Budoucnost v režii zelených a pirátského magistrátu. Vrátíme se do jeskyní a svítit budeme loučemi? 5x pátek Pavla Přeučila

Foto: Greenpeace / Tim Dirven

Popisek: Greenpeace požaduje urychlené schválení Green Deal (Zelené dohody)

Už teď máme elektřinu nejdražší v EU a je jasné, že bude mnohem hůř. Epidemie koronaviru nás astronomicky zadlužila, a aby toho nebylo málo, ekonomové nám předpovídají na příští rok obří krizi.

Důsledky budou propad příjmů státního rozpočtu, drastické snížení životní úrovně, zvýšení nezaměstnanosti a do toho všeho máme vyhazovat nesmyslně do luftu miliardy na naplnění Bruselem stanovených limitů pro snížení emisí, orientaci na tzv. čistou energii a kdovíco ještě. Bruselští vládci přitom vůbec neberou v potaz, že Evropa pomalu, ale jistě páchá ekonomickou sebevraždu a svým přístupem se stane ve srovnání s ostatními zeměmi světa, které na nějaký Green Deal zvysoka kašlou, vyloženým outsiderem s nulovou konkurenceschopností.

Tak jsem se uvázal, že budu dvakrát týdně přispívat Krajským listům pár stručnými větami k aktuálnímu dění a už toho začínám litovat. V naší zemičce se toho děje tolik, co bych chtěl čtenářům tlumočit, že začínám mít s tou stručností kapánek problém a text mi v notebooku přímo bobtná pod rukama. Ať dělám, co dělám, je to čím dál tím delší. Ale posuďte sami, dnešní témata jsou natolik důležitá a mezi lidmi diskutovaná, že si nějaký ten řádek navíc snad zaslouží.

Zelení aktivisté nás vlečou zpátky do středověku

Koronavirová pandemie v Evropě pomalu doznívá a poznenáhlu se začíná probouzet i ekonomika. Většina evropských vlád včetně té naší nalila do jejího rozjezdu a zvládnutí krize miliardy, jakési záchranné balíčky chystá, pozdě ale přece, i Evropská unie. Přes to všechno, že se spousta států EU potácí mezi bytím a nebytím, trvá EU na svém, co se týká známého Green Dealu, a požaduje i po nás jeho plnění. Zelení aktivisté si zkrátka nedají pokoj a snaží se nás přesvědčit, že pokud onen zelený úděl nepřijmeme, celá naše civilizace skončí díky globálnímu oteplování v zatraceně horkém pekle. Tohle všechno už tu kdysi bylo. Předchůdci dnešních zelených aktivistů i různí hlasatelé té jediné pravdy z odborných kruhů nás někdy v 70. letech minulého století děsili předpověďmi, že se blíží nová doba ledová a lidstvo bídně zhyne v třeskutých mrazech. Tedy, pokud s tím něco neuděláme a hlavně, nenalijeme-li do řešení prachy. Teď nám prý pro změnu hrozí pravý opak, tedy zánik lidstva v důsledku globálního oteplení, nebo spíše v důsledku klimatických změn, což je nyní nejnovější termín.

Pokud elektrošílenství nepřibrzdí co nejrychleji, propadnem se do chudoby a nad výdělkem spláčou i automobilky. Na jejich skvosty totiž bude mít jenom pár nejbohatších; ilustrační foto autoforum.cz

Už dneska máme elektřinu nejdražší v celé EU, a pokud bychom realizovali Green Deal tak, jak jej Brusel nalajnoval, hrozí, že se vrátíme o nějaké to století zpátky. Elektřina zdraží podle propočtů nejméně na trojnásobek, zastaví se rozvoj průmyslu, pohasnou investice, města budou svítit loučemi a doma vytáhneme z komory prehistorické petrolejky po prababičce. Svítit, topit a vařit s pomocí elektřiny bude totiž luxusem, který si budou moci dovolit jen ti nejbohatší. Takhle ostatně varuje i bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Pokud premiér Babiš poslušně odkývá všechno, co nám Brusel nařizuje v souvislosti s Green Dealem, propadne se životní úroveň nás všech na samé dno.

Automobilový průmysl už teď skomírá na úbytě a nařízená orientace na elektroauta je učiní nedostupnými pro valnou většinu populace, což může znamenat i náš konec, jako automobilové velmoci. Konec konců, už dnes nejdou nová auta zrovna na odbyt a ohromně narůstá poptávka po ojetinách. Tak se musím ptát – Quo vadis, Evropo?

Český Krumlov se dočkal a otáčivé hlediště zámeckou zahradu neopustí

Tahle čerstvá zpráva mne potěšila jako máloco. Patřím mezi věrné diváky letní scény Jihočeského divadla, která má už od roku 1958 své stálé sídlo v areálu zámecké zahrady v Českém Krumlově. Zdejší otáčivé hlediště se sice tak dlouho netočí, prošlo několika rekonstrukcemi, v roce 1994 bylo vybudováno nově, ale spor o jeho umístění už se táhne téměř 30 let, od roku 1991. Tehdy bylo historické jádro Českého Krumlova zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO a tahle kulturní organizace přišla s požadavkem na odstranění otáčivého hlediště ze zahrady. S problémem se postupně potýkali všichni ministři kultury a splnění požadavku UNESCA, kterému nejvíc vadilo, že točna stojí přímo v ose barokní zahrady a narušuje pohled na letohrádek Bellaria, bylo neustále odsouváno. Dospělo to až k tomu, že UNESCO pohrozilo vyřazením Českého Krumlova ze seznamu památek. Současná smlouva o pronájmu skončí Jihočeskému divadlu v roce 2023 a to už by mělo být jasno.

Historie českokrumlovské 'točny' se začala psát v roce 1958, kdy bylo v zámeckém parku odehráno první představení před malou dřevěnou točnou s kapacitou 60 diváků a poháněnou lidskou silou. Současný 650tunový kolos, který je trnem v oku UNESCO, vyrobila Škoda Plzeň v roce 1994 a pohání ho elektromotor; foto c-krumlov.cz

Podle toho, na čem se shodli tento týden zástupci Českých Budějovic s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem, prý definitivně padlo, že se otáčivé hlediště stěhovat ze zahrady mimo areál zámku nebude. Podle hesla „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“ se jen posune o několik desítek metrů dál od letohrádku. Tam by mělo vzniknout za nějakých 1,5 miliardy korun zbrusu nové hlediště s vybaveným zázemím pro účinkující, a návštěvníkům se tak otevře nerušený pohled na celou zahradu i zmíněný letohrádek. Otáčivé hlediště v Českém Krumlově přináší Jihočeskému divadlu více než ¾ jeho zisků, jen loni to bylo přes 43 milionů korun.

Pražský magistrát považuje za podporu dostupného bydlení zvyšování daní a nájemného

Po podstatném zvýšení dani z nemovitostí, ke kterému přistoupila Praha počátkem letošního roku, přichází pražský magistrát s dalším nepopulárním krokem. Chystá se totiž výrazně zvýšit nájemné v městských bytech, a to až na trojnásobek. Přes veškeré proklamace současného vedení Prahy o zvyšování dostupnosti bydlení v metropoli se zvyšuje jediné, a to ceny. Rozhodnutí magistrátu, podporované zejména Piráty, kritizuje ČSSD, která ústy ministra zahraničí Petříčka označuje toto rozhodnutí jako „naprosto asociální“, zejména v období nastupující pokoronavirové krize. Piráti naopak argumentují tím, že ceny nájemného bydlení se v městských bytech už 15 let nezvyšovaly, a je nutné tak získat alespoň peníze na údržbu. Z letošního rozpočtu ve výši 84 miliard korun přitom vyčlenilo město na investice pouhých 17 miliard, přičemž nejvíc, až 65 miliard, spolknou platy, dotace jízdného a další výdaje města. Piráti, kteří neustále kritizují státní správu za přebujelou administrativu, přitom navýšili počet zaměstnanců magistrátu na doslova astronomické číslo 2340, což kritizuje zejména opoziční ODS. Výdaje na obnovu, údržbu či dokonce na výstavbu nových nájemních  bytů jsou v rozpočtu jaksi minimalizovány nebo úplně opomíjeny.

Některé pražské hotely obývají bezdomovci kvůli ochraně před koronavirem a magistrát jich zřejmě ještě nemá dostatek. Sociální politiku radních v čele s Piráty, kteří chtějí razatním zvýšením nájemného sebrat tisícům Pražanů střechu nad hlavou,  prostě nelze nazvat jinak než 'odzdikezdismus'; foto pixabay.com

Měsíční nájemné u většiny městských bytů se v současnosti pohybuje mezi 56 až 73 korunami za 1 m2 podlahové plochy a podle nových pravidel by mělo dosahovat v širším centru až 164 korun za m2. Vyplývá to z pondělního rozhodnutí pražského zastupitelstva. „Musím říci, že mi zůstává rozum stát. Všichni se snažíme najít cesty, jak lidem ulevit a jak jim vyjít vstříc v současné době, kdy se ekonomika kvůli pandemii koronaviru téměř zastavila. Pražští radní se ale rozhodli jít naprosto opačným směrem a v době hluboké ekonomické krize, kdy je bydlení jedním z nejpalčivějších problémů, se rozhodli ztrojnásobit nájemné. Nejde jen o to, že nájemníci v městských bytech zaplatí trojnásobek současné částky, je to i vzkaz pro realitní kanceláře a pro spekulanty, aby nájemné nesnižovali,“ ozval se nakvašeně Tomáš Petříček. Vedení Prahy přitom naprosto ignoruje i fakt, že městské byty se přidělují přednostně lidem, pracujícím v povoláních pro město klíčových, jako jsou strážníci, učitelé či lékaři. Už v dubnu zvedla nájemné v obecních bytech radnice Prahy 10 a dnes je úřad doslova zavalen stovkami žadatelů o příspěvky na bydlení. A kdo je zaplatí? No přece stát! Jak Praha 10, tak pražský magistrát zkrátka neumějí hospodařit, a tak vysávají už tak vypleněnou státní kasu. Jediné, čeho zvýšením nájmů docílí, bude zbrusu nová armáda bezdomovců!

Existuje v Evropě ještě jiná země na dovolenou, než Chorvatsko?

V poslední době mám pocit, že Chorvatsko je pro Čechy jedinou zemí zaslíbenou a jiná už na světě snad neexistuje. Média se předhánějí v informacích o téhle dovolenkové destinaci, která je sice, co se týká českých turistů, stále na prvním místě, ale jinak nic moc. Dneska už bych asi marně počítal, kolikrát jsem za svoji novinářskou kariéru Chorvatsko navštívil, ale určitě to byly desítky cest. Znám tedy tuhle zemi jako své boty a upřímně řečeno, nevím, co tam Čechy tak láká. Moře je sice průzračné, ale co naplat, když je pobřeží většinou samý šutr a každou chvíli můžete šlápnout na ježka. Když je kus písčité pláže, tak nezáří zrovna čistotou. Něco jiného je navštívit Chorvatsko jako novinář nebo tam dorazit jako běžný turista. Vyzkoušel jsem si obojí a je to sakramentský rozdíl. Zatímco našim žurnalistickým ekipám snášeli Chorvaté málem modré z nebe, jako turista jsem patřil vedle Němců, Angličanů nebo Holanďanů mezi jakousi spodinu, která nestojí za povšimnutí. Na jídelních lístcích všechny jazyky, mimo češtiny, na obsluhu jsme čekali dvakrát déle než jiní zahraniční hosté. Obecně se na Čechy dívá spousta Chorvatů stále spatra, přestože tam utrácíme už stejně jako ti 'lepší'. A co se týká cen, žádný zázrak. Chorvatsko už dávno nepatří ani zdaleka mezi levné země.

Ráj na zemi, země zaslíbená... Denně zažíváme přímo gigantickou mediální masáž, jakoby jiná dovolená, než na kamenitých chorvatských plážích, byla téměř zločinem. Jasně, ekonomiku nyní potřebují zachraňovat i Chorvaté. Kdopak s nimi ale asi domluvil tenhle super kšeft? A co za to?; foto chorvatsko.cz

Proto mne tak udivuje ona mediální masáž, kdy všechny televize soutěží, kdo lépe, rychleji a levněji dorazí do Chorvatska, a úplně stejně to dělají i tištěná média. Všichni do nás denně ládují informace, jak je tam krásně, a vůbec, že je to ráj na Zemi (kdo to asi platí?). V Jančurových žlutých vlacích se vyprodalo během pár dní na 30 000 levných jízdenek do chorvatské Rijeky (nejlevnější za 590 Kč) a ve středu se prvním vlakem svezla i pěkná várka českých novinářů, kteří nás nyní neúnavně krmí svými zážitky. Desetitisíce Čechů tam pak budou putovat jako každý rok v letních vedrech svými auty. Zkrátka Chorvatsko frčí a pro někoho je nepředstavitelné strávit dovolenou jinde, i když ta mrcha korona se tam nějak začíná nebezpečně množit. Dokonce znám rodinu, která tam už 25 let jezdí každý rok na stejné místo, přespává v rekonstruovaném chlívku 5x3 metry, kdy byly kdysi kozy, ale jen 50 metrů od moře. Dnes už tam vozí s nadšením i svoje vnoučata a letos jedou samozřejmě zase.

America first a vy ostatní si polibte..., vzkazuje nám Trump

Ještě před pár dny nás lékaři i úředníci ministerstva zdravotnictví ujišťovali, že léku remdesivir, účinného na koronavirus, bude pro české pacienty dostatek. Předevčírem ale přinesla světová i česká média šokující zprávu, že USA vykoupily veškeré dávky remdesiviru na tři měsíce dopředu a ostatní země se mohou jít tak akorát klouzat. Americký ministr zdravotnictví Alex Azar dokonce velebil prezidenta Trumpa jako hrdinu, jenž „uzavřel úžasnou dohodu, díky které zajistil Američanům přístup k prvnímu autorizovanému léku proti covid-19“. Navíc lék má oproti všem předchozím prohlášením o jeho dostupnosti pro celý svět firma Gilead Sciences patentovaný, takže jej nikdo jiný vyrábět nesmí.

Koncem dubna se prezident Trump proslavil nápadem léčit koronavirus vstříknutím dezinfekce do žil a někteří Američané ho oddaně poslechli. „Trump opakoval, že je to v podstatě jako lék,” řekla tehdy televizi NBC na jednotce intenzivní péče žena, která stejně jako zesnulý manžel vypila akvaristický roztok, obsahující chloronin. Prezidentské volby se ale blíží raketovým tempem a Trump slibuje modré z nebe. Zařídil pro své voliče remdesivir přednostně. A zbylý svět ať si trhne nohou; foto Facebook

Ostatně heslo America first už předvedli Američané v praxi hned v počátku koronavirové epidemie, kdy drze přepláceli v Číně přímo na letištích zásilky zdravotnického materiálu do dalších zemí. Na celém světě se nad bezprecedentním vykoupením celé budoucí výroby remdesiviru jako reakce zvedla vlna rozhořčení. „Mají přístup k většině zásob remdesiviru, takže pro Evropu nezůstane nic,“ tvrdí doktor Andrew Hill, vedoucí výzkumný pracovník na Liverpoolské univerzitě ve Velké Británii. Jako skandální označují tento krok i například v Austrálii nebo v Kanadě. Ještě větším problémem ale bude, pokud se rozhodnou USA stejně postupovat i u funkční vakcíny, kterou vyvíjejí. Jak to tak vypadá, v Evropě se jí jen tak nedočkáme, protože celou výrobní kapacitu zase schramstne America first.

Vložil: Pavel Přeučil