Dvakrát jí šlo o život, třikrát unikla smrti jen shodou náhod. A pak ji sejmul režim. Tajnosti slavných
30.03.2020
Foto: archiv ČT
Popisek: Valentina Thielová v pořadu Barvy života
FOTO/VIDEO Je živoucím důkazem, že i s osmi křížky na krku může být žena krásná a noblesní dáma. Má stále stejný hlas i charisma, svůj půvab koření úžasným smyslem pro humor a životními zkušenostmi. A především nadhledem, který jí mnohdy pomohl udržet se psychicky nad vodou. (Pokračování z pátku 27. března)
Určitě ji všichni známe jako zatrpklou profesorku Boženku z komedie Sněženky a machři. Režisér Karel Smyczek ji tenkrát šoupnul na lyže, přestože měla na krku pomalu pět křížků a nikdy na nich nestála. S dopomocí rekvizitářů ale krásná Valentina Thielová zvládla i tuhle zlomyslnost s přehledem. Koneckonců na všelijaká úskalí byla zvyklá, osud se s ní nikdy nemazlil.
Profesorka Boženka v komedii Sněženky a machři; youtube.com
Osudový šedesátý osmý
V té době už byla podruhé provdána za Arpáda Vilčeka, vysoce postaveného zaměstnance ČKD. Pro oba se stal osudovým rok 1968, kdy veřejně vyjádřili odmítavý postoj k sovětské okupaci. Vzápětí je nastupující normalizace smetla, oba byli najednou bez práce i bez prostředků. Svět televize a filmu se před Valentinou uzavřel, stala se nežádoucí a hereckou činnost musela omezit na špatně placená zájezdová představení a estrádní soubory. Navíc jí osud odepřel další životní sen stát se matkou. Otěhotněla dvakrát, v obou případech ale šlo o mimoděložní těhotenství, které málem zaplatila životem. „Bylo to v době, kdy nebyly ultrazvuky, takže mě kuchali jak slepici,“ posteskla si až po letech internetovému magazínu dotyk.cz. Manžel sice měl děti z předchozího vztahu, žily ale na Slovensku, takže se s ním vídaly jen sporadicky.
Smrt číhala marně
V sedmdesátých letech se před kamerou mihla jen několikrát, tu a tam ji režiséři propašovali do některé z vedlejších rolí. Zato ale sklidila další úspěch v zahraničí, když získala ocenění Perla Karibiku. „Tehdy jsem poprvé přežila svou smrt, když jsme s kolegyní unikly letecké katastrofě. Prostě jsme nastoupily omylem do jiného letadla. To, které bylo pro nás, totiž spadlo,“ prozradila serveru plzen.cz. „Pak se mi to stalo ještě dvakrát. Jednou dokonce s Alenou Vránovou. Sice, když to někde vyprávím, lidi se smějí, až se za břicho popadají, ale v podstatě to byly tragédie.“ V době, kterou prožívala ‘na indexu‘, měla velkou výhodu, že umí zahrát všechno. Nebylo to sice lehké, ale potlesk po představení, které bylo jedinou kulturní vymožeností na malém městě, jí pomáhal zapomenout na všechny soukromé problémy.
V reklamě na fixační krém:
Lyže? Nikdy!
V osmdesátých letech jí konečně začalo svítat na lepší časy. Přispěl k tomu i režisér Karel Smyczek, který ji obsadil jako upjatou a zatrpklou profesorku Boženku v nestárnoucí komedii Sněženky a machři. Vůbec mu nevadilo, že neumí lyžovat a zasněžená stráň jí nahání hrůzu. Do lyžování ji nenutil, scény naaranžoval tak, aby Boženka na lyžích vždycky jen bez hnutí stála. A rekvizitáři jí museli přibít k lyžím klínky, díky nimž udržela na sněhu lépe stabilitu. Pak už se k ní začaly filmové nabídky vracet, častěji se objevovala i na obrazovce a zahrála si i v řadě seriálů. A ztvárnila další role, v nichž si ji bezpečně vybavíme, přestože byly vedlejší, od Pinďovy matky v televizní komedii Pánská jízda přes Tomášovu matku v Kamarádovi do deště či Agnes v minisérii Přísahám a slibuji až po paní profesorovou v komedii Trhala fialky dynamitem. „„Byla to neskutečná volovina, ale nasmáli jsme se u toho s Helenou Růžičkovou. Pravdou je, že producent toho filmu všechny podvedl, a vím, že Helena se synem Jirkou se s ním pak roky soudili. Ale natáčení s Mirkem Lipským, Lubkem Kostelkou, Jitkou Asterovou a dalšími bylo moc hezké,“ zavzpomínala.
Přežila díky reklamě
S Arpádem prožila čtyřicet sedm let a jeho smrt pro ni znamenala obrovskou ztrátu. Peklo, které následovalo, ale bylo ještě mnohem horší. Jeho dcera z prvního manželství, žijící na Slovensku, si totiž vzpomněla, že by měla dědit, a s manželem Valentinu připravila téměř o všechno. „Musela jsem do našeho bytu pozvat odhadce a vyplatit je. Dala jsem jim všechno, co jsem s manželem za celý život naspořila, bylo to přes milion a půl,“ prozradila. Trn z paty jí vytrhlo účinkování v reklamě na fixační krém pro zajištění zubní protézy. „Já se za to nestydím. A už mám věk na protézu. Dodnes mi to lidi, ovšem velmi mile, připomínají. Tehdy jsem díky honoráři za reklamu opravdu přežila.“ V době největšího trápení na ni ale čekala ještě jedna radost, s šedesátiletým zpožděním našla díky internetu nevlastního bratra Gregoryho. „Žije v USA. Nikdy jsme se neviděli, ale skoro denně si po Skypu voláme. Mám pocit, jako bychom se znali odjakživa. Jeden o druhém jsme nevěděli. A plánujeme, že až se uvidíme face to face, bude to obrovské shledání,“ prozradila před časem serveru plzen.cz.
S Janem Kačerem v seriálu Rodinná pouta; archiv TV Prima
Dáme kávu, sklenku vína…
Často také spolupracovala s dabingem a v roce 2003 jí Nadace Život umělce udělila cenu Senior Prix. O rok později se po několikaleté pauze znovu připomněla televizním divákům jako babička v seriálu televize prima Rodinná pouta a přiznala, že natáčení dlouhého projektu ve vysokém pracovním tempu pro ni bylo po letech sladké nečinnosti v penzi sice značným vytížením, ale současně i příjemnou změnou. Před filmovou kameru ji v roce 2010 vrátil režisér Tomáš Magnusek jako učitelku Měchovou ve své sérii Bastardi. Pak si zahrála i v jeho seriálu Stopy života, natočeném pro televizi Barrandov. Naposledy jsme ji mohli vidět ve filmu Víta Olmera z roku 2013 Lehká jako dech. Po oslavě osmdesátin se stáhla do ústraní a užívá si klidného důchodu. Neztrácí svůj pověstný optimismus a dál zůstává krásnou o noblesní dámou. A když zatouží po společnosti, ozve se přátelům svou oblíbenou hláškou: „Dáme kávu, sklenku vína, zve Vás Vaše Valentýna.“
Vložil: Adina Janovská