Ekonomicky nás koronavirus posadí na zadek. Je potřeba začít už teď startovat budoucí prosperitu. Komentář Štěpána Chába
komentář
20.03.2020
Foto: Facebook
Popisek: Po karanténě přijde nutně nedostatek
To, že budou mít opatření proti koronaviru drastické dopady i na ekonomiku, do svého hlášení určitě dal už i Pepek Vyskoč. Raketově vyskočí nezaměstnanost, mnozí OSVČ budou nucení zabalit své podnikání a vydat se na úřad práce před milé tváře nemilých zprostředkovatelek zaměstnání. Všechny státy budou teď mít jiné priority, než je mezinárodní obchod. Což je pro nás, jako převážně vývozní zemi (až 70 % produkce jde od nás do zahraničí), ne příliš dobrá zpráva.
Ekonomové už teď nastartovali svou temnou stránku a věští z lejster a tabulek (jasnovidecká koule už se ochodila), že koronavirus zasáhne naši ekonomiku více, než krize v roce 2008. Dostaneme se nejspíš do kolotoče, z kterého se bude špatně vystupovat. Vezměme to na příkladu. Restaurace musely povinně zavřít. Ekonomicky jim to na náladě nepřidá. S dalším průběhem opatření začnou velké firmy propouštět, protože by jinak vlastní ekonomický kolotoč neutáhly, lidé tak začnou šetřit. A šetřit se začíná vždy na zbytných službách. Mezi takové restaurace rozhodně patří. Skočit si na obídek do restaurace? Přepych. Obdobné to bude s cestovními kancelářemi. Zbytnost, když dovolená jde trávit na Máchově jezeře. A v rámci šetření rodinných rozpočtů je Máchovo jezero mnohem lepší, než Středozemní moře. On je i ten místní kačák lepší, než Středozemní moře, když člověk musí řešit nedostatek prostředků.
Splátky
Tragicky komická začne být situace v okamžiku, kdy se spustí lavina platební neschopnosti. Splátky na hypotékách a podnikatelských půjčkách začnou váznout. Rapidně stoupne počet osobních i firemních bankrotů. To má ve své podstatě daleko větší krizový potenciál, než krach Lehman Brothers, který spustil krizi roku 2008. Banky sice slíbily odklady splátek, ale je to slib nekoncepční a měla by si jej pojistit vláda nařízeními. Protože pokud si karanténou zlikvidujeme část malých a středních podnikatelů, můžeme si garantovat, že se z té bídy budeme hrabat hodně dlouho. Vedle opatření proti koronaviru by tak vláda už teď měla hledat maximální ochranné prostředky pro podnikatele.
Automobilový průmysl
Naše ekonomika závisí na automobilovém průmyslu. Ten tvoří bez mála 10 % našeho HDP, což je doslova ekonomická závislost na jednom odvětví. Zprávy o tom, že Volkswagen se chystá omezit svou výrobu (nebo uzavřít některá svá pracoviště), by nás měly naplňovat panikou, protože na tom, jak jede Volkswagen, zprostředkovaně visí velká část naší prosperity.
Jaká by mohla být řešení?
Pokusím se nadhodit několik kroků, které by mohly už nyní začít startovat ekonomiku. Většina by měla vést k tomu, aby lidem zůstalo v ruce daleko více peněz, kterými by mohli vykrýt ztráty způsobené karanténou.
Snížení sociálního pojištění – firmám by mělo být umožněno platit výrazně nižší sociální pojištění za své zaměstnance.
Přesunout zbytné projekty – stát musí začít bezpodmínečně šetřit u zbytných projektů. Mezi ty se nejvíce patří neziskovky různého druhu. Je zcela zásadní, aby stát nyní investoval do vlastních lidí, nikoliv do neziskovek, které peníze odvádějí za hranice nebo jedou na programu, který tu vlastně nikdo nepotřebuje.
Skutečný start digitalizace a robotizace – už několik dlouhých let se vášnivě hovoří o digitalizaci. Ale stále zůstává jen u řečí. Výraznou podporu by měla získat i robotizace průmyslu. Robotizace by výrobu chránila před zásahy podobné karanténě.
Investice – masivní investice do průmyslu a podnikání. Bezúročné půjčky na podnikání nebo na chod podnikání. Stát by měl až hystericky chránit převážně malé a střední podniky, jejichž zánik se do příští ekonomiky zapíše nejvíce.
Snížení daní – snížení daní pro podnikatele, daňové prázdniny, zvýšené daňové úlevy. Ministryně Schillerová sice velkodušně slíbila, že daňové přiznání se bez sankcí může odevzdat o tři měsíce později, ale to vlastně neřeší nic zásadního, jen to problém přesouvá o tři měsíce dál.
Snížení byrokracie – radikální snížení byrokracie, rušení zbytečných úřadů a převod jejich agendy na internet formou digitalizace. Prakticky všechna jednání s úřady mohou probíhat přes internet, stačí vše udělat naprosto blbuvzdorně, jako v dětské obrázkové knížce, aby se tam nemohl ztratit právě ani Pepek Vyskoč.
Vložil: Štěpán Cháb