Když už kdekdo končil, zpomalený kluk teprve začínal. Jak Jiří Korn objevil tajný recept na výdrž. Přečetli jsme

Foto: Ságl Production (stejně jako ostatní snímky)

Popisek: Nestárnoucí zpěvák a tanečník Jiří Korn

Dávno je všeobecně známo, že ho na rozhovory a delší povídání prostě neužije. Na svých sedm křížků rozhodně nevypadá, právě to ho ale přimělo přece jen udělat tu a tam výjimku. A navíc právě dnes se přehoupl další rok, takže se v jeho kolonce ‘věk‘ posunuly číslice na 71.

Přesto oslavy kulatin zdaleka ještě neskončily, připomene si je s fanoušky dvojkoncertem, který ani původně nebyl v plánu. „Všechno se kvůli obrovskému prostoru 02 Areny původně plánovalo jen na jediný koncert. Následný ohlas mi udělal velkou radost, takže je fajn, že se producent nakonec rozhodl ještě pro jeden. Bude to stejně velkolepá podívaná, vystoupí na sto padesát účinkujících,“ pochlubil se Jiří Korn v rozhovoru pro MF Dnes. Svou kariéru dnes hodnotí velmi příznivě. „Dívám se spíš dopředu. Můj profesní život byl až na výjimky naprosto super, nemůžu si stěžovat. Ted' si hlavně přeju, aby zdraví sloužilo a já mohl dál pracovat.“

Bezesporu to byl jeden z nejvelkolepěji pojatých tuzemských koncertů. Publikum v pražské O2 Areně vzal Jiří Korn loni 25. září na pláž s windsurfaři, do hotelu Ritz i vypolstrované cely blázince...

Odlišnost dráždí

Vždy patřil k těm, kteří se svým vzhledem poněkud odlišovali. „Mám jednu ranou vzpomínku, která to rozhodně nepotvrzuje. Když mi bylo devět, táta mi přivezl kovbojské oblečení i s revolverem. Nadšeně jsem vyrazil do ulic, ale nebyl to příjemný zážitek. Dodnes si vybavuju, jak na mě všichni v tramvaji zírali a já se styděl,“ zavzpomínal na vysněný kostým, který mu v roce 1958 přivezl otec ze světové výstavy v Bruselu, kde pracoval jako číšník hotelu Alcron. „S podobným nepochopením k tomu, co nosím, jsem se setkával i v dospělosti, protože některé lidi odlišnost dráždí,“ konstatoval. Zažil doby, kdy míval v Československu ‘stopku‘, naštěstí mohl vystupovat alespoň v populární východoněmecké show Ein Kessel Buntes. „Nezapomeňte, že to byla doba tuhého socialismu, takže jsme se vždycky modlili, aby nás pustili. Když si ředitel Pragokoncertu postavil hlavu, nikam se nejelo, i když šlo o východní Německo.“

...a úspěch to byl tak obrovský, že si dá ještě repete. Druhý, tentokrát už postnarozeninový koncert je naplánován na 16. dubna 2021.

Možná přijde i kouzelník

Pamětníci si ho jistě vybaví v úspěšném zábavném pořadu Možná přijde i kouzelník, který se dodnes vrací na obrazovku. „Tenhle typ zábavy vymýšlel František Polák z Československé televize. Vlastně až teď s odstupem času vidím, jak to bylo super. Natočili jsme sedmnáct dílů, jeden ještě po revoluci, a pak i Kouzelníky po deseti letech. Olda Kaiser a Jirka Lábus byli strašně šikovní. Neustále perlili a vymýšleli si svoje věci, jenže všechno se muselo schvalovat a občas nám dělali problémy. Kluci si dávali pozor, předem odhadovali, kde by asi narazili. Vesměs to procházelo, ale někdy se musely dělat malé úpravy,“ popsal občas komplikovanou přípravu pořadu.

Se zpožděním, ale s chutí

I když na naší hudební scéně rozhodně patří k nejlepším tanečníkům, od počátku to bral jenom jako nutný doplněk. „Jsem především zpěvák, tanec jsem se snažil naučit, ale považuju ho za takovou přidruženou záležitost k mé profesi. Tanci se člověk musí věnovat odmalička a já byl v mládí spíš pomalejší kluk, proto jsem se vším začínal až později.“ Pořádné zpoždění nabral ale i u dalších dovedností. „S gymnastikou jsem začínal v pětatřiceti, protože mě oslovil break dance a bylo třeba naučit se salta. Trvalo dlouho, než jsem s tím vyšel na jeviště. A jezdit na snowboardu jsem se učil až v padesáti.“ Sedm křížků by mu sotva někdo hádal, působí nadobyčejně vitálně a velmi mladistvě, nic ale není zadarmo. „Když už vám něco je, na péči je pozdě. Někdy se mi zdá, že mám snad všechny choroby a bolesti, které k tomuto věku patří, a potřebuju si postěžovat. Ale když pak na nějaké nadační akci vidím, jak někteří postižení umí kolem sebe šířit pozitivní energii, hned mě to přejde. Uvědomím si, že si nemám na co stěžovat. Tyhle patálie zkrátka přinášejí roky a musíte se s nimi vyrovnat. Sporty už redukuju, ale hýbat se snažím pořád.“

Ubylo mu pár vlasů, tu a tam přibyla vráska, na kvalitě ale s plynoucími roky nestárnoucí šoumen neustále jenom přidává

Sekce ‘vynechat‘

Sportuje prakticky neustále, i když už přece jen mírně přibrzdil. V letních měsících je jeho jednoznačným favoritem golf. „Golf je výjimečný v tom, že můžete jezdit autíčkem a hrát, ale samotný švih je docela namáhavý, a než objedete těch osmnáct jamek, stejně pár kilometrů nachodíte. Což je fajn. Hrával jsem docela dobře i tenis a taky chodil na squash, ale oba sporty už mám v sekci vynechat. Golf hrajeme se ženou pravidelně a v létě spolu jezdíme i na kola do Sporthotelu Kácov kousek od Prahy. Tam si vždycky užijeme pěkných čtrnáct dní. V zimě každý rok přijde na řadu hotel Červenohorské sedlo v Jeseníkách a pár sklouznutí na snowboardu. Ale jen ráno, kdy jsou ještě prázdné svahy.“

Umělecky plnohodnotný, precizní a přitom osobitý projev, to jsou 'muži v černém', vokální seskupení 4tet, v němž s Jiřím Kornem vystupují David Uličník, Jiří Škorpík a Dušan Kollár

Muži v černém

Dnes vystupuje v muzikálech, ale třeba také s mimořádným vokálním seskupením 4tet. Úžasné vokální výkony čtyř ‘mužů v černém‘, nepřehlédnutelný design kostýmů, originální aranžmá a temperamentní výkony na jevišti nenechají nikoho chladným, takže není divu, že jejich vystoupení bývají vyvrcholením prestižních akcí i významných společenských událostí. „To je moje srdcová záležitost, přitom působíme už sedmnáct let. Vždycky jsem měl rád vícehlasé zpívání. Už když jsem vystupoval jako dítě ve sboru, dělalo mi dobře vnímat ostatní hlasy. Písně nám upravuje Jirka Škorpík, výtečný muzikant, a doufám, že nás čeká ještě hodně koncertů. Baví mě to pořád,“ prozradil s tím, že postupně zvolňuje a dělá jen to, co ho zaujme a co mu zdraví dovolí. „Například v Divadle Na Fidlovačce momentálně hraju v představení Dánská dívka,“ prozradil.

Vložil: Michaela Špačková