Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla, je a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pendleři. Bez možnosti výdělků; co teď? Něco by tu bylo, jeden § krizového zákona… Koronavirus ve spleti paragrafů

16.04.2020
Pendleři. Bez možnosti výdělků; co teď? Něco by tu bylo, jeden § krizového zákona… Koronavirus ve spleti paragrafů

Autor: Fotomontáž Ondřej Vanča

Popisek: Koronavirus... ve spleti paragrafů

Přesně takto se můžeme po nerudovsku ptát poté, co vláda omezila možnosti pendlerů dojíždět za prací do zahraničí. Stalo se tak něco, co by v době Evropské unie, jejímž hlavním heslem je volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, nikdo nečekal. Zatím poslední hřebíček do rakve jejich budoucnosti zatloukl epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který prohlásil, že odhaduje dobu uzavření hranic na jeden až dva roky. Daná omezení mají přitom dopad na 50 – 60 tisíc obyvatel, kteří dojíždějí, resp. dojížděli denně za prací do zahraničí.

Je něco takového vůbec možné? Mají pendleři nějakou možnost se bránit? Na tyto otázky jsme se zeptali JUDr. Ondřeje Vodáka z Advokátní kanceláře Jehne, Vodák, která má dlouholeté zkušenosti s uplatňováním nároků vůči státu za nesprávný úřední postup. A JUDr. Ondřej Vodák odpovídá...

Mohl stát uložit pendlerům omezení spočívající v tom, že si mají vybrat, zda se práce v zahraničí vzdají nebo zda (původně) na 21, resp. (nyní) na 14 dnů odjedou, ale poté se odeberou do 14denní (neplacené) karantény?

Podmínky pendlerů se vyvíjely postupně. Vláda možnosti zpřísňovala, až nakonec zvolila šalamounské řešení, podle kterého není zakázáno vycestovat, ale pendleři mají vyjíždět vždy na určitý turnus. Ten byl stanoven nejprve na 21 dnů a nyní od 14.4. na 14 dnů. Poté musí vždy následovat 14denní karanténa. Vláda takto rozhodla na základě krizového zákona za stavu, kdy se všechny okolní státy potýkaly s rostoucími počty nakažených a mrtvých. Přísný režim byl zaveden nejprve jen pro pendlery dojíždějící do Německa a Rakouska, od 14.4. však platí i pro ostatní země (Slovensko, Polsko). V současné době se jeden z kolegů advokátů pokouší napadnout usnesení vlády pro neústavnost u Městského soudu v Praze. Neústavnost vidí v tom, že jsou porušena základní lidská práva garantovaná Listinou základních práv a svobod, a to právo na získání prostředků pro své životní potřeby prací a právo na nediskriminaci. Já bych byl v tomto hodnocení opatrnější. Za stavu, kdy státy EU přistupují k ochraně svých obyvatel každý po svém, je právem každého státu zvolit přiměřenou obranu. Pokud vím, je opravdu zásadní rozdíl např. v přístupu Německa, které nezvolilo tak striktní opatření jako Česká republika. Např. nošení roušky považují v Německu za naprosto absurdní a pracovníci s rouškou byli často terčem posměchu. Potom by však ztrácelo smysl, aby u nás byla povinnost přísně dodržována a vynucována, ale pendleři by byli této povinnosti po překročení hranic zbaveni.  

A co na to evropské právo?

Troufám si tvrdit, že evropské právo nyní nehraje žádnou roli. Evropská unie při řešení epidemie naprosto selhala a všechny evropské státy nyní spoléhají jen sami na sebe a případnou dobrovolnou spolupráci.

Mohou se pendleři obrátit na stát s žádostí o náhradu škody?

Na otázku náhrady škody obecně (v souvislosti s opatřeními přijatými vládou) jsou nyní velmi rozdílné názory. Původní opatření vlády byla vyhlašována podle krizového zákona, který výslovně upravuje nárok na náhradu škody v důsledku přijatých opatření. Později se však již jednalo o mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví vyhlašovaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který výslovnou povinnost státu nahradit škodu neobsahuje. V případě pendlerů se sice jedná jednoznačně o opatření podle krizového zákona, ale je zde jiný problém. Podle vlády ani krizový zákon neumožňuje žádat náhradu ušlého zisku. Právě o ušlý zisk jde přitom především. Skutečná škoda v podobě nákladů na ubytování či zajištění péče o osoby, které jsou jinak odkázány na pomoc příhraničních pracovníků, jsou spíše marginální. Výklad vlády je vcelku logický, pokud by měla nahradit škodu všem, kterým omezila svými opatřeními provoz, pak by brzy přišel státní bankrot. To však nic nemění na tom, že krizový zákon výslovně nárok na náhradu škody upravuje. Nevidím pak důvod, proč omezovat škodu jen na skutečnou škodu, bez ušlého zisku.

Co byste pendlerům doporučil?

Rozhodně ať uplatní vůči státu nárok na náhradu škody podle § 36 krizového zákona. Doporučuji uplatnit ušlý zisk, tedy zisk, kterého mohli dosáhnout, pokud by k vydání opatření nedošlo, příp. náklady na ubytování v zahraničí, náklady na péči o osoby závislé na pomoci atp. Upozorňuji, že lhůta pro podání žádosti je šest měsíců od doby, kdy se osoba o škodě dozví, nejdéle 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Žádost musí být písemná a musí být adresována Ministerstvu vnitra jakožto „příslušnému orgánu krizového řízení”. Stát by si měl na základě podaných žádostí uvědomit, v jakém rozsahu došlo k poškození těchto osob, a hledat přijatelné řešení. Tím může být namísto náhrady škody i finanční náhrada, např. obdoba kompenzace pro OSVČ.

 

Článek vznikl ve spolupráci s advokátní kanceláří Jehne, Vodák

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace