Nekonečná válka s mocí, StB to zkoušela i přes Havla. Tichota začal mít pocit, že je to na hlavu. Tajnosti slavných
03.06.2020
Foto: Supraphon
Popisek: Jiří Tichota; výřez ze společného fota Spirituál kvintetu, řadu jehož CD (v podstatě kompletní tvorbu od samých počátků skupiny) vydal v posledních letech Supraphon
AUDIO / VIDEO První kapelu mu rozprášil osud, to byl ale teprve začátek. Našel boží talent, skvělého parťáka a zpěváka i velkou lásku. Také ale vypuklo peklo a nekonečný souboj s hloupostí mocných. Naštěstí se vždycky našel někdo, kdo byl ochotný pomoci. (Pokračování z pondělí 1. června)
Vymoženosti světa hudby vstupovaly do naší rodiny v šedesátých letech, jenže v obráceném pořadí, než bylo zvykem. Nejprve to byl legendární magnetofon Sonet Duo, na němž máme jako nejstarší nahrávku silvestrovský pořad Československého rozhlasu z roku 1961 – mimochodem, ta desetikilová bedýnka se zeleným magickým okem hraje dodnes. Až krátce před invazí ‘spřátelených armád‘ k nám dorazila televize a způsobila nerudovský problém kam s ní. A tak naši přikoupili coby podstavec hudební skříň s prostorem pro desky a brzy bylo jasné, že naprosto nedostačujícím. Otec totiž dokázal sehnat i nesehnatelné (kde je bral, není dodnes jasné) a pašoval je domů ve velkém, podobně jako kdysi dědeček knížky. Navíc těžký magneťák, vybavený mikrofonem, vláčel s sebou všude možně, takže jsem vyrůstala na směsi amerického jazzu a country, českých hitovek šedesátých let, Beatles a Spirituál kvintetu.
Černošské ghetto:
Vše bylo rázem jinak
Srpnové události roku 1968 poznamenaly život každému a ani folková legenda Spirituál kvintet nebyla výjimkou. Poté co skupina přišla o Macha a Kellera, emigrovala v roce1968 do Švýcarska Růžena Helebrantová alias Odettka. Zbylí sirotci nějaký čas experimentovali, jak to šlo, znovu se nadechli až v roce 1969. Tenkrát se v srpnu konala na vysokoškolských fakultách stávka proti okupaci a počínající normalizaci a Jiří Tichota byl se svými studenty i v noci. „Jeden student si tam ode mne půjčil kytaru, a jak začal zpívat a hrát, hned jsem věděl, že to je boží talent. Jmenoval se Karel Zich a studoval tam psychologii,“ zavzpomínal pro pametnaroda.cz. Novou zpěvačkou se stalaJarka Hadrabová a do sestavy přibyl i kapelník Antikvartetu Dušan Vančura. „Jak zjistil, kde zkoušíme, nevím… Pak už nescházel nikdy a zpíval do všeho. Nakonec se mi to zdálo od nás hloupé, a tak jsem mu řekl: ’Hele, Dušane, zpěváky nepotřebujeme, ale kdyby ses naučil na basu, tak bychom to mohli zkusit.’ Vzápětí se VUS ztratil z klubovny kontrabas a do našeho zpěvu brnkal začínající (anti)basista. Ale teprve budoucnost měla ukázat, jak dobré pro všechny bylo, že se naše cesty sešly,“ prozradil Tichota v knize Spirituál kvintet 60.
Soudný den:
Nekonečná válka s mocí
K prvnímu výročí smrti Jana Palacha měla skupina dva koncerty s písničkářem Bohdanem Mikoláškem, který o něm napsal písničku Ticho. A po ní do ticha Spirituál zazpíval Jednou budem dál. A vypukl mazec. Tři organizátory vyhodili z bohoslovecké fakulty, Bohdan, který byl synem evangelického faráře, si až do konce normalizace nezazpíval, takže v roce 1982 nakonec emigroval s rodinou do Švýcarska. A Spirituál dostal na půl roku absolutní zákaz činnosti. Zákazů časem skupina posbírala osm, takže není divu, že měli všichni její členové stálé povolání. Nikdy totiž nevěděli, kdy a na jak dlouho je zase zakážou. Nejkurióznější bylo udání, že požadovali oběšení člena ÚV KSČ Jana Fojtíka. „Důvodem bylo zpívání písně o synu fojta, což byl na Moravě starosta. V té písni starostův synek ukradl koně a oni ho za to pověsili. Soudruzi ale tvrdili, že syn malého fojta je fojtík,“ zavzpomínal s tím, že soudružka, která je tenkrát udala, se stala po roce 1989 školní inspektorkou. Na druhou stranu ho zase jednou sekretářka z ÚV KSČ varovala před udáním, aby se mohl na vyšetřování připravit. „Vždycky se našel někdo, kdo nám chtěl pomoci,“ dodal.
Svět s náma houpá:
Náhrada za Karla
Během čtyřleté existence této sestavy skupina několikrát zabodovala na přehlídkách folkové a country hudby, například na Portě 70 či festivalu Zlaté Tele 71. Začala pravidelně vystupovat na nové scéně divadélka Atelier v pražské Spálené ulici a natočila první česky zpívané dlouhohrající desky, Písně amerického západu a Písničky z roku raz dva. V sezóně 1973-74 odešel Karel Zich, a pak Jiří uslyšel poprvé na Portě ve Svitavách trampskou skupinu Toronto s bratry Nedvědy a Zdenkou Toskovou. Na podzim už společně zkoušeli a brzy začali i vystupovat. A nezůstalo jen u zpívání. Zdenka se stala Jiřího druhou manželkou a mají spolu syna Tomáše a dceru Lenku. A s ní také Jiřímu vstoupily do života i trable s StB.
Tak být jednou bouří:
Vzali to i přes Havla
Zdenin otec, novinář a jeden z představitelů Pražského jara Vladimír Toska, totiž v roce 1968 emigroval, s dcerou a zetěm se pak setkával na dovolených v Maďarsku či Jugoslávii a jednou i v Belgii. Nabízel jim emigraci, bylo to prý lákavé, nakonec se ale shodli, že chtějí zůstat doma v Československu. A StB na to konto verbovala Jiřího ke spolupráci déle než rok, nejprve přes tchána, pak přišli na řadu i bratři Havlové, s nimiž kdysi chodil do skautského oddílu. A jednoho dne mu předložili k podpisu závazek ke spolupráci. „Začal jsem tam řvát, že žádnou spolupráci dělat nebudu, že jsem jim to již řekl jasně, že když mne vyhodí z fakulty, že mi to bude jedno. Řekli mi, ať se nerozčiluji, na shledanou a že už se prý neuvidíme.“
Mává nám svobodná zem:
Další vlna úřednické hysterie
Devítičlenná skupina se časem smrskla na sedmičlennou, pak Jarku Hadrabovou nahradila Eva Lifková. Odehráli zhruba dvě stovky koncertů s Hanou Hegerovou a nastudovali scénické pásmo písní a textů českého obrození, které se hrálo až do roku 1980, kdy se Eva provdala do Francie. Neunikli ani vystupování na Festivalu politické písně Sokolov. Sice se snažili vykroutit s tím, že už mají nasmlouvána jiná vystoupení, ta ale Pražské kulturní středisko obratem zrušilo. „Hráli jsme naše nejsilnější a nejodbojnější spirituály – Až se k nám právo vrátí nebo Mává nám svobodná zem. A lidi v sále spiklenecky zpívali s námi!“ zavzpomínal Jiří Tichota v rozhovoru pro aktuálně.cz. „Tak jsme začali mít pocit, že je to na hlavu – písně, se kterými jsme často mívali problémy, jim na jejich akci zpíváme s lidmi pod nosem! Dokonce když nám později někdo chtěl vyškrtnout třeba Až se k nám právo vrátí z repertoáru, říkali jsme: Pozor, to je píseň ze Sokolova!“
Pokračování v pátek 5. června
Vložil: Adina Janovská