Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nemluvím s manipulovatelnými mozkovými troskami, vyhlásila novinářka. Proč elity vykazují takovou míru ´sociální tuposti´? Přečetli jsme

27.02.2020
Nemluvím s manipulovatelnými mozkovými troskami, vyhlásila novinářka. Proč elity vykazují takovou míru ´sociální tuposti´? Přečetli jsme

Foto: Seznam / repro

Popisek: Petra Procházková ve Výzvě Seznamu

Slavná novinářka a válečná korespondentka Petra Procházková se obává, že se ČR začíná podobat Rusku, protože stejně jako v Rusku si přestáváme vážit našich nejvzdělanějších lidí, lidí, kteří mají dobrou pověst ve světě, našich elit. Jednoznačnou vinu na tom podle jejího názoru nese stávající prezident Miloš Zeman, který na vzdělané a ve světě uznávané Čechy často útočí. Stačí se podívat např. na to, jak se vyjadřuje o profesoru Tomáši Halíkovi. „Nebudu se bavit s blbci,“ napsala a nadávky jen pršely.

V pořadu Výzva serveru Seznam Zprávy Procházková prozradila, že když veřejně oznámila, že už nebude komunikovat s ´blbci´ (ona to tedy více rozvedla, viz titulek), vyslechla si za to spoustu tvrdých slov. Řada z nich prý byla tak vulgární, že se nedají opakovat ve veřejném prostoru.

S ignoranty nemá smysl debatovat

Navzdory nadávkám si trvá na tom, že s ignoranty nemá smysl debatovat. Horší podle ní je, že by podobní blbci měli právo rozhodovat v referendu, kdyby se uzákonilo, a podle Procházkové je nepřijatelné, aby např. o odchodu z EU rozhodovali lidé, kteří se o veřejné dění nezajímají, o vzdělání nestáli, ale jejich hlas má v referendu stejnou váhu jako hlas člověka vzdělanějšího. A to je problém.

Proto je ochotná připustit, že se dá hlasovat o nových lavičkách v obci, ale rozhodování o opravdu důležitých otázkách je lepší nechat na vzdělaných odbornících, kteří si uvědomují, že řada problémů je natolik komplexních, že na ně jednoduchá řešení fungovat nebudou. Lidé, kteří si složitost problému nejsou ochotní nastudovat, by o něm podle Procházkové neměli rozhodovat v referendu.

Češi si přestávají vážit svých elit

„Mě děsí taková tendence, kterou já si pamatuju z Ruska z poloviny 90. let minulého století. Já jsem tam působila od roku 1991 do roku 2001. Nejdřív po rozpadu Sovětského svazu nastala taková ta euforie svobody, úcty k elitám, které do té doby byl zašlapávány a najednou se mohly rozvinout a dostaly se do vlády. Lidé jako (Jegor) Gajdar, ekonom a někdejší ruský premiér, a (Anatolij) Čubajs, jeden z iniciátorů ruské privatizace, Boris Němcov. Lidé vzdělaní a inteligentní a zároveň schopní a erudovaní a poctiví,“ začala Procházková trochu ze široka.

„Mně se zdá, že to období taky už máme za sebou, stejně jako Rusové, a že nastala jistá dehonestace elit. U nás si myslím, že je za to zodpovědný pan prezident Zeman, který neustále dokola opakuje, že novináři jsou pitomci a že vlastně to nejlepší je mluvit tak, jak mluví on, a tak dále. Cítím tady velkou neúctu k elitám, dokonce jako kdyby to byla skoro nadávka. Pražská kavárna, to je prostě posměšek, který si někdo nemusí brát osobně, ale je to posměšek, který taky vymysleli na Hradě,“ poukázala na Zemana.

Osobně je přesvědčena o tom, že každý národ elity potřebuje, potřebuje vědět, že vzdělání je důležité, že je dobré vážit si lidí, kteří si získali dobrou pověst ve světě a tak podobně. Toto podle Procházkové z české společnosti vymizelo s odchodem Václava Havla.

A elity jsou světlo v tunelu

Sama si prý váží např. profesora Tomáše Halíka, který ve světě dobrou pověst rozhodně má a obdržel řadu mezinárodních ocenění. Váží si také profesora Jana Sokola. „Pro mě jsou elity jakési světlo v tunelu, podle kterého se můžu orientovat, a hrozně mě mrzí, že se sráží jejich váha,“ posteskla si Procházková s tím, že si ráda poslechne, nad čím přemýšlí Tomáš Halík nebo Jan Sokol, protože to jsou právě lidé, kteří se snaží vidět různé problémy v celé jejich šíři a hledají odpovědi na složité otázky.

Oproti Rusku ale máme jednu výhodu, máme parlamentní demokracii, ve které se o věci přece jen diskutuje, zatímco v prezidentském systému ruského typu vladař rozhodne a je hotovo. I v Rusku se snaží zviditelnit různí zvláštní politici, jako je Vladimir Žirinovskij, který vždy získá pár procent hlasů, ale nedominuje tamní politické scéně. Procházková vidí českou obdobu Žirinovského v podobě Tomia Okamury, který toho také hodně namluví, pár desítek tisíc hlasů získá, ale většina lidí si je naštěstí vědoma toho, že jen ´plácá´. 

Zeman má nezdravě pozitivní vztah k Putinovi

České republice však podle novinářky škodí, že má Miloš Zeman nezdravě pozitivní vztah k současnému ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, protože Putinovi nejde o nic menšího než oslabit EU a Miloše Zemana k tomu využívá. Jinak prý pro Rusko nejsme důležití, protože Rusové rozumí a respektují jen jednání z pozice síly. A sílu má Česko jen jako součást EU.

„Já si pamatuju na jeden skvělý výrok prezidenta (Borise) Jelcina, ještě když jsem byla v Rusku tehdy a on přišel pozdě na tiskovou konferenci po jednání s estonským prezidentem, a on nám tehdy říkal s takovou omluvou, ‚přišel jsem pozdě, protože jsem, představte si, hodinu mluvil s prezidentem tak malého státu‘,“ přidala novinářka k dobru vhled do ruského vnímání světa. Další vhled nabízí ruský bonmot: „Nevadí, že si nás neváží, hlavně, že se nás bojí.“

 

+

Petry Procházkové si vážím, musím předeslat. To, co má za sebou, ji rozhodně kvalifikuje do veřejné diskuze jako důležitý, nepominutelný hlas. A s některými jejími východisky souhlasím. Netajím se svou podporou EU a ani mne se nelíbí jistá až podlézavost k Putinovi z hradních kruhů. Zde vidím jasnou paralelu k dle mého názoru zásadně přeceňovanému prezidentu Benešovi, kterého také na Západě nebrali dle něj dostatečně vážně, a tak si jezdil, ke škodě českého národa, přifukovat ego do Moskvy ke Stalinovi. Rusové o našich mindrácích dobře vědí a zatraceně dobře je umějí využít, jak mnohokrát dokázali. A navýsost nesouhlasím se zhrubnutím a zvulgarizováním veřejné debaty, zvláště v posledních dvou třech letech, kdy již nejde o diskuzi, ale souběžné monology, které se neprotnou ani v nekonečnu. Ani o významu elit nepochybuji. (Pro pořádek a pro případné diskutéry - mezi elity se nepočítám, tak nafoukaná fakt nejsem.) Ale…

-

Jen ostře nesouhlasím s tím, ´kdo si začal´, zjednodušeně řečeno. Než mne obviníte z postoje ´trapné úči´ v mateřince, věnujte mi, pěkně prosím, ještě chvilku pozornost – pokusím se vysvětlit, co nejlépe umím. Elity, které se z velké části (zdaleka ne všechny - ale ty jinak smýšlející nemají v podstatě kromě Parlamentních Listů.cz platformu, kde by mohly své názory zveřejňovat) zařadily do tak zvané ´pražské kavárny´- a je celkem jedno, kdo ten termín vyslovil první, je opovrhovaný, zato velmi trefný, totiž již po bůhví kolikáté opakují stejnou chybu. Tou je arogance a blahosklonná přezíravost. Arogance, o níž samy nevědí, kterou si nepřipouštějí. Pocit nadřazenosti, vycházející z nepochybně vyššího vzdělání a lepšího sociálního postavení. A ty ´elity´ si začaly. Ne poprvé, domnívám se. Ale možná opět s fatálními následky.

Exempla trahunt: Co sama pamatuji, a i mnozí z vás si ještě vybaví – rozdělení Československa. Pražské elity naprosto nechápaly, o co těm Slovákům jde, a považovaly je, ruku na srdce, za nevděčné a trochu hloupé. Konec konců i já, ne-elita, si to tenkrát myslela. Po mnoha životních zkušenostech ale vidím, že jsme prostě šli Slovákům tou svou blahovolnou přezíravostí strašně na nervy. Pořád jsme je - my Češi - mistrovali, rozdávali hraběcí rady. Až toho měli zkrátka dost. Kdybychom tehdy projevili větší empatii, sociální inteligenci a komunikační zdatnost – podle mne k rozdělení možná nemuselo dojít.

No a teď, když už jsou Slováci spokojeně s Eurem ve své vlastní zemi, tak se zas mistrují ´ti hloupí a nevzdělaní´. Zkuste si, jen na chvilku, představit sami sebe v roli toho ustavičně nenápadně ponižovaného voliče ANO, dejme tomu. No neměli byste také těch namachrovaných Pražáků a elitářů, od nichž akorát posloucháte, že smíte, jak řekla Petra Procházková, rozhodnout leda tak o lavičce v parku, ale ne o členství v EU, plné zuby?

Dle mého skromného názoru si elity začaly a elity tudíž musejí také skončit. A to, prosím pěkně, poutí do Cannosy, jako římský král Jindřich IV. blahé paměti. Ten, pro připomenutí, šlapal po svých z německého Špýru přes Alpy až do severoitalského hradu Canossa, aby si u papeže vyprosil zrušení církevní klatby. Což byl tenkrát, ve středověku, parádní průser, jehož zahlazení stálo za nějaké ty puchýře na patách, i těch císařských... Takže ano, tímto rčením se rozumí ponižující prosba o milost. Já to tak - ne-elitářsky - praktikuji, osvědčuje se to a moje ego se má fajn, děkuju za optání.

I Krajské listy.cz dostávají totiž mnoho ne zrovna zdvořilých mailů od ´vesnické hospody´ (teď nemluvím o nadávkách ze strany kavárny, které jsou némlich tak vulgární, leckdy horší). Reaguji na ně kobercovým náletem porozumění a zdvořilosti, prostě empaticky, krátce řečeno (a ne, nebyla mi vrozena, musela jsem se jí pracně učit a učím se furt). Je až fascinující, jak se z vulgárního, protivného a nasraného čtenáře stane náhle milý, vstřícný a naslouchající člověk. Konec konců, důkazy najdete, pokud to někoho zajímá, v rubrice Vaše dopisy.  

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace