A všichni teď povinně na Tchaj-wan. Kdo nepojede, není Čech. Komentář Štěpána Chába
komentář
12.06.2020
Foto: Facebook
Popisek: Miloš Vystrčil při cestě na Tchaj-wan? Ne, tam to bude s větší parádou... Ostatně, o měsíc později tam míří další ´aktivista´, Jiří Drahoš. To je již úplně komické
Vdova i sirota po předsedovi senátu Kuberovi zabalily boj proti Číně. Obvinění, že Kubera byl zabit (ať už stresem nebo jedem v kávě), vyšumělo a média ve shodě s politiky vytáhla na obyvatele další modrou pilulku – cestu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Do katalánské Barcelony státní návštěvu nechystá. Nebo že by navštívil kurdskou menšinu v Turecku? Na těch by body nenachytal.
Hlavní myšlenkou Vystrčilovy cesty je ta, že musíme oživit odkaz Václava Havla a jeho lpění na humanitních principech dobývání svobody a nezávislosti. Ovšem pojem lidských práv se pomalu stává rakovinou. Degradoval a stal se svou vlastní karikaturou, která začíná napadat samu podstatu naší společnosti. A ne, tou podstatou není utlačování, otroctví, upírání práv, ale možnost všech a pro všechny utrhnout si z trhu svůj díl živobytí jen s nezbytným omezením. Lidská práva, jak jsou chápána a aktivisticky prosazována dnes, přestala prosazovat svobodu, ale začala ze svobody ukrajovat.
Gesto místo jednání
Vystrčilovo gesto je komické. Jednostranná akce, která má za cíl jediné – nakrknout Čínu. Je přeci komunistická, potlačuje svobodu, brání sebeurčení Tchaj-wanu, Tibetu a bůh ví koho ještě (zdravíme do Španělska a ‘jeho‘ Katalánska). Ale co je zásadní, je to jen prázdné gesto, které ve výsledku nikdo nepotřebuje. A to včetně samotného Tchaj-wanu.
Vystrčil se vlastně chová hrozně hloupě, až dětinsky. Podobně jako vandalové v ulicích amerických měst. Proč? Vystrčil je totiž politik, momentálně druhý nejvyšší představitel naší země, přesto se rozhodl pro aktivistickou (ba přímo záškodnickou) akci a založil další pátou kolonu v naší zahraniční politice. To republice ubližuje nejen obchodně (počítání grošů), ale hlavně politicky.
Jaká by měla být cesta Vystrčila? Politická. Výhradně politická, nikoliv aktivistická a rozhodně by neměla vést přes státní návštěvu na Tchaj-wanu. On, jako druhý nejvyšší činitel v zemi, má rozhodně své slovo a váhu, aby změnil náš postoj vůči Číně. Musel by to ovšem udělat vnitropolitickým jednáním a svým vlivem. Ono je totiž strašně jednoduché urazit soše hlavu, pomočit ji a počmárat graffiti. Ale není to politika, je to aktivismus. Bezhlavý a hloupý. A stejnou metodu zvolil Vystrčil, čímž následoval Kuberova hloupého příkladu. I ten měl tlačit na změnu naší zahraniční politiky, a ne ji dělat svépomocí. Naše jednotná zahraniční politika by pak mohla neuznat jednotnou Čínu a plédovat v Evropské unii za to, aby změnila svůj postoj k Číně. To by mělo váhu. Nikoliv hloupý aktivismus, kterému se ve výsledku vysměje každý diplomat. Naše nejednotná zahraniční politika totiž uznala i neuznala jednotnou Čínu. Komické. A takový kočkopes nás začíná definovat.
Dopad?
Za poslední rok jsme zuráželi akcemi jednotlivých politiků Rusko, Čínu, Izrael a USA. A to vždy navzdory naší oficiální zahraniční politice. Slova jednotlivých politiků nešla do vnitropolitické diskuse, ale rovnou za hranice, ke zmíněným státům. V jaké jsme tedy kvůli nim pozici? Není na nás spolehnutí. Jsme státem, o který není dobré si opřít ani vidle. V mezinárodní politice rozhodně. A ne, Vystrčilovu cestu na Tchaj-wan nebude v mezinárodní politice řešit nikdo. Tady se zhádáme, v Číně si zavřeme mnohé dveře a ubudou nám kšefty, ale zásadní – ta nálepka aktivistického hlupáka mezinárodní diplomacie, na kterého není spolehnutí, nám zůstane.
Jaký je rozdíl mezi cestou Vystrčila na Tchaj-wan a ´činem´ hlupáka, který počmárá sochu Churchilla na Praze 3? Ve výsledku ne příliš veliký. Jen Vystrčil se pod svou akci podepíše a zatleská mu tlupa těch, kteří k aktivismu nemají nikdy daleko, pokud se k němu ne státní návštěvu rovnou aktivisticky nepřidají (Kuberová, Drahoš). To že je státník? Aktivista je to. Špatná zpráva pro náš stát. A Čína? Ano, je tam komunismus, je tam totalita, utlačují, vězní za názor, měli bychom se proti tomu ozvat. Ale ne stříkáním graffiti a močením na sochy.
Vložil: Štěpán Cháb