Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2022

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Udavač naprášil bonzáka. A tak my si tady hezky žijeme. Komentář Štěpána Chába

komentář 16.04.2020
Udavač naprášil bonzáka. A tak my si tady hezky žijeme. Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štembera

Popisek: Bohumil ´Bob´ Kartous, redaktor Britských listů a mluvčí českých elfů

Je to stejně legrace. Ti, kteří do nebes vynášeli české elfy za jejich chrabrou a obětavou práci udavače, se pohoršili nad bonzáky, kteří běhali po ulicích a fotili spoluobčany bez roušek. Lovci neorouškovaných lidí i lovci zvrácených názorů se shodnou na jediném – je potřeba to nahlásit na nějaká kompetentní místa. Někam výš. Někam, kde to budou účinně řešit. A je to tak dobře. Přeci si tady nenecháme rozvracet ten náš pořádek.

Na Facebooku vznikla skupina našich uvědomělých spoluobčanů, kteří se rozhodli vzít spravedlnost do vlastních rukou, fotit a zveřejňovat tváře lidí, kteří vyrazili na své obchůzky bez roušek. Skupina se pojmenovala velmi poeticky, hezky v Máchově tradici: Idioti bez roušek – Hunters. Na praktiky členů skupiny upozornil soudce pražského Městského soudu Kamil Kydalka, jak následně informoval server Hlídací pes. Kydalka se stal členem skupiny a jejím členům napsal, že sami mohou porušovat zákon. Sice mu řádně vyčinili slovníkem, který je dlaždičovi denním chlebem, ale jejich činnost pomalu utichla. Lekli se rovnosti před zákonem. A tak to má být.

Čeští elfové se ovšem rovnosti před zákonem nelekají, protože jednají v závětří internetové anonymity a využívají skutečnosti, že management sociálních sítí, na které cílí přednostně, je nakloněn názorově na jejich stranu. Příkladem může být britský pravicový aktivista a novinář Tommy Robinson. Napsání jeho jména na Facebook ve většině případů stále ještě vede k zablokování profilu. Přičemž v žádném státě na celém světě, včetně Velké Británie nebo USA, není v zákonech Tommy Robinson uvedený jako persona non grata. Facebook se tedy svéhlavě rozhodl, vlastně navzdory zákonům, jeho osobu vymazat a tím znepřístupnit jeho pohled na svět. A nejde ani tak o Robinsona samotného, jako o skutečnost, že se to mohlo stát. A stejný princip uplatňují čeští elfové. Snaží se umlčet názory, s kterými nesouzní a znesnadnit jejich zpřístupnění veřejnosti.

Kdo je větší bonzák?

Ač je to pitomé, tak pravdu měli spíše bonzáci z řad lovců bezrouškatých lidí. Ti alespoň, když už tedy půjdeme puntíčkářsky do detailu, uplatňovali své konfidentské touhy na podkladu vládní vyhlášky, která roušky nakazovala nosit. Ta jim také vnitřně obhájila jejich jednání, ač ve vyhlášce nebylo ani slovo o tom, že se máme navzájem práskat a udávat. Vyhláška samotná bonzákům samozřejmě nedává nějakou nadhodnotu. Udavač jako udavač. Oba jsou svou hodnotou někde mezi exekutorem a revizorem v MHD. I když, ti svou nevděčnou roli plní v rámci pořádku mezi rebelujícími neplatiči, jejich hodnota tedy dalece převyšuje udavače i bonzáka.

Ale čeští elfové? To je jiná liga. Ti se totiž obcházením zákonů a zapojením soukromých společností snaží umlčet nevhodné názory a vedou nás tak svým svatým bojem do bahna totalitních praktik. A to s tichým souhlasem státu. Lovci bezrouškatých jsou ve své podstatě neškodní. Svůj strach z nákazy jen vtělili do buranské praktiky. A ano, v době pandemie je značně nezodpovědné nenosit ochranné prostředky. Ale buranskými praktikami se to vyřešit nedá. Nebo dá, ale řešit by se to tak rozhodně nemělo.

Udej souseda na tisíc způsobů

Chovat se jako lidé ovšem neumí ani jedni z obou táborů udavačů a bonzáků. Svou bezmoc vtělili do záškodnické činnosti donášení na souseda, který nenosí roušku / má jiný pohled na svět. Jako kdyby nestačila úplně prostá a obyčejná schopnost s někým mluvit a naslouchat mu. Kolik zášti v těch udavačích musí být a jak dlouhou cestu ještě musíme ujít, než nám dojde, že bonz a udání není na medaili, ale na přesdržku.

 

Vložil: Štěpán Cháb