Španělsku budeme platit sociální experiment s nepodmíněným příjmem? Komentář Štěpána Chába
komentář
22.05.2020
Foto: Pixabay
Popisek: Toto je kolotoč ve španělské Barceloně. I na něm se někdy povozí harant placený ze sociální dávky zvané nepodmíněný příjem
Tak dopady koronakrize jsou tu. Budeme platit Západu a Jihu, protože u nás zemřelo málo lidí. Dohodli se na tom Macron s Merkelovou. Prostě jsme to zvládli a oni to nezvládli. Prostá solidarita? Jasně, hrňte ji na nás. My jsme solidární, pomáhat umíme a mnohdy i chceme. Španělsko, Francie a Itálie měly skutečně přepracované hrobníky a spalovače mrtvol. Ale je tu menší ale. Španělsko oznámilo, že zavede základní nepodmíněný příjem pro 100 tisíc nejchudších rodin v zemi. A ty budeme zprostředkovaně platit nejspíš i my, protože když se na jednom konci unie vylije vanička, na druhém konci unie nám v kopřivách začne křičet z vaničky vylité dítě. Tak to prostě je, jednotný trh, mnohde jednotná měna a logicky tedy i jednotné následky chování jednoho z členských států.
Upřímně, nic proti základnímu nepodmíněnému příjmu. Je to ekonomický koncept, který by mohl fungovat. Ale aby fungoval, musí jej provázet několik kroků, které Španělsko nezavede. Ale nejdříve co to ten základní nepodmíněný příjem je. Každý člověk z určené skupiny lidí dostane měsíčně bez jakýchkoliv podmínek od státu předem určenou částku, díky které nezemře hlady a bude žít jakž takž bez stresu. Ovšem aby mohl být základní nepodmíněný příjem zaveden, musí se razantním způsobem očesat sociální politika státu a také zásadně zeštíhlit státní aparát. Ve Španělsku mají v plánu nejchudším rodinám vyplácet měsíčně 450 až 1000 euro.
Přičemž Španělsko je jednou z nejzadluženějších zemí Evropské unie. V roce 2018 dosahoval jejich dluh na 97,7 % k HDP. Letos v únoru vyšla čísla, že se Španělům dluh podařilo snížit na 95,5 % k HDP. A přišla i optimistická předpověď – španělská vláda oznámila, v únoru, nutno dodat, že dluh do konce roku sníží na 94,6 % k HDP. Důvod pro hořké pousmání, vím.
Španělská cesta do záhuby?
I přes svou mamutí zadluženost, která po koronakrizi jen a jen nabobtná, přichází Španělsko se svou verzí nepodmíněného příjmu, kdy neoseká sociální politiku a zároveň rozhodně nezeštíhlí byrokratický aparát. Jak, například, psaly Novinky, tak u nás na jednu stovku pro potřebného spadá 180 korun pro běh celého aparátu, který se o potřebného má postarat. Důkaz naprosté neefektivity, která až děsí. A smyslem základního příjmu je vzít těch 180 korun, předat je ve formě základního příjmu potřebnému a z úředníka udělat… hm, dalšího potřebného. Tedy nezaměstnaného. Protože jeho existence, jako úředníka, ne jako člověka, je tedy zbytečná.
Ale přesně to Španělsko neudělalo. Jen zavedlo další sociální dávku pro 100 000 nejchudších rodin a nazvalo ji základním nepodmíněným příjmem. Což hrozí jediným – myšlenku nepodmíněného příjmu tak Španělsko nejspíš zdiskredituje, protože (za A) se začne o to víc zadlužovat a (za B) způsobí u té 100 001 nejchudší rodiny záchvat padoucnice, která povede ke snaze ještě víc zchudnout. Čistě pro zajímavost jde s cynismem vzít kalkulačku a spočítat si, že výdaje Španělska na experiment s nepodmíněných příjmem vyjdou v průměru na necelé 2 a čtvrt miliardy korun měsíčně a že díky koronaviru ušetřilo Španělsko téměř tři čtvrtiny jedné miliardy měsíčně na vyplacených důchodech. Já vím, je to cynické, ale sakra, je to prostě fakt.
Budeme platit?
Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler vybrakoval agenturu Bloomberg a přinesl nám před oči graf, jak to vypadá s navrhovanou půjčkou ve výši 500 miliard eur, kterou si chce vzít Evropská komise. Z grafu je patrné, že budeme platit. Nu, nakoukněte (níže). Humorné na tom je, že Merkelová s Macronem prohlásili, že z půjčky se bude hradit zavádění 5G sítě a také mohutné šolichy s ekologickým fanatismem. To vše na pozadí španělského experimentu a také skutečnosti, že největší inflaci způsobenou koronavirem má ze všech členských států, simsala bim, Česká republika. Něco tu je prostě špatně.
Vložil: Štěpán Cháb