Naučit se text nedokázal, a tak mluvil, jak mu ‘zobák narost‘. Jak se zrodil prototyp českého taťky. Tajnosti slavných

Foto: ČT

Popisek: Josef Šebánek

VIDEO Před kameru nechtěl, naučit se text zpaměti pro něj byl totiž nepřekonatelný problém. Nakonec ho tam v padesáti dokopali, a tak bodrý ‘dělňas‘ a skvělý bavič mistrně improvizoval. A nikdo mu v tom nebránil.

Vorař, řidič, jeřábník, taxikář, soustružník… To není výčet jeho rolí, nýbrž profesí, jimiž v životě prošel, než se stal jedním z nejslavnějších neherců české kinematografie. To už měl na krku pět křížků, doba si ale tenkrát žádala autentičnost a dokumentární kameru, aby natočené snímky co nejvíc působily jako ze života. Hvězdu mezi neherci Josefa Šebánka nakonec objevil díky propletenci rodinných vztahů kolegy Miroslava Ondříčka režisér Miloš Forman a před kameru ho doslova dokopal. A zrodila se hvězda.

Lásky jedné plavovlásky:

Řemeslo mu nevonělo

Narodil se 22. července 1915 v Podskalí u Písku, v malé vesničce, která padla v padesátých letech za oběť budování přehrady Orlík. Jeho matka byla celý život v domácnosti a otec pracoval u Elektrických podniků. Brzy se rodina přestěhovala do Prahy, takže dětství Josef prožil v Karlíně. Po ukončení měšťanské školy se vyučil u firmy Vobořil automechanikem, jenže mnohem víc, než se šťourat v motorech, ho lákalo sedět za volantem. Ve dvaceti letech si pořídil první vůz a začal s ním jezdit jako taxikář. Vydrželo mu to až do roku 1940, kdy začala být v tehdejším protektorátu obrovská nouze o benzín, a tak se s matkou vrátil do rodného Podskalí a začal se živit jako lesní dělník. Hrozilo mu totální nasazení v Rakousku, z toho se mu ale nakonec podařilo vyzout tím, že si sehnal práci v karlínské ČKD, tedy v továrně, jejíž produkce byla pro německou říši důležitá.

Náklaďák musel prodat

Z Podskalí pocházela i jeho o sedm let mladší budoucí manželka Marie. Sblížili se v době, kdy Josef nastoupil v karlínské továrně, a v roce 1943 se vzali. V ČKD zůstal Josef až do osvobození, pak se na čas vrátil k řemeslu, kterému se vyučil. Pracoval v autodílně pana Herverta v Košířích a dostal povolení stahovat autovraky po Němcích a uvádět je znovu do provozuschopného stavu. Jezdili pro ně po celé republice, leckdy až na Slovensko, Josefovi ale tahle práce nevyhovovala, takže brzy raději znovu usedl za volant. Taxikařina ho ale nelákala, takže si zažádal o koncesi na nákladní autodopravu. V roce 1947 si pořídil první vlastní náklaďák značky Ford a začal rozvážet zboží pro družstevní řetězec obchodů Včela-Bratrství. Ani tohle podnikání mu ale dlouho nevydrželo, už v roce 1951 jeho autodopravu zrušilo ČSAD a náklaďák vykoupilo za odhadní cenu.

S Vladimírem Pucholtem v komedii Lásky jedné plavovlásky; foto cinema.de

O peníze přišel

Část peněz za forda dostal v hotovosti, druhou část na bankovní účet, takže je vzápětí schlamstla měnová reforma. Láska k motorům ho ale neopustila, takže si našel práci u podniku Konstruktiva, v němž pak pracoval až do ochodu do invalidního důchodu v roce 1969. Nějaký čas dokonce i jako autojeřábník. Neustále se vracel do jihočeského Podskalí, a poté co byla jeho rodná vesnice zatopena přehradou Orlík, pořídil si na jejím břehu chatu, které říkával Žrapidla, protože se v ní hodně a dobře jedlo a pilo. Vždy měl kolem sebe spoustu přátel, kteří s ním na Orlík velmi rádi jezdívali, protože měl bohémskou duši a byl skvělý vypravěč s mimořádným smyslem pro humor, který tahal z rukávu jednu vtipnou historku za druhou. A tím si vlastně sám zavinil, že se v první polovině šedesátých let jeho život obrátil doslova vzhůru nohama.

Místo interiéru našli hvězdu

K filmu přišel Pepi, jak mu láskyplně říkávala jeho žena, jako slepý k houslím. Marie byla totiž tetou manželky kameramana Miroslava Ondříčka, který připravoval s Milošem Formanem hořkou komedii Lásky jedné plavovlásky, a když hledali vhodné interiéry pro natáčení a začali brouzdat po bytech známých, Ondříček dotáhl Formana i k Šebánkům. A místo bytu tam padl Formanovi do oka pán domu. „Původně jsme se šli podívat do jeho bytu, když jsme hledali vhodný interiér. Majitel nám pořád něco vykládal a Miloš byl nadšený a hned mu řekl: Vy u nás musíte hrát!“ vzpomínal Ondříček ve své knize Tudy jenom procházíme. Šebánek se prý zpočátku zuřivě bránil s tím, že není herec, a navíc si nedokáže zapamatovat víc než dvě věty. Právě to se ale Formanovi na něm líbilo. Když Pepi nevěděl, kudy kam, začal mistrně improvizovat a padaly z něj perly, které si diváci pamatují navždy. „Neherci mají jednu velikou výhodu. Oni se vůbec nestydí před kamerou. Oni se stydí lidí. Což mají herci většinou naopak. Josef Šebánek měl obrovský cit pro to, o čem ta scéna je. O čem mluví a co hraje,“ zavzpomínal na něj před lety Miloš Forman v dokumentu České televize Příběhy slavných.

Hoří, má panenko:

Prototyp českého taťky

Pepi se nakonec nechal ukecat na roli otce klavíristy Mildy Vašaty, kterého ztvárnil Vladimír Pucholt, jeho ženu si zahrála další filmová ‘novicka‘ z řad neherců Milada Ježková, nástrojařka pražského podniku Nářadí-Vršovice, kterou Forman našel cestou v tramvaji. Pepi se před kamerou nakonec představil jako naprosto nezvladatelný živel. Choval se přirozeně, mluvil, jak mu ‘zobák narost‘ a diváky vzal za srdce svou bezprostředností a temperamentem furiantského a bodrého otce, který si nenechá sáhnout na své tři velké životní lásky – fotbal, pivo a cigarety. A to ani vlastní manželkou. Stal se univerzálním prototypem malého českého človíčka, který si vychutnává svoje životní radosti, a nadšené publikum se s ním mohlo snadno ztotožnit.

(Pokračování ve středu 8. července)

Vložil: Adina Janovská