Česko zasáhl nový vir - brífinkovir. Skutečnou pravdu se však přesto asi nedozvíme
15.03.2020
Foto: Facebook
Popisek: Nejvyšší státní představitelé v čele s premiérem Babišem na jedné z tiskových konferencí k aktuální situaci
Rozhodně nehodláme zlehčovat dopady celosvětově se šířícího koronaviru. I když ho drtivá většina pacientů přežije a nová nemoc Covid-19 má u mnohých z nich dokonce lehký průběh, podobně jako na chřipku na ni bohužel někteří lidé zemřou. Týká se to především seniorů či vážně nemocných osob. Nicméně jiné nemoci mají na lidskou populaci podstatně fatálnější dopad, přesto se o nich téměř vůbec nemluví. Nezbývá než se ptát, proč? Proč se několikrát denně konají dramatické brífinky, na nichž se diváci dozvědí, že pacientům, nakaženým koronavirem, se v naprosté většině případů daří dobře, ale podstatné informace se tutlají.
Mediální hysterie, kterou nový virus vyvolal, na mnoho lidí působí velmi podezřele. Na sociálních sítích si vyměňují své názory, a jak to v podobných případech bývá, dochází i na různé konspirační teorie. Většinou je provokuje podezřelé chování politiků. Po mnoha špatných zkušenostech, které mají generace Čechů s prolhanou státní propagandou, lze pochybnosti veřejnosti pochopit. Stačí jen připomenout, jak byl národ ujišťován, že se neuskuteční žádná měnová reforma (a za pár dní většině občanů namísto úspor nezbylo ani na jídlo), že nehrozí záplavy (a zemi zaplavila tisíciletá voda), či dokonce že je pobyt okupačních vojsk v srpnu 1968 pouze dočasný (přestože trval déle než dvacet let). V poslední době je pro změnu voličům vtloukáno do hlavy, že se mají nejlíp v historii (i když mnozí nemají kde bydlet), desetina z nich čelí kvůli finančním potížím exekucím, ceny drasticky rostou a inflace požírá pracně nastřádané úspory.
Nový vir - brífinkovir
Nyní jsou pro změnu občané ujišťováni, že vláda nemyslí na nic jiného, než na jejich zdraví. Je docela možné, že s ohledem na množství mimořádných brífinků tomu asi leckdo věří. Jenže nezbývá než se ptát, proč nejsou představitelé státního aparátu takto dojemně starostliví v případech, kdy je zdraví Čechů ohrožováno ještě více, než novým virem? Jak to, že nesvolávají brífinky na základě hrozivých statistik úmrtnosti na některé jiné choroby? Pokud pomineme největší zabijáky, jakými jsou choroby srdce a cév či rakovina, pak se na nárůstu úmrtnosti české populace stále častěji podílí nemoci dýchací soustavy, tedy shodou okolností ty, co nyní nejvíce ohrožují pacienty, nakažené koronavirem. Avšak až dosud je nikdo tak nahlas neřešil, přestože právě na ně u nás ročně zemře několik tisíc lidí a jejich počet narůstá, na rozdíl od koronavirové nákazy tomu není věnována odpovídající mediální pozornost.
Vrtění psem
Nejspíš to je mimo jiné proto, že se na těchto úmrtích zásadním způsobem podílí znečištěné ovzduší, patřící v naší zemi k těm vůbec nejhorším v rámci EU, přičemž často dochází k překročení limitů různých škodlivin. Podle statistik jenom u nás z tohoto důvodu zemře přibližně 11 000 lidí ročně. Ve srovnání s touto hrozivou bilancí je tedy nová nemoc s velkou mírou pravděpodobnosti méně nebezpečná.
Vše tak přímo podporuje podezření, že nekonečný proud vládních brífinků je dalším osvědčeným vrtěním psem, jak skrýt nějaký průšvih. Spíš než o blaho obyvatel jde o maskování různých vážných problémů, například faktu, že stát nebyl vůbec připraven na něco podobného, navzdory tomu, že z Číny přicházely alarmující informace už začátkem roku. Mimo jiné to dokazuje fatální nedostatek testů, roušek, respirátorů či dezinfekce. Tyto prostředky by navíc měly být neustále k dispozici, nejen v případě nějaké epidemie, ale také třeba jaderné či jiné havárie.
Kolik nakažených?
Inflace mediálních prohlášení je o to paradoxnější, že se veřejnost nejspíš nedozví pravdu, kolik spoluobčanů se novým virem vlastně nakazilo, protože Česko patří k zemím, kde je prováděno vůbec nejméně testů na světě. Zatímco u nás jde pouze o 120 testovaných osob na milion obyvatel, například Jižní Korea jich má kolem čtyř tisíc na milion. Podle některých odborníků, například biologa Omara Šerého z Masarykovy univerzity v Brně, u nás žijí nejspíš tisíce nakažených osob, o nichž vůbec nevíme. Mimochodem, právě Omar Šerý ve své predikci dost přesně odhadl vývoj počtu nakažených v Itálii. Varuje také, že častými přenašeči mohou být děti, které přitom nemají žádné příznaky. „Čím více budeme testovat, tím přesnější budeme mít data,“ uvedl v rozhovoru pro televizi DVTV.
Vložil: Adéla Hofmanová