Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Má se druholigový fotbalista věnovat kopání, či raději zasednout za pokladnu v supermarketu? Co zaujalo Jiřího Macků

27.05.2020
Má se druholigový fotbalista věnovat kopání, či raději zasednout za pokladnu v supermarketu? Co zaujalo Jiřího Macků

Autor: DVTV / repro (stejně jako ostatní fota v článku)

Popisek: A má si požádat o ´pětadvacítku´? Martin Veselovský v pořadu DVTV ´Rouška snese všechno´

Znám ho už od malička, borce zelených pažitů. Seděl na chodníku na rušné Koněvově třídě (jak dlouho si ji bude ještě trojková radnice opečovávat?), nohu nataženou napříč, aby průchozí museli překračovat jasně viditelnou jizvu po operaci menisku, vedle položenou kšiltovku s logem jednoho slavného žižkovského klubu. Když obyvatele zmíněné ulice vytěžil, přesunul štaci blíž k poslední tvrzi této kdysi slavné fotbalové čtvrti, a rozložil své okopané končetiny pod sochou Winstona Churchilla (toho tady necháš ještě jak dlouho, trojková radnice?).

Seděl na holé zemi ve stínu Koněvova válečného spolubojovníka, s nešťastným pohledem nad rouškou a pod ručně psaným transparentem ´Nedejte zahynuti nám, budoucím hvězdám!´. Ve zmíněné kšiltovce zatím jen pár dvacetikaček, jedna padesátka a přihozená stravenka do hospody U zlomené hnáty. Znal jsem jeho dědu, byl to borec, ligová klasa. Tenkrát brali dvě stě za vyhraný zápas, mínus dvacet procent státu. „Nemáš teď trénovat?“ zeptal jsem se vnuka. „Zadara?“ podivil se upřímně.

Neshlukujte se, rozejděte se!

No, dost bylo fantazírování, všechno jsem si vymyslel. Tedy až na tehdejší sportovní výdělky. To se mně dostavilo jenom takové dočasné zamlžení mysli způsobené vtírající se vidinou herců, ať již na prknech nebo trávnících znamenajících svět, postávajících ne před úřadem práce, ale žebrajících před státní kasou.

Současná situace postihla pochopitelně i sportovce. Ani fotbalisté se nemohli na zeleném pažitu shlukovat a být navzájem v kontaktu (aniž je k tomu musela vyzývat osvědčená cimrmanovská dvojice tajných Ječný – Ziegler), což je pro tuto hru dost specifický rys. Natož ti naši, kteří si stejně dokážou přihrávat jenom na pětníku, tedy v rámci zakázané dvoumetrové distance. Už si jejich bídy všimli i na ministerstvu financí a zaskočilo to i tamní šéfovou. Bodejť ne, ženskou! Jestlipak s tou svou angličtinou ví, co je to foot, ball, shoot, back, halv apod.? Vsadil bych se, že ne. Maximálně tak centr, protože určitě mají i na ministerstvu něco centrálně řízené či k případné decentralizaci připravené.

Ministerské nejistoty ruče využil jeden fotbalovým přehledem neobdařený mimoň z informační centrály DVTV, a hned si přisadil: jelikož se v tomto státě mají blbě všichni, tak proč ne i hráči II. ligy? Tak to řekl, byť u nás žádná takto pojmenovaná soutěž neexistuje. Asi všeobecně myslel druhou nejvyšší soutěž, jež je Fortuna národní liga. Ale nešť, nikdo nemůže vědět všechno, ani ti z DVTV, i když se tak tváří. A podle Martina Veselovského mají tím pádem i tito hladovějící čutálisti nárok na finanční přilepšení, protože si svými fotbalovými eskapádami vydělají stěží jako pokladní v supermarketu.

 

Ministryně na paškálu DVTV

Žádným konkrétním tvrzením to pochopitelně nepodložil, investigativně jsem tedy začal zjišťovat sám a obrátil se telefonicky či písemně na odpovědné funkcionáře devíti týmů. I když jsem je ubezpečil, že v případě konkrétní odpovědi zachovám jejich úplnou anonymitu (nejsme v Anglii či jinde, u nás platí pravidla České televize), odezva však nebyla ani poloviční. Ale i z toho mála lze alespoň orientačně vyjít, za klíčovou považuji informaci z klubu na pomezí Čech a Moravy: „Plat druholigových fotbalistů se pohybuje na úrovni od patnácti do padesáti tisíc. Výše se odvíjí od věku, zkušeností a kvalit hráče.“ Podpořil to již zcela konkrétní údaj, tentokrát z jedné západočeské adresy: „Průměrný plat hráčského kádru našeho A týmu je 28 000 Kč.“

Nemají spíš závidět babičky pokladní vnukům fotbalistům?

Nejnižší částky sice skutečně dosahují sotva platu zkušené pokladní v supermarketu (v Tesku mají například od letošního května garantováno 20 423 Kč měsíčně, sděluje Wikipedie), ale ty jsou převážně určené pro náhradníky, mladé začínající hráče třeba jenom na pár minut naskakující do méně náročných klání. Ovšem i takových ´pouhých´ dvacet tisíc pro studujícího dorostence měsíčně, kdo z vás to má?

A srovnávat by jistě bylo záhodno i fyzickou a psychickou náročnost osmi či až dvanáctihodinové pracovní doby za kasou ve srovnání s maximálně dvouhodinovým tréninkem, nemluvě již o – během zápasu - pouhém vysedávání na lavičce náhradníků; jestlipak by v jednom zátahu vydrželi sedět i těch osm hodin? Ale to už je srovnávání nehodné uvažování páně Veselovského.

Takřka konkrétní informaci, vymykající se průměru, jsem se dozvěděl od funkcionáře jednoho tradičního klubu: „U nás, vzhledem k tomu, že usilujeme o návrat do nejvyšší soutěže, jsou platy hráčů výrazně vyšší.“ Vyzvídal jsem o kolik a padly částky i šestimístné. Upřesnil jsem, zda tedy počínaje jedním stem tisíc měsíčně, a dostal potvrzující odpověď.

Stud elity z pražských vršků

Sekretář FC Slavoj Vyšehrad si po telefonickém dotazu vyžádal totéž v mailové formě, a po několika hodinách oznámil: „Bohužel výše platů našich hráčů je interní záležitost a nedostal jsem souhlas s jejím zveřejněním.“ Upřímně nechápu, co tají – že by se styděli za to, jak málo platí? Ze tří pražských vrchů tak máme kuriózní zjištění: tajnosti s příjmy dělá Česká televize na Kavčích horách, český klub starého českého jména na Vyšehradě i kancelář českého prezidenta na Pražském hradě na Opyši…

Ještě s větším nezájmem se k aktuálnímu tématu a mé žádosti postavily další čtyři kluby (FC Hr. Králové, FK Pardubice, Viktoria Žižkov a SK Líšeň), které na písemnou žádost ani nereagovaly. Ale i tento fakt má svou vypovídající hodnotu: kdyby se totiž jejich vedení ztotožnilo s argumentací Veselovského, atakujícího ministryni Schillerovou, určitě by se i oni k této žebravé fotbalové iniciativě připojili. Asi mají důvod k opaku.

 

Vložil: Jiří Macků

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace