Promoření bude a bude, dupe si šéf zubařů Šmucler. Hrozí mu za to kriminál? Komentář Štěpána Chába
komentář
15.04.2020
Foto: Facebook
Popisek: Roman Šmucler v pevném obětí s Adamem Vojtěchem, ministrem zdravotnictví. Foto staré dva roky, tedy bezrouškové
Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory, s velkou nadějí a radostí oznámil, že by se společnost mohla začít virem Covid-19 promořovat. Není jiného zbytí, nesmíme se přeci do karantény uzavřít navěky. Opatrné a postupné promořování je prostě v zájmu nás všech, myslí si Šmucler. Pokud to neuděláme, ekonomika nám to začne brzy sčítat.
Na svém facebookovém profilu to popsal moc pěkně: „Zásadní dokument! Klinická skupina Covid určila další postup - opatrná imunizace. Jako Chief Dental Officer jsem také podpořil. Nejspíše bude souhlasit Chief Medical Officer (prof. Prymula). Tím je dáno ´lege artis´ a další postup je pro dotčené lékaře do jisté míry závazný. Je to medicínský problém. Musíme vydat opatření. Pomoci lidem. Opatrně a bezpečně!“ K vyjádření nasdílel postoj České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, která doporučuje započít s přirozenou imunizací společnosti. To jest s promořováním. Viz galerie.
Opatrně a postupně
Hlavně ovšem opatrně a postupně, jak napsal Šmucler a následně podpořil na svém facebookovém profilu jen o devět hodin později petici za znovuotevření škol a nahnání dětí do jejích škamen ještě tento školní rok. U této otázky mu ovšem opatrnost nevelela. Přeci jenom není příliš opatrné, nahnat do škol milion harantů, aby si mezi sebou přerozdělili spravedlivým dílem vir, o kterém se doktor David Navarro, velvyslanec Světové zdravotnické organizace pro pandemii Covid-19 vyjádřil následovně: „Tento virus nezmizí a my nevíme, zda lidé, kteří byli nakaženi, budou mít trvalou imunitu, anebo budou moci být nakaženi znovu."
Tak oni neví a Roman Šmucler by to za ně rád zjistil. Jenže jeho experimentování nebude laboratorní, ale proběhne na vybraném vzorku populace, jímž má být populace celé České republiky. Je možné, že naše fronty na funus situaci Světové zdravotnické organizaci lépe osvětlí. Ale máme tu už nyní indicie z Jižní Koreje, kde se u více než stovky lidí, kteří prodělali Covid-19, virus vrátil. A tady vznikají pochybnosti o vhodnosti takového promořování. Vrátí se virus? Nebo to jsou jen vyjímky potvrzující pravidlo. Upřímně, nikdo to teď prostě neví a vědět nemůže. Jsou tu odborníci, kteří vsázejí na promoření, ale i odborníci, kteří před promořením varují.
Kekelova přezdívka
Virus, který nám zastavil společnost, má i další název. Můžeme mu říkat i SARS-CoV-2. To vede k domněnce, že je Covid-19 příbuzný s virem SARS, který svého času děsil celou planetu, ale jeho infekčnost nebyla tak ohromná, jakou si s přírodou (nebo laboratoří) vyhandloval Covid-19. A ono to tak skutečně je. Covid-19 je prostě druh SARSu. Ne druh chřipky. A promoření? Bylo by fajn si připomenout slova doktora Navarra: „Tento virus nezmizí a my nevíme, zda lidé, kteří byli nakaženi, budou mít trvalou imunitu, anebo budou moci být nakaženi znovu." Zase je pravda, že SARS působil děsivěji a vraždil s větší vehemencí, Covid-19 má u většiny nakažených mírné příznaky. To je rozhodně také vhodné zvážit.
Covid-19, stejně jako SARS, mor, AIDS, cholera a mnoho dalších, je zahrnutý ve vyhlášce s názvem Nakažlivé lidské nemoci pro účely trestního zákoníku. Tam figuruje soupis nemocí, které je trestné záměrně rozšiřovat. A když tam je, Roman Šmucler riskuje trestní oznámení za vědomé rozšiřování prudce nakažlivé nemoci.
Zubař promořovačem
A tak mě tak napadá… nebojí se Roman Šmucler trestních oznámení od pozůstalých, kterým by opatrné a postupné promořování zabilo příbuzné? Právníci si brousí už teď zuby na přestřelky před soudem. Přeci jenom, vir je pevně usazen ve vyhlášce, na kterou se pak odvolává zákon 40/2009 Sb. V jehož 152 paragrafu stojí: „Kdo úmyslně způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.“ Případně odnětím svobody na osm let, páchá-li to v rámci organizované skupiny. Šikovný právník si z paragrafu udělá zlatý důl.
Život, nebo... život?
Všechny státy se v řešení Covid-19 plácají jako ryba na suchu. Řešení zatím není, protože není účinný lék a ani vakcína. A existovat v karanténním opatření se dá skutečně jen malou chvíli. Sice ochráníme své zdraví (a to jestli vůbec, protože jedno malé epicentrum nákazy v budoucnosti může během okamžiku promořit půl republiky), ale u toho zabijeme ekonomiku. A tak sice nezemřou mnozí z nás na Covid-19, ale mnozí z nás zase začnou mít řádný hlad a nedostatek. Čím déle je karanténa, tím více se ekonomika ponoří do mínusu, tím více lidí přijde o práci a příjmy.
Je tu i ono vyjádření doktora Navarra z WHO. Nevíme o viru příliš, ale co víme, je to, že se ho nezbavíme. Oba pohledy na věc jsou legitimní. Teď který z nich převládne u nás? Nemůžeme být v karanténě do příštího roku, ale zároveň je nejspíš každému jasné, že se viru do měsíce, ani do dvou měsíců prostě nezbavíme. Souhlasím s Romanem Šmuclerem, opatrné a postupné uvolňování je potřeba. Rozhodně nezačínat velkými hobbymarkety, ale právě otevíráním malých živností. Pomalu, opatrně, s přísnými opatřeními. Ale do toho rozhodně nezapadá otevření škol už za necelý měsíc. V tom je Roman Šmucler trochu... neopatrný a dychtivý.
Vložil: Štěpán Cháb