Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vladimír Zábrodský. Svůj tým zradil jen do března 1950 dvakrát, pak... Co zaujalo Jiřího Macků

08.04.2020
Vladimír Zábrodský. Svůj tým zradil jen do března 1950 dvakrát, pak... Co zaujalo Jiřího Macků

Autor: Archiv Jiřího Macků (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Zábrodský středobodem reprezentačního týmu. Zprava Jirka, dále Roziňák, Kobranov, Bubník a Konopásek - všichni skončili v uranovém lágru

FOTOGALERIE V pondělí 13. března byli zatčeni první tři členové hokejové reprezentace, které režim zmařil obhajobu světového titulu v Londýně, protože se obával masové emigrace hráčů. Zatýkání pokračovala hned druhý den, hráči ATK byli jako vojáci uvězněni v neblaze proslulém Domečku na Hradčanech, ostatní skončili v celách Pankrácké věznice. Po několika dalších dnech si přišli i pro Bohumila Modrého, ač členem reprezentace již nebyl. (Pokračování ze středy 1. dubna...)

Opusťme nyní osud zatčených, jež čekaly měsíce vyšetřování a fyzického i psychického vynucování přiznání, a věnujme se tomu, jenž byl v pozadí všeho – a ze všeho se vždy vyvlékl. Poprvé Vladimír Zábrodský zradil spoluhráče v Davosu (po skončení Spenglerova poháru, který LTC na silvestra 1948 obhájil), když jména účastníků hlasování o případné emigraci oznámil svému otci, vedoucímu zájezdu; ten už se postaral, aby se to obratem dozvěděli v Praze. Podruhé je zradil v den, kdy byl odlet do Londýna zrušen a hráči se museli rozejít; měl tušit, že někteří to půjdou zapít, a jeho povinností kapitána bylo zvláště na mladíky dohlédnout.

Hokej je hra kolektivní, ale on hrál vždy jen na sebe

A potom už se ty zrady jenom vršily. Ač sám zůstal na svobodě, nenapadlo ho intervenovat za spoluhráče u svého protektora Kopeckého, ministra informací a osvěty, pověřeného vedením sportu. Nevypovídal v jejich prospěch na podzim u Státního soudu, na Pankráci se totiž neobjevil ani jako svědek. Přitom nejvíce obviněným, Bohumilu Modrému a dvacetiletému čerstvě vyučenému řezníku Augustinu Bubníkovi v prvním čtení hrozil provaz. 

 

Nejkrásnější sportovní den Bohumila Modrého: triumfální jízda Prahou s pohárem mistrů světa 1949

Kapitán mistrů světa spoluhráče definitivně odepsal

Sypala se obvinění (velezrada, spojení s cizí mocností, dezerce, příprava nedovoleného opuštění republiky) a tresty, nakonec naštěstí žádné hrdelní: patnáct let Modrému, čtrnáct Bubníkovi, dvanáct, dvakrát deset, šest… Tři roky dostal brankář Zlatomír Červený za napadení příslušníka bezpečnosti v hospůdce – a za plánovaný kontakt s emigrantem! Ve své naivitě totiž slíbil vytáhlému Vladimíru Zábrodskému, že ´na svém těle´ převeze do Londýna kabát pro jeho bratra Oldřicha s argumentem „oba máte stejnou postavu“ - a Zábrodský ho potom při vyšetřování v maléru zrádně nechal…

Ze všech vyšších trestů bylo nakonec, po amnestii prezidenta Zápotockého, ´jenom´ pět let na oltář komunismu obětovaného života. Šedesát měsíců, teoreticky tedy šedesát možných návštěv odsouzených. Zábrodský se ovšem v případě žádného z nich neodhodlal ani k jediné. A žádný přátelský kontakt ani po jejich návratu, jenom služební: Konopáska a Roziňáka, v té době manuálně pracujících nevyučených dělníků Tatrovky Smíchov a Poldi Kladno, přitáhl do Sparty. 

 

V době nesvobody ostatních hrál Zábrodský za Spartu, vrátil se do národního týmu a reprezentoval i v Davis Cupu. V pozadí Jan Hanzl, vpravo Kristian Cee

Nejtrapněji se ovšem zachoval v případě Bohumila Modrého, jenž se vrátil z lágru a poté (již nemocný) z tzv. Basaprojektu, podniku Ministerstva vnitra. Postižený nevyléčitelnou amyotrofní laterální sklerózou pomalu umíral, aniž ho Zábrodský (jemuž byl Modrý za svědka na svatbě!) přišel alespoň jednou pozdravit. Když skvělý brankář v roce 1963 v pouhých šestačtyřiceti zemřel, byl Zábrodský jediný, kdo poslechl výzvy hokejové sekce, aby se hráči pohřbu nezúčastnili. Ani tuhle zradu mu ostatní neodpustili.

Z hledáčku Státní bezpečnosti už nezmizel

V roce 1960, deset let po odsouzení hokejistů, stál i on před tribunálem, dokonce před dvěma. Za aktivní organizátorskou účast v tzv. Aféře Sazka (sázení na utkání, jejich výsledky byly předem domluveny) mu civilní soud udělil pětiměsíční podmíněný trest a pokutu 30 000 Kčs, a sportovní tzv. Čestný mu odebral titul Zasloužilý mistr sportu a doživotně ho vyloučil z řad ČSTV. Zato jeho sparťanský spoluhráč brankář Jiří Hanzl, jenž ho pouze vozil autem k dojednávání zápasů, vyfasoval tři roky natvrdo, odseděl si dva. Že ani jeho nepřišel do vězení povzbudit, asi není třeba připomínat.

Taková morální vizitka podvodníka a podrazáře byla přímo doporučením pro orgány Státní bezpečnost. V červnu 1965 zaznamenali pracovníci 7. odd. II/A správy Ministerstva vnitra, že Vladimíra Zábrodského získali jako spolupracovníka StB informátora (dokument viz fotogalerie).

Přišlo léto a přiblížila se nová sezóna. Hrající trenér Zábrodský opouští ČKD Stalingrad a souběžně jedná s funkcionáři dvou klubů. Úspěšně: za 200 000 Kčs slíbí Plzni, že ji pomůže udržet prvoligovou příslušnost, a současně od Motorletu vyinkasuje 160 000 Kč za ubezpečení, že ho do nejvyšší soutěže dostane. Nedlouho poté však emigruje bez potíží i s celou rodinou přes Jugoslávii a Rakousko do Švýcarska za bratrem, redaktorem Svobodné Evropy. Peníze nikdy nevrátil, i když byl poté roky ve Stockholmu jistě slušně placeným hokejovým a tenisovým trenérem.

Na oba kluby udělal dokonalý podvod, hráče obou klubů - jak již bylo jeho zvykem - zradil. Ne tak však Státní bezpečnost, té naopak zůstal věrný a užitečný. Potvrdil to bývalý čs. rozvědčík Josef Frolík, jenž v létě 1969 přeběhl na Západ, před komisí senátu USA: „Vladimír Zábrodský krycím jménem Vova, trenér stockholmského hokejového mužstva, je agentem vyslaným československou rozvědkou.“

Leccos ještě mohl napravit po Listopadu

Kontakty, které nebyly, se mezi kapitánem a mužstvem pochopitelně ani nemohly zpřetrhat. Vidět se a hovořit mohli, už se zcela chladnou hlavou, po Listopadu a zvláště během mistrovství světa 1992 v Praze. Co vím od hráčů, všem se vždy – s nezbytnou výjimkou autogramiády jedné knížky – vyhýbal. Ačkoli do Prahy poté přijel ještě několikrát, s nikým z bývalých spoluhráčů se nesetkal a vyhledával pouze společnost sparťanů a hokejových papalášů, přičemž mnozí z jeho obdivovatelů nemají o událostech oněch let a Zábrodského chování ani tušení.

 

Zábrodský po Listopadu, snímek z videa HC Sparta, který klub vydal jako oslavnou vpomínku po nedávné Zábrodského smrti

V roce 1994 se nezúčastnil v Lanškrouně odhalení pamětní desky tamnímu rodáku Bohumilu Modrému; Roziňák ze Švýcarska přijet mohl, on ne. V roce 2010, když jsme u příležitosti 60 let zatčení hokejistů odhalovali na budově bývalého hostince pamětní desku, chyběl rovněž, stejně jako před několika lety, když byla do katastru Prahy 9 slavnostně zapsána ulice Modrého.

Nyní tedy Vladimír Zábrodský, jenž mnohé své spoluhráče nejprve zradil, poté zapřel a nakonec i všechny přežil, zemřel. Odešel geniální hokejista, ale jinak ho není žádná škoda. Protože lidsky to byl, jak o něm řekl jeho spoluhráč z hokejové i tenisové reprezentace a wimbledonský vítěz Jaroslav Drobný, obyčejný lotr.

(Zájemce o podrobnější informace odkazuji na tetralogii Utajené stránky hokejové historie, konkrétně díl Kauza Zábrodský. Vyšel již v roce 2005, aniž cokoli z této publikace roky sbíraných podkladů literatury faktu bylo kdy kýmkoli zpochybněno, obviněno ze lži, natož žalováno.)

 

Vložil: Jiří Macků

Galerie

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace