Vystudoval muzikál, osud ho ale šoupl do jiného šuplíku. A teď bude mít na krku dalšího rošťáka

Foto: repro / DVTV

Popisek: Michal Nesvadba

FOTO/VIDEO Michal Nesvadba zasvětil celou svou kariéru dětem a s postavičkou Františka je baví v Kouzelné školce na ČT už několik desetiletí. V rozhovoru pro DVTV ale tvrdil, že na rozdíl od strýčka Jedličky ho hrát pro děti stále baví.

V Kouzelné školce by měla začít vystupovat nová postavička, vedle Františka a Františky to bude ještě Filípek, což se ne všude setkalo s porozuměním: „Já jsem se s postavičkou ještě nesetkal, ale čeká mě scénář, který si píšu sám. V pokynech mám, že je to červený rošťák, že má velké uši, že neposlouchá, takže se s ním budu muset utkat. Je to jako s každou novou postavou. Pokud jsou děti zvyklé na Františka a Fanynku, tak si budou muset zvyknout i na malého červeného skřítka, a určitě se mu vdechne nějaký život, který bude bavit,“ poznamenal.

Ani s loutkou, ani s maňáskem

Původně se ale chtěl věnovat ‘velkému divadlu‘, u dětí je vlastně náhodou. „Kdybych šel na začátek své kariéry, tak jsem nikdy nechtěl hrát s žádnou loutkou ani maňáskem. Ale tak se to nakonec stane, že se otevře nový šuplík, ze kterého už nejde ven, a jsem moc rád, že jsem skončil u Kouzelné školky s maňásky,“ přiznal Daniele Drtinové v rozhovoru.

Michal s Františkem v Kouzelné školce, foto ČT

Role není maska

Michalovým tatínkem je známý herec a malíř Miloš Nesvadba, který hrál třeba nezapomenutelného prince v Pyšné princezně. „Vyrůstal jsem v rodině malíře a herce, chodil jsem za ním do zákulisí a měl jsem rád to velké divadlo. I když jsem vystudoval muzikálové herectví, osud mě tam zavál, vítr byl tak silný.“ Pro děti vytvořil roli Michala poplety, který mu celkem dost prorůstá i do běžného života. „Je to poloha určité stylizace, která pronikla i do mého života. Pokud mě uvidíte v krámě, tak si všimnete, že je to takový prapodivný pohyb člověka, že se divně chovám. Prosákl jsem do jiného Michala. Baví mě předvádět se, když na sebe mohu upoutat pozornost. Umím upoutat pozornost jakéhokoliv malého človíčka,“ pochlubil se.

Psali jsme

Šarmér Dyk hraje zapomenutého ´Božského Čecha´, který dojel na ženy. Výsledkem má být velká podívaná v nádherných kulisách

Se svou rolí v Kouzelné školce koexistuje zcela přirozeně. „Zůstává to ve mně, není to jen ta maska. Samozřejmě žiju svůj život, život s rodinou, který je trochu jiný, ale pořád je tam ta hlava, která se tím směrem upírá.“ Pro děti hraje pořád velmi rád. „Mě to nikdy neunavuje, unavuje mě, když si sedám do auta. Princip mám rád a kontakt s dětským divákem mám také rád. Kouzelnou školku točí samí chlapi, kteří se nezasmějí nápadu, který vymyslím pro děti. Neunavuje mě to, vrásky mi to určitě nepřidává. Možná to více oživuje.“

Kouzelná školka s Michalem a Františkem:

Tatínek dodával pointy

Tatínek má v jeho životě zásadní místo. „On maloval pořád. Pracoval fest, málokdy jsme si ho užili během roku. Naučil mě něco, co mám v sobě, neustále jsem ve střehu, neustále pracuju. Inspirace táty byla veliká. Táta si je dával na zem, protože od nich chtěl mít odstup. On mi ze začátku pomáhal, dával mi nápady. Já dělám kratší, tří čtyřminutové sekvence, ale snažím se dojít k nějaké pointě, aby byly děti překvapené a zasmály se. On mi dával ty pointy, moment překvapení,“ zavzpomínal na své začátky.

Jeho zásadní rekvizitou je nyní lepicí páska, ze které dokáže vytvořit vše možné. „Znal jsem agenty z Japonska, a ti mě vyzvali, abych jim předvedl něco, co by na festivalu klaunů v Japonsku překvapilo. Byl jsem ve velkoobchodu, kupoval jsem limonády. Byl tam nějaký pán, který balil krabice do sběru. Používal ten strojek, balil to hrozně nešikovně, dělal to evidentně poprvé,“ popisoval, jak přišel na to, aby začal děti bavit pomocí izolepy a pistole na ni. Začátky nebyly snadné. „Nevěděl jsem nic, zničil jsem si byt, protože jsem často vytáčel pásku a ona za sebou nechává stopu. Futra od dveří dostala hrozně zabrat. Teď už vím všechno, už mě nic nepřekvapí. Vím, že hlavní roli hraje je kombinace barev.“

Michal je skladníkem ve velikém skladu, kde se hračky balí do krabic a odesílají k dětem. A není tam sám, společnost mu dělá Bafík. Spolu všechny hračky zabalí a označí písmeny, aby je poznali. Foto ČT

Neposkvrněné dětství

Děti, pro které hraje, se nemění. „Ty moje děti jsou ještě malinké, jsou stejné, jako byly děti dříve. Později se to láme, když už i jejich parťáci mají mobily. Podle mě jsou neposkvrněné, dokonce mám v repertoáru jedno číslo, se kterým jsem před lety začínal. Jsem schopen to představení hrát i pro ty nové děti, maminka to může vidět klidně podruhé v životě,“ konstatoval Michal Nesvadba.

Psali jsme

Doktore, to je moje životní prohra. A on na to... Hrobníkovi z lopaty utekl i díky manželce, Adéle Gondíkové

Vložil: Michaela Špačková