Organizací na podporu Romů tu je… 139. V Říčanech by chtěl žít každý, v Litvínově a Mostu však sotva kdo. Co zaujalo Jiřího Macků

Foto: Facebook

Popisek: Jedna z novějších fotek na Facebooku neziskové (a v textu zmíněné) organizace Romodrom. Je z 27. 9. 2016 na dni sociálních služeb na Praze 8

VIDEO Tak nějak to vyplývá z výsledků II. ročníku Indexu kvality života sestavovaného projektem Obce v datech a konzultační společností Deloitte. Index porovnává veřejně dostupná data ve všech 206 českých obcích s rozšířenou působností.

Vítězné Říčany jsou pěkné město, pravidelně rád jsem se v nich zastavil doplnit proviant cestou na chatu. Dokonce na druhé místo odsunuly Prahu, co si do ní zvyklo jezdit lidstvo z celého světa. Mě však víc zaujalo umístění dvou sousedů nejen ze zcela opačného pólu přehledu, ale také sousedů geografických, a tak si blízkých, že mají společnou tramvajovou trať: životní kvality Litvínova stačily na 203. místo, Most dopadl ještě o stupínek hůř.

Od vlády až do poslední obce

Mají však společného ještě víc: krajský úřad, Krušné hory, sotva záviděníhodné ovzduší s kyselými dešti – a taky početnou romskou komunitu a z ní vyplývající palčivé problémy. Tak palčivou, že ji státní orgány trapně nezvládají, ani když si k tomu vydržují 139 (!) institucí, organizací, sdružení, nadací, svazů a iniciativ nejrůznějšího názvu a zaměření. Existenci a opodstatnění prvních tří v pořadí, a tedy nejdůležitějších, celkem chápu: Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, Oddělení kanceláře rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny a Sekretariát rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny. Kde jinde by se měly problémy řešit než na nejvyšších úrovních. S působením některých dalších lze jistě souhlasit, zatímco mnoho dalších může doprovázet jenom udivené kroucení hlavou.

Tak třeba Komise pro vybudování památníku romského holocaustu v Letech: co dělala celou dobu, když budovy vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku se začnou bourat až letos v červnu? Nebo dvě Koncepce romské integrace pro roky 2010-13 a 2014-17: ještě existují a čerpají, i když se píše rok 2020? Jaké výsledky mají všelijaké Podpory, třeba romských poradců pro obce, koordinátorů pro romské záležitosti, sociálně vyloučených romských komunit, nebo – pozor! – pro terénní práce? Kde se o nich můžeme dočíst?

Sloupec těchto nejrůznějších tu potřebných, tu zcela zbytečných končí položkou 139. Číslem vysokým, tolik organizací na počet obyvatel neeviduje a nevyživuje žádná evropská země. Číslem tak vysokým, že do tolika, obávám se, nedokáže dopočítat značné procento romských dětí, jež rodiče neposílají do školy a od mala jim vtloukají do hlav perspektivu, že až vyrostou, budou živi z podpory.

Ale pojďme dál, pro zamyšlení, úžas i pobavení

Čtu: Národní demokratický institut pro vedoucí národních romských agentur, Středoevropská romská strategie v rámci Visegrádské čtyřky, Evropský školící program pro romské mediátory, Demokratická aliance Romů, Demokratický svaz Romů, Hnutí občanské solidarity a tolerance, Komunitní centrum Romů, Nadace Open Society Fund Praha, Romské křesťansko-vzdělávací sdružení Matice romská. A navrch dalších 48 dalších nejrůznějších místně příslušných Sdružení.

Kolik si každý z těchto spolků každoročně na svou činnost nárokuje, lze dopátrat. Nikoli však už to, jakou činnost a za kolik vykazují, o tom se nedočtete nikde. Respektive dočtete, ale nic konkrétního. Už se tím na Xaver Live zabýval před časem pořad Luboše X. Veselého nazvaný Jak fungují neziskovky, jež je snadno k dohledání na Youtube. Jako příklad si vybral Občanské sdružení Romodrom, jež (v roce 2017 s příjmem téměř 50 miliónů neboli jednoho Čapího hnízda) ve své výroční zprávě pro jistotu vůbec neuvedlo výsledky hospodaření.

Romea zase ´ukryla´ miliónové náklady vesměs pod nic neříkajícími položkami Jiné náklady, Ostatní náklady nebo Ostatní služby. Neziskovka Slovo 21, jež realizuje projekty na území celé ČR včetně romského festivalu Khamoro, vykázala za rok výdaj za cestovné 563 000 Kč, přitom v položce ´MHD, taxi, doprava´ se objevila další cifra 1 788 495 Kč, zatímco nějakých 1 037 000 Kč se ztratilo v položce Ostatní služby. Z ´hospodaření´ jiné neziskovky jsme se zase mohli dozvědět, že v ročním rozpočtu 31 144 427 Kč padlo plných 23 miliónů na mzdy, pochopitelně neuvedeno koho.

Řekněme to rovnou: v řadě případů obyčejné tunely

Xaver Veselý už to zjistil sám: „Dohledat výsledky hospodaření těchto organizací nemáte šanci, nikdy nezjistíte, kam veškeré peníze doputovaly. Já neříkám, že tu někdo krade peníze, jenom říkám, že je to podezřelé až na půdu.“ Nuže dovolím si to doplnit: Jistěže v těchto případech někdo, a budou to stovky adres, peníze daňových poplatníků ve velkém rozkrádá. Na svědomí to mají – věřme tomu, že jenom z menší části - tyto romské organizace nejrůznějšího názvu, skutečné černé díry (nomen omen…) státního hospodaření.

Premiér Babiš potvrdil, že veškerý neziskový sektor bude i napříště saturován částkou 18 miliard korun ročně. Kdyby měl někdo zájem podívat se zblízka na hospodaření některých romských institucí, nemluvě již o povinnosti (protože jinak máme dost kontrolních orgánů, které nás budou ochotně pronásledovat kvůli nezaplacené složence), určitě by se dalo hezkých pár desítek miliónů ušetřit. Že to v celostátním hospodaření nic neznamená? Nu, jak pro koho.

Kvalita života klesá a milióny se ztrácejí

A tak jsme se touto finanční oklikou dostali zase na začátek. Je to věru divné: tolik peněz investovaných a takové chabé výsledky. Teď myslím konkrétně na případ obou severočeských měst: výsledky dokonce záporné, umístění na samém chvostu republiky, a dokonce ještě nižší než před rokem. Kvalita života dostala v obou případech jediný bod z deseti možných, přitom položka Materiální zabezpečení a vzdělávání přinesla Mostu dokonce nulu. A přitom obě města mají svá Sdružení a Nadace.

Kde je činnost těchto 139 organizací, které mají romskou otázku na starosti a které – věřím tomu, že dobře – je i uživí. Kde jsou poztrácené, utajené a rozkradené desítky miliónů, které by měly nové romské generaci minimálně zlepšit vzdělání? Dát jí do života nějaké vzory. Zatím mají jenom ty, které jsem před časem na vlastní oči viděl na litvínovském náměstí: na lavičkách se povalující z dětských přídavků vypasení v černé kůži navlečení a masívními zlatými řetězy ověšení romští nadsamci.

Vložil: Jiří Macků