Sexy brunetka krátce zazářila, vzápětí ale kamsi zmizela. A bulvár pak věděl všechno nejlíp… Tajnosti slavných
08.06.2020
Foto: repro youtube.com
Popisek: Vlasta Mészárosová v komedii Slunce, seno, jahody
FOTO / VIDEO Posbírala sice jen pár vedlejších rolí, rozhodně v nich ale byla nepřehlédnutelná. V osmdesátých letech patřila k mladým hereckým nadějím, které měly šanci na skvělou kariéru. V další cestě ji ale zastavila osudová překážka.
„Bohovsky sa mi páči ta menšia. Áj, Boha Máriu, ako čučorietka!“ komentoval její půvaby okouzlený vojín Štěpán Tekely v podání Václava Čížkovského v nestárnoucí komedii režiséra Petra Tučka Copak je to za vojáka…, která se v neděli večer znovu vrátila na obrazovku České televize. Drobná kudrnatá brunetka, která v ní ztvárnila kamarádku hlavní představitelky Lenku, na sebe ale diváky upozornila už o pět let dřív. Určitě si vybavíte neustále flirtující průvodčí Helenku z vláčku, který přiváží studenta vysoké školy zemědělské Šimona Pláničku na brigádu do jihočeských Hoštic v komedii Slunce, seno, jahody. V roce 1989 si Vlasta Mészárosová tuhle postavu v druhém pokračování slavné filmové trilogie Zdeňka Trošky zopakovala, a pak jakoby se po ní slehla zem.
Copak je to za vojáka…:
Sestřih některých scén s Vlastou Mészárosovou alias Lenkou v nestárnoucí vojenské komedii, v níž excelovali v roce 1987 Jiří Langmajer a Karel Roden; repro youtube.com
Nezletilá Helenka
Narodila se 13. srpna 1965, oficiální zdroje uvádějí, že v Bratislavě, někteří pamětníci ale tvrdí, že pocházela jihomoravských Bučovic. Díky její skvělé češtině je slovenská verze méně jejího původu pravděpodobná, mnohem jistější je, že měla zčásti i maďarské předky, čemuž napovídají její vzhled i temperament. Zjistit informace o jejím životě není vůbec snadné, podle informací její někdejší spolužačky vystudovala herectví na brněnské konzervatoři. Za svoji první filmovou příležitost vděčila režisérovi Zdeňku Troškovi, který se rozhodl při přípravě legendární komedie Slunce, seno, jahody pustit na filmové plátno celou řadu hodně mladých a neokoukaných tváří. Během natáčení ještě Vlastě nebylo ani osmnáct, další její kolegyně byly dokonce ještě mladší, představitelka Blaženy (Veronika Kánská) o více než rok a Miluny (Petra Pyšová) dokonce o dva. Na rozdíl od nich obou byla Vlasta v den slavnostní premiéry, která se uskutečnila 1. září 1984, už plnoletá.
Slunce, seno, jahody:
V Troškových komediích neustále flirtující průvodčí Helenka každému ráda vláček alespoň přibrzdila; repro youtube.com
Poprvé na obrazovce
Díky úspěchu nesmrtelné komedie padla Vlasta vzápětí do oka dalším produkcím, takže se už o rok později objevila poprvé na televizní obrazovce jako Mariána v příběhu Schinderhannes, čtvrté epizodě minisérie mikrokomedií scenáristy Jiřího Melíška a režiséra Hynka Bočana Slavné historky zbojnické, které se pokusily se značnou nadsázkou o rekonstrukci legend a mýtů o zbojnickém řemesle v devatenáctém století. Ve stejném roce ještě ztvárnila postavu úřednice v psychologické kriminálce Julia Matuly Muž na drátě, v níž exceloval v hlavní roli tehdejší sex symbol Jiří Bartoška, a také ředitelovu sekretářku v komedii režiséra Václava Vorlíčka Já nejsem já.
V televizní mikrokomedii Slavné historky zbojnické; repro ČT
Kamarádka Lenka
V roce 1986 si jí konečně všimlo i Slovensko a dostala roli Irmy ve filmu Šiesta veta, inspirovaném životním příběhem slovenské spisovatelky a dramaturgyně Boženy Slančíkové-Timravy. Když měl film 7. července 1986 premiéru na 38. Filmovém festivalu pracujících, pracovalo se už intenzivně na přípravách další nesmrtelné české komedie, tentokrát z vojenského prostředí, Copak je to za vojáka… Natočil ji na námět Pavla Hajného režisér Petr Tuček, údajně jako náborový film pro Československou lidovou armádu. Ať je to pravda, či nikoli, zrodila se komedie, k níž se diváci dlouhá desetiletí ochotně rádi vrací především kvůli skvělým výkonům dlouhé řady populárních hereckých osobností. Vlasta v ní dostala další výraznou příležitost coby kamarádka hlavní ženské hrdinky Vlasty v podání Veroniky Gajerové a rozhodně je ve snímku nepřehlédnutelná. Tu hezkou holku se skvělou postavou si pamatuje každý, i když bohužel málokdo vůbec tuší, jak se jmenovala.
Obludná pomluva
V roce 1988 se znovu mihla před kamerou ve vedlejší bezejmenné roli v dramatu Evalda Schorma Vlastně se nic nestalo a o rok později se vrátila ještě jednou před Troškovu kameru v druhém pokračování série Slunce, seno… A pak kamsi zmizela. Když pak režisér koncem devadesátých let vzpomínal v jednom rozhovoru na své tehdejší herce, o Vlastě téměř nic nevěděl. Konstatoval pouze, že snad měla propadnout drogám a závislost ji izolovala od kolegů i profese. Na dlouhou dobu to byla poslední informace, která se o roztomilé Helence z hoštického vláčku objevila. Hlavním důvodem Vlastina zmizení se ale stalo mateřství, porodila syna, který později vystudoval ekonomii. A navíc trpěla vrozenou a postupně se zhoršující srdeční vadou, která jí návrat k herectví znemožnila a nakonec se jí stala osudnou. Dostupné databáze většinou uvádějí, že jí podlehla v roce 2005, podle informací, pocházejících z okruhu jejích nejbližších, to bylo ještě o tři roky dříve. Všichni se shodují pouze na 18. únoru. A odkud se vynořila pomluva o drogách, těžko říct. Bulvár je zkrátka bulvár.
Vložil: Adina Janovská