K snídani řepku, k obědu řepku a k večeři vyjetý olej z řepky. Komentář Štěpána Chába
komentář
09.04.2020
Foto: Facebook
Popisek: Andrej Babiš, toho času premiér České republiky
Milý premiére České republiky, zavřely se hranice, ekonomika jde do kelu, v zemědělství celé Evropy citelně chybí zahraniční levné pracovní síly, takže reálně hrozí, že nebude co jíst. Nezaseje-li se, nebude co sklízet. Netvrdím, že to vypadá na hladomor, ale menší bolení břicha by to způsobit mohlo. A jelikož máte ve svěřeneckých fondech největší zemědělskou firmu v republice, pane premiére, nechcete dát povel, přes svěřenecké fondy, samozřejmě, aby ten náš Agrofert vyprodukovat něco k jídlu? Ona ta řepka je fajn, auta také musí jíst, ale přeci jenom bychom si mohli stanovit nějaké priority.
Jaké priority? No, pane premiére, snažíte se, alespoň to přes Vaše mediální výstupy tak vypadá, ochránit obyvatele republiky před nákazou, a tak byste se mohl i hlouběji zamyslet nad tím, jak je nakrmit. A ne, nemylte se, proslulý způsob J. Krista Vám nepůjde, z jedné ryby prostě davy nenakrmíte. Mediálně možná, to Vám mnohdy jde, ale ve skutečnosti? Tam už nejspíš pojede okresní přebor v pokulhávání.
Odřepkování zemědělství
Vím, že řepka Agrofertu na dotacích sype jako zlatokopům zlatá horečka na Klondiku, ale přeci jenom, žrát se to nedá, užitek je z toho, jak jsem vyrozuměl, téměř nulový. A tak v tom jedou neustále jen ty dotace a tlak z unie, že máme své zemědělství přeměnit na palivovou rafinerii. A všichni to vidí. I Vaši voliči. I Vaši nevoliči. Zkrátka všichni. Zlatý řepkový důl, který huntuje auta a naplňuje firmy ve Vašich svěřeneckých fondech přílivem peněz od lidí (z jejich daní), kteří by nejspíš s povděkem kvitovali, kdybyste zasadil brambory. Protože na těch se dá docela v klidu přežít.
Jako jo, zkusil jsem to. Vezmete pár brambor, oloupete je, nastrouháte, přidáte česnek, sůl, trochu pepře, trochu mouky a pár vajec a bum ho, máte bramboráky. To se jí, pane premiére, když toho člověk nemá moc. Nebo taková bramboračka, pane premiére, tu byste měl zkusit. Nebo i obyčejné brambory na loupačku. Jde na tom přežít. Ale řepkové bramboráky? To jsem ještě neslyšel. To by asi nechutnalo moc dobře, pane premiére. Slyšel jsem, že se dají brambory docela dobře nahradit orobincem. To je takové to roští u rybníka, doutníky jsme tomu za mala říkali. Tak jejich kořeny jsou podobné bramboře. Prý i chuťově. Ale, pane premiére, přeci jenom, nechme orobinec žábám, ať se mají do čeho ukrýt před čápy.
Promoření zemědělstvím
Víte, pane premiére, ono je vcelku hloupé, že jsme závislí v potravinách, v tom nejzákladnějším, na dovozu. Prosím, v době hojnosti, kdy si pro roupy nevidíme do vlastní huby, si můžeme brambory klidně vozit třeba z Brazílie nebo z Antarktidy, když jim tam nějaké vyrostou, ale teď? Četl jsem, že ve Španělsku (to je na jihu, tam, co se jim vir vymkl z rukou) mají docela problém obsloužit ty své skleníky na zeleninu. A ano, Španělsko je zeleninová velmoc Evropy. Všechno je ze Španělska. Ale co když to začne váznout? To by bylo trochu nemilé, přiznávám. Dojde zelenina ze Španělska a my ji prostě nebudeme kupovat a jíst, protože jakmile dojde zelenina ze Španělska, dojde i nám. My si nevypěstujeme dost, abychom ukojili vlastní potřebu. Nechcete s tím něco udělat?
Zásoby
V lednu a únoru si mnozí z nás začali dělat zásoby na horší časy. Všichni se jim smáli. I já si v rámci hysterie koupil deset kilo rýže, koupil bych i víc, ale došly mi prachy. Teď už se jim / nám ostatní moc nesmějí. Ono to má něco do sebe, že jo. Vaše prohlášení stran pandemie jsou nejednoznačná, jeden prostě neví, co bude dál. Pojede se o prázdninách na dovolenou k moři? Nebo k Mácháči? Nebo budeme pořád zavření doma? A co až potravinářskému průmyslu dojde, že to všechno neutáhne, protože nemá doping z dovozu? Co pak? Jasně, budete tvrdit, že nic takového nehrozí, ale co když přeci jenom? Není lepší být připravení, než pak křičet – kdo to mohl vědět – jako se křičí u nástupu pandemie?
Dnes jsem na prepperské stránce četl o sušení zeleniny. Moc šikovní jsou ti preppeři. Oni se totiž připravují na konec systému, nebo na kolaps společnosti neustále, i v době hojnosti. Ti si nasyslili na roky dopředu. A teď, milý pane premiére, mají preppeři žně. Potkáte preppera a už z jeho výrazu můžete číst výsměšnou větu – já to říkal. Já jen jestli se pak budou mít preppeři před kým vychloubat. Ono nám může v naší rozežranosti připadat, že hladomor je relikt hloupé minulosti. No, nemusí být. I k němu někdy můžeme dojít. Jako takhle, v lednu jste také všichni křičeli, že pandemie u nás nehrozí a rozhlédněte se kolem. A víte co se říká, štěstí přeje připraveným.
Jo, a naše šéfredaktorka se mnou souhlasí, ale navíc Vám vzkazuje, abyste nechal otevřít salóny pro kočky (zvířata, ne pro ženy kočky), že prý je jejich kočka zadredovaná a hrozí jim zborcení jejich domovního ekosystému. Tak až pořešíte ten potenciální hladomor, otevřete, pane premiére, kadeřnictví pro zvířata. Vždyť se z toho jinak ta zviřátka pominou na rozumu.
Vložil: Štěpán Cháb