Krásky se kolem něj rojily, tu pravou ale našel za kamerou. A nelitoval, že s ní neměl děti. Tajnosti slavných
28.02.2020
Foto: repro/imdb.com
Popisek: Petr Štěpánek jako Alexander Dumas ml. v životopisném filmu Karla Kachyni Tajemství velikého vypravěče
VIDEO Když hrál prince, fanynky při pohledu na něj téměř padaly do mdlob, a když navíc svým sametovým hlasem ještě zazpíval… Nejmladší chlap z legendárního hereckého rodu už má sice na krku sedm křížků, ze svého sex appealu ale neztratil ani špetku a ženy všech generací stále přemítají, že by stál za hřích. Jenže mají smůlu, noblesní gentleman nikdy nebyl pro nějaký ten flirtík k mání.
Kořeny slavné herecké rodiny ale sahají dost hluboko do historie. Pradědeček Petra Štěpánka Jan Nepomuk Štěpánek byl ředitelem Stavovského divadla a dědeček, profesí hospodářský správce, byl skvělý muzikant a zpěvák. Nevlastní, o čtrnáct let starší sestra Jana z otcova prvního manželství, o jednadvacet měsíců starší bratr Martin, který bohužel v roce 2010 ukončil svůj život dobrovolně, i o téměř tři roky mladší sestra Kristina, všichni zdědili mimořádný herecký talent po otci, legendárním bardovi Národního divadla Zdeňku Štěpánkovi.
Nes mě, loďko
Pro jeviště se narodil
Jediný Petr prý byl v dětství velmi neposedný a zlobivý. Na svět přišel 2. října 1948 v někdejší slavné pražské porodnici v Rooseveltově ulici a jediné, co ho odmalička dokázalo opravdu zklidnit, bylo prý divadlo. Jenom v hledišti dokázal v klidu sedět a ani nepípnout. V dětství prožil se sourozenci spoustu času v jihočeské Horní Vltavici, kde si rodiče pronajímali objekt bývalé fary, a leckdy tam pobývali i dlouhodobě, takže děti chodily ve vsi i do školy. Oba bratři také ministrovali v místním kostelíku a na tamním hřbitově navždy odpočívá jejich maminka Soňa, za svobodna Grossová, která zůstala po celý život ženou v domácnosti a láskyplně pečovala o celou rodinu. „Máma byla krásná, inteligentní žena. Podle mě měla mít svatozář, protože mít doma nejen umělce, ale i rychle po sobě tolik dětí, a ještě k tomu mě, hyperaktivního kluka, vyžadovalo velkou dávku trpělivosti a síly. Že to přežila, musel být zázrak,“ zavzpomínal před časem v rozhovoru pro deník Právo.
Rovnou do Národního
Po maturitě na gymnáziu začal studovat herectví na DAMU, již během studia ale hostoval v Národním divadle, kde také po absolutoriu v roce 1970 získal první stálé angažmá. Ještě dříve se ale poprvé mihl před filmovou kamerou – v roce 1965 v povídkovém filmu režiséra Pavla Juráčka z prostředí základní vojenské služby Všichni mladí muži si zahrál Krištůfka. Pak už na něj režiséři nezapomínali, první výraznější roli ale dostal až o tři roky později ve slavné Vláčilově baladě Údolí včel a o dva roky později se poprvé objevil i v televizním seriálu coby lord Collingford v britském rodinném dobrodružném projektu Čáryfuk.
Zlatovláska:
Krásný romantik
Mnohem více příležitostí mu nabídla televize, díky níž si do své filmografie připisoval každoročně několik dalších titulů – v některých letech jich bylo dokonce i sedm až osm. Podílel se zhruba na dvou stovkách inscenací a pohádek, proslul hlavně jako představitel krásných a romantických princů. Nejslavnějším z nich je nejspíš rytíř Des Grieux z televizního zpracování slavné básnické hry Vítězslava Nezvala Manon Lescaut z roku 1970 či Jiřík v o tři roky ‘mladší‘ pohádce Zlatovláska. Přesto středobodem jeho umělecké kariéry zůstalo navždy divadlo, i když si prý s filmem velmi rozuměl. Jenže… „Když přišla nabídka na nějaký zajímavý filmový projekt, vždy to dopadlo tak, že jsem se nemohl vyvázat z divadla. Z toho důvodu mi utíkaly doopravdy krásné filmové role u výtečných režisérů. Byla to vždy shoda náhod a časově to nešlo skloubit,“ povzdychl si a dodal: „Jestli je to škoda? Možná, nicméně stojím si za tím, co jsem odehrál v divadle.“
Osudová Zlatovláska
Jeho první láskou byla krásná a energická kolegyně z Národního divadla Regina Rázlová. „Moc se mi líbil. Byl to krásný, jemný, něžný muž,“ zavzpomínala na něj kdysi herečka pro Blesk. Vzali se, jenže jejich vztah vydržel sotva pár měsíců. Pak totiž přišlo natáčení slavné pohádky Zlatovláska, v níž Petr okouzlil tisíce fanynek a díky níž potkal svou osudovou ženu. Nestala se jí ale nádherná Jorga Kotrbová, která hrála jeho pohádkovou partnerku, tu pravou našel překvapivě za kamerou. Scenáristka a režisérka Vlasta Janečková, známá především tvorbou pro děti, byla navíc o čtrnáct let starší a měla malou dceru. Ta asi ale vlastního otce, režiséra Vladislava Delonga, téměř nepamatovala, protože zemřel v pouhých pětačtyřiceti letech, když byla ještě hodně maličká. A tak si k sobě našli velmi rychle cestu a slavnému herci prý později nikdy ani nepřišlo líto, že neměl vlastní děti.
Já ti prstýnek dám
(Zlatovláska):
Zabiják alkohol?
S Vlastou se vzali v roce 1973 a prožili spolu dlouhá léta, jaký ale byl jejich vztah, o tom se vždy pouze spekulovalo. Petr Štěpánek totiž zásadně nikoho do svého soukromí nepouštěl. Často se ale proslýchalo, že jeho paní podlehla závislosti na alkoholu a herec se s tím jen těžce vyrovnával. Dokonce to došlo až tak daleko, že jí zařídil péči v soukromém sanatoriu. Ani tam se ale její stav nelepšil. Poté co byla převezena do protialkoholní léčebny v Bohnicích, kam se podle médií dostala po úrazu hlavy a údajném pokusu o sebevraždu pod vlivem alkoholu, strávila poslední rok a půl v péči tamních odborníků. Zemřela 27. února 2012 ve věku sedmdesáti sedmi let, podle oficiální zprávy po dlouhé těžké nemoci.
Když dva mají trápení…
V té době už našel charismatický gentleman útěchu ve společnosti herecké kolegyně, o jedenáct let mladší a stále krásné Zlaty Adamovské. Svoji těžce nemocnou ženu by ale nikdy neopustil. Sblížení se Zlatou zavinil populární seriálový projekt televize Nova Ordinace v růžové zahradě, v němž jim scenáristé přisoudili partnerský vztah, a dokonce i svatbu. V přestávkách mezi natáčením si prý stále častěji povídali a oba měli své velké trápení. Petr beznadějně nemocnou manželku, Zlata pro změnu šok a obrovské zklamání, které jí způsobilo zjištění, že ji exmanžel Radek John nejen dlouhá léta podváděl, ale dokonce před ní zhruba osm let tajil nemanželskou dceru.
Vzpomínky zůstanou
(Studio DVA divadlo – upoutávka):
V dobrém i zlém
Jak šel čas, oba noblesní, inteligentní a vzdělaní lidé nacházeli stále více společného. Zlata se s nevěrníkem nechala rozvést již v roce 2010, Petrova žena zemřela o dva roky později, a pak už nic nebránilo tomu, aby mohli být oficiálně spolu. A tak došlo i na svatbu, prý protože byl Petr tak vychován. „Je to vstřícný krok především k partnerovi, to na prvním místě. Mně připadá správné uzákonit svůj vztah. Dát všem najevo, že k sobě patříme. V dobrém i zlém,“ dodal. A přestože se snažili do poslední chvíle obřad utajit, nepovedlo se, přestože úmyslně volili termín začátku karlovarského filmového festivalu, který vždy spolehlivě dokázal od čehokoli jiného odlákat pozornost médií. Vzali se 28. června 2013 na střešní terase jednoho z pražských luxusních hotelů, nevěstě odsvědčila třetí svatbu kamarádka, ženichovi sestra Jana.
P.S.
Na závěr si se mnou dopřejte opravdovou lahůdku. Zatáhněte závěsy, zapalte svíčky a dejte si sklenku červeného vína. Nebo raději láhev, protože tenhle zážitek bude poněkud delší. A to víno musí být opravdu kvalitní. Petr Štěpánek totiž patří k velkým znalcům, takže vychutnávat si jeho umění jen tak s něčím, co vám právě padlo v obchodě pod ruku, by nebylo to pravé:
Manon Lescaut
(televizní inscenace z roku 1970):
Vložil: Adina Janovská