Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Stala se symbolem fair play, životem se prochechtala. A slavný oštěp pak sloužil jako smeták. Tajnosti slavných

20.03.2020
Stala se symbolem fair play, životem se prochechtala. A slavný oštěp pak sloužil jako smeták. Tajnosti slavných

Autor: repro/archiv ČT

Popisek: Dana Zátopková v roce 2006 v pořadu České televize Na plovárně

FOTO/VIDEO V olympijském saku, v kapse popel slavného manžela. Atletická legenda svůj odchod sama naplánovala, vybrala fotografii, květiny i hudbu. Folklorní soubor Ondráš ji doprovodí, s vysněnou mší v Břevnovském klášteře a spočinutím na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm po Emilově boku se ale bude muset počkat, až zdoláme koronavirus.

Do vínku dostala armádní výchovu, provdala se za vojáka, který si svou urputností vybojoval světovou slávu, svými výkony mu ale nezůstala nic dlužná. S manželem Emilem se stali jedním z neznámějších sportovních párů světa, aby s nimi vzápětí režim ošklivě zametl. Atletická legenda Dana Zátopková se stala symbolem fair play a žádnými ústrky se nikdy nenechala rozhodit. Byla vyrovnaná a se svým životem spokojená. „S Emilem jsme prožili krásná léta. Nejvíce si cením toho, že jsme se pořád chechtali,“ říkala. „Zažili jsme spolu spoustu srandy a někdy se opravdu doslova a do písmene váleli smíchy. Na to vždycky ráda vzpomínám.“

Legenda Dana Zátopková!
(dokument Českého olympijského týmu):

Legionářská cérečka

Dana Ingrová se narodila 19. září 1922 ve Fryštátu u Karviné a měla dva bratry, o rok staršího Vladimíra a o rok mladšího Miroslava. Dětství ale prožila v Uherském Hradišti, kam se rodina přestěhovala, když jí bylo necelých sedm let. Její tatínek Antonín Ingr byl nejprve bankovní úředník a maminka Františka venkovská žena z Vacenovic na Slovácku, která pocházela z rodu slováckých maléreček a chodila v kroji. Vzali se měsíc před vypuknutím první světové války, takže novomanžel vzápětí zmizel na dalších pět let ve světě. Nejdřív narukoval do rakouské armády, později se stal kapitánem srbské armády a nakonec sloužil jako francouzský legionář. Uniformu pak už nesvlékl, za první republiky byl velitelem útvaru v Olomouci, poté velitelem pluku v Uherském Hradišti. Jeho bratr Sergej Ingr byl československý legionář, později armádní generál a ministr národní obrany londýnské exilové vlády.

Bylo to o fous

Od dětství Dana chodila do Sokola, během studia na gymnáziu v Uherském Hradišti začala hrát závodně volejbal a cvičila rytmiku. V roce 1939 ale Němci zavřeli gymnázium a zrušili Sokol, a tak ze dne na den neměla kde cvičit. Začala se učit zubní techničkou a jednoho dne jela náhodou na kole kolem hřiště, kde právě zakládali házenkářské družstvo. Sedm let pak hrála házenou za Slováckou Slavii. Válečná doba jí přinesla do života spoustu starostí. Plánů do budoucnosti se musela vzdát, měla být totálně nasazena, díky házené ale nemusela do Německa a začala sloužit na nádraží ve vozové službě mezi výhybkáři. Pak byl její otec zatčen gestapem a odvezen do koncentračního tábora. Sama dvakrát jen o vlásek unikla zatčení, když pomáhala partyzánům jako spojka a převážela na kole na dně tašky s potravinami zbraně. A krátce po válce byla s házenkářkami na turnaji v Polsku, kde se nakazila tyfem ze zkaženého jídla. Vážné zdravotní komplikace ji trápily několik měsíců a na celý rok ji vyřadily ze sportovního života.

Na olympiádě v Helsinkách v roce 1952

Na olympiádě v Helsinkách v roce 1952; wikimedia.org

Putovní kytice

Po válce začala studovat v Brně angličtinu a tělesnou výchovu, po třech semestrech skládala zkoušky z atletiky a spolužačka, oštěpařka Soňa Burianová, ji přesvědčila, aby se zapsala i ke zkouškám z oštěpu. Prý se jí do toho moc nechtělo, přesto za měsíc vyhrála mistrovství republiky a v roce 1949 vybojovala sedmé místo na olympiádě v Londýně. Ani s házenou ale neskončila a v roce 1949 se stala v dresu Slavie mistryní Československa. Tím s házenou skončila a dál už se soustředila pouze na hod oštěpem. Po škole nastoupila jako vychovatelka na internátě ve Zlíně, kde měli dobré atletické družstvo, s nímž začala trénovat. Oddíl pořádal závody, na které měl přijet i Emil Zátopek, aby se pokusil překonat dosavadní rekord v běhu na tři kilometry a atleti z oddílu mu měli dělat ‘křoví‘. Dana díky tomu zdolala hned prvním hodem dosavadní československý rekord. Kytici jí předával právě Emil a tutéž mu pak Dana vrátila, poté co také překonal rekord. Tak se seznámili a zamilovali se do sebe. Navíc zjistili, že se narodili ve stejný den. „Pokládali jsme to za takovou osudovou náhodu,“ prozradila v roce 2016 v dokumentu neziskové organizace Post Bellum Příběhy našich sousedů.

Hraví olympionici

Po londýnské olympiádě, na níž Emil získal zlato v běhu na deset a stříbro na pět kilometrů, se 24. října 1948 vzali a přestěhovali do Prahy. Emil začal trénovat v Armádním sportovním klubu, Dana závodila za Spartu. A z dalších olympijských her ve finských Helsinkách v roce 1952 společně přivezli dokonce čtyři zlaté medaile. Emil za pět a deset kilometrů a maraton a Dana za oštěp. Láskyplných slůvek se prý od něj nikdy nedočkala, byl prostě tvrdý Valach. Lásku ale uměl dávat najevo jinak, udělal by pro ni cokoli na světě. A měl úžasný smysl pro humor. „To už jsme byli slavní závodníci, ale hráli jsme si jako děti,“ zavzpomínala před lety pro magazín revue.idnes.cz. Jejich vztah nenarušilo ani zjištění, že po dřívějších zdravotních problémech Dana běhá po doktorech zbytečně a nikdy spolu nebudou mít děti. „Co se trápíš, myslíš, že když my nebudeme mít děti, že lidstvo vymře?“ prohlásil prý tenkrát.

Jeden z nejslavnějších manželských párů světa

Jeden z nejslavnějších sportovních manželských párů světa; ČT

Nejcennější smeták

V Praze nejprve začala pracovat jako sekretářka sportovního časopisu Ruch (pozdější Stadion), v roce 1953 začala působit na sportovní škole dorostu Ústředního domu armády, pozdější Dukly Praha. Od roku 1956 se stala asistentkou známého atleta a trenéra Otakara Jandery a v letech 1957 – 1960 vystudovala trenérskou školu při Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. V padesátých letech se dvakrát stala mistryní Evropy, v roce 1956 skončila na čtvrtém místě na olympiádě v Melbourne a o čtyři roky později přivezla stříbrnou medaili z olympiády v Římě. S vrcholovým sportem se definitivně rozloučila ve čtyřiceti letech, pak už se věnovala jen trenérské činnosti. Během kariéry vyzkoušela spoustu oštěpů, doma na stěně jich pak u ní visely zhruba tři desítky. „A Emil byl takový domácí kutil, rád něco dělal, takže když se zlomily hrábě, popadl můj oštěp, udělal z něj hrábě. Nebo smeták jsme potřebovali, tak z mého oštěpu, náhodou, v nestřeženém okamžiku, vyrobil smeták,“ přiznala v dokumentu. „Já jsem ho schovávala, myslela jsem, že olympijský oštěp, že to má svoji historickou hodnotu. Jenomže pak jsem se s tím smířila, dala jsem přednost té hodnotě užitečné a vesele jsem s ním zametala.“

Dva tisíce slov

Zátopek pocházel z rodiny přesvědčeného komunisty, po roce 1948 vstoupil do KSČ a od roku 1956 byl veden jako tajný spolupracovník StB s krycím jménem Macek. Vzhledem ke sportovnímu vytížení mu ale bylo tolerováno, že se neangažoval. Dana se vždy z nabídky členství vyzula argumentem, že pochází z buržoazní rodiny, což by nejspíš měla neustále na talíři. A soudruzi se spokojili s tím, že měli ve straně svoji hlavní atletickou hvězdu. V roce 1968 podepsali oba slavní manželé manifest Dva tisíce slov, za což měla vzápětí přijít odplata. Danu, která byla tenkrát ústřední trenérkou tělovýchovného svazu ČSTV, chtěli vyhodit, nakonec se ubránila a nechali ji dál pracovat za nízký plat. Emila vyhodili z armády, takže pak pracoval u geologického průzkumu. Šest let jezdil po republice, hloubil studny, spával v maringotce a bohužel se naučil pít. A nakonec svůj podpis odvolal.

Paní Dana se zřejmě nejcennějším smetákem na světě

Paní Dana se zřejmě nejcennějším smetákem na světě; ČT

Emilovo loučení

V letech 1960 – 1972 byla Dana členkou ženské komise Mezinárodní atletické federace (IAAF), v sedmdesátých letech si slavní manželé postavili domek v pražské Troji, do zahraničí ale směli znovu vycestovat až v roce 1978. Každodenní drobné trampoty však Dana uměla brát s nadhledem a vrozenou urputností. V roce 1980 odešla oficiálně do penze, vyměřili jí důchod 1428 korun. V roce 1995 se manželé podíleli na zahájení prvního ročníku Pražského mezinárodního maratonu, na sklonku tisíciletí ale začalo Emila zrazovat zdraví. Koncem roku 1999 si zlomil stehenní kost v krčku, takže strávil v nemocnici dva měsíce. Na podzim roku 2000 byl hospitalizován kvůli horečkám, způsobeným virózou, k nimž se přidal zápal plic a oslabení srdeční činnosti, takže 78. narozeniny oslavil v nemocnici. V listopadu pak prodělal mozkovou příhodu, z níž se už neprobral a 22. listopadu zemřel.

Samota ji nezlomila

I po nejtěžší životní ztrátě se Dana dokázala vzchopit. Výčet vyznamenání a řádů, které během života posbírala, by byl na tento text příliš dlouhý. Dál spolupracovala s Klubem olympioniků, v roce 2016 vyšla její knížka, nazvaná Náš život pod pěti kruhy, v níž okořenila svůj životní příběh slováckým nářečím a spoustou humorných historek. Hlavně ale dál sledovala sportovní dění a povzbuzovala děti a mladé sportovce. A nelíbilo se jí, že sport hrubne a leckdy se z něj vytrácí morálka. „Doufám, že s tím naším sportem nedopadneme jako ve starém Řecku, kde jeden z filozofů napsal, že sportovci jsou jenom k tomu stvořeni, aby žrali, trénovali a nechali se masírovat!“ nechala se slyšet. Během vrcholové kariéry sedmnáctkrát překonala československý, třikrát evropský a v roce 1958 světový rekord. I ve vysokém věku byla plná energie a účastnila se společenských akcí. Atletická legenda Dana Zátopková zemřela 13. března 2020 v Ústřední vojenské nemocnici, ve věku devadesáti sedmi let. Poslední rozloučení se uskuteční dnes v 15:30 ve strašnickém krematoriu v Praze, kvůli nouzovému stavu jen pro zvané. Bude ho ale vysílat Česká televize.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace