických státních zásob a jediné, co objevil, byly vyplašené myši. Nemáme, nepotřebujeme, svět je totiž stabilní a budoucnost krásná. Nějaká katastrofa? Nehrozí. Ani teď a ani nikdy jindy. Proč? Ve státních rezervách chybí elektrocentrály. Bude-li blackout, tedy výpadek elektřiny pro velkou oblast republiky, přejdeme plynule z novověku do středověku. My to dáme. Oheň rozdělávat ještě umíme. Chybí tam i sušené mléko pro kojence. Stejně je nás moc. Nebo cisterny na pitnou vodu? Pít nemusíme, jsme přeci zoceleni. Český rozhlas pak informuje o tom, že zásoby nemáme, ale, podle Václava Votavy z ČSSD, si stát nemyslí, že bychom nějaké kdy potřebovali, protože ani letos se nakupovat nebudou. A co druhá a třetí i čtvrtá vlna? Čehokoliv? Správný hospodář se pozná ne podle toho, že nakoupí dost koblih, ale podle toho, že s ním u otěží přežijeme případnou katastrofu déle, než pět minut od oběda. Dobrá rada – nakupujte si strategické suroviny sami, na nikoho jiného spolehnutí nebude.

Už to jezdí, už to pendluje, foto Facebook

Korona jede

Tak všichni už jsme v Chorvatsku. Žlutý vlak, který snad vyjel přímo z biblického Nového zákona, aby spasil nedočkavé dovolenkáře, nás tam přepravil. Řízky zabalené, pivo vychlazené, už zachraňujeme ekonomiku Chorvatů. Na Split se sice přivalila vichřice, ale to nám dovolenou nezkazí. To lidé na Karvinsku mají ovšem utrum. Nikam, ani na krok. A tak se začali slunit u Karvinského moře. Všechno umíme. Nemůžeme-li k moři, prostě si to moře vymyslíme. My letos, jako každý rok, také nikam nejedeme, ale nedaleko domu máme hned tři moře. Sice mají na šířku jen něco málo desítek metrů, ale voda je tam chladná a i tam jde zahryznout řízek a vynadat někomu, že za ten rok nechutně přibral. Letní měsíce trochu zachmuřila zpráva, že chlapovi, co ukradl pět housek v krámě, hrozí jeden a půl roku kriminálu, ale takové chmuření zaženeme jedním rázným mávnutím ruky. Jen aby mu na cele nedělal společnost chlap, co ukradl v krámě 21 čokolád a hrozilo mu za to 8 let v kriminálu. To by to ta naše justice měla hezky na hromádce. Nu přísnost na prostý lid musí být, obzvláště, když byl nouzový stav. Ale pět housek a pár čokolád? Nejspíš recidivisté. Létu a koroně zdar.

Vložil: Štěpán Cháb