Skvělá šansoniérka unikla dětskému domovu jen o vlásek. A nikdy už nepřestala být osamělá. Tajnosti slavných
26.02.2020
Foto: repro/Supraphon
Popisek: Hana Talpová
AUDIO Známá herečka, zpěvačka šansonů a dabérka zůstala jako dítě koncem čtyřicátých let sama se starším bratrem. Zažila hlad i opuštěnost a samota ji pronásledovala po celý život.
Její zjev a krásný hlas, který si každého podmanil, byly zárukou, že tato femme fatale se nemůže nikdy cítit opuštěná. Tak ale působila jenom navenek. Vystudovaná operní pěvkyně a herečka Hana Talpová byla známá především jako představitelka svůdných žen, a přestože měla neustále kolem sebe spoustu lidí, stále se cítila osamělá. Ten intenzivní pocit z dětství ji nikdy neopustil. Kdysi přišla do divadelní šatny cikánka, která jí předpověděla: „Holka, ty budeš celý život sama…“ Úspěšná zpěvačka, herečka a představitelka sexy krasavic si na ni poté mockrát vzpomněla.
Šest černých dnů
(s Rudolfem Cortésem):
Zákeřná školnice
Narodila se 5. května 1938 v Olomouci. Její otec byl učitel a nadšený amatérský hudebník, uměl výborně německy a za války pomohl mnoha lidem. Byl proto také několikrát zatčen a vězněn gestapem. Maminka byla vážně nemocná a velmi těžce snášela nervově vypětí. Posléze se ukázalo, že všechny problémy měla na svědomí školnice, která s gestapáky spolupracovala a otce udávala. Maminka zemřela, když bylo Haně teprve devět let. S herectvím koketovala odmalička, s dětmi hrála pohádky a pořád chtěla k divadlu. Touha stát se herečkou se ují prý zrodil v hlavě, poté co poosmé viděla Pyšnou princeznu. Podíl na tom měli také rodiče, kteří měli v divadle předplacenou lóži. Děti sice večer do divadla nesměly, tatínek ji ale vždy propašoval dovnitř pod dlouhým kabátem, „Já jsem chtěla dělat divadlo v každém případě, ale tatínek řekl: Ne, máš nějakej hlas, tady je a prostě budeš dělat zpěv,“ zavzpomínala v jednom rozhovoru.
Sídliště:
Školnice znovu na scéně
Maminčinou smrtí rodinné trápení zdaleka neskončilo. Po válce znovu vyšla na scénu školnice, tentokrát se nejspíš chtěla pomstít za to, že její válečné udavačství nakonec vyšlo najevo. Vstoupila do komunistické strany a vymyslela si další falešné obvinění – pan Talpa prý spolupracoval s fašisty, a proto není hoden toho, aby učil děti dělníků. A pomsta jí vyšla – v roce 1949 poslali komunisté tatínka k ‘pétépákům‘. Naštěstí pro Hanu byl její o deset let starší bratr už oficiálně dospělý a mohl se o ni postarat, takže nemusela do dětského domova. Sourozenci ale prožívali velmi krušné chvíle. Museli se vystěhovat ze školního bytu a najednou neměli kam jít. Nakonec se nad nimi slitoval jistý majitel rodinné vilky a poskytl jim malý sklepní byt.
Závist:
Hlad a samota
Bratr studoval na gymnáziu, ale po maturitě se z pochopitelných důvodů nedostal na vysokou školu. Pracoval, kde se dalo, aby pro sebe a sestru sehnal peníze alespoň na jídlo. Přesto Hančinými nejintenzivnějšími pocity z dětství zůstaly navždy hlad a samota. Například vzpomíná, že na Štědrý den měli k večeři suchou housku a čaj. „Bratr mne vychovával takovým tím mladým způsobem a myslím si, že mne strašně ovlivnil,“ prozradila v rozhovoru s Janem Rosákem v rozhlasovém Tandemu. Sourozenci se museli naučit bojovat s každodenní tvrdou realitou, a tak ani Hana na budoucnost nerezignovala. Navzdory problémům dokázala vystudovat operní zpěv na brněnské konzervatoři a později i DAMU.
Nač mám se ptát:
Hvězda televizní zábavy
Již během studia na konzervatoři ji objevil režisér Josef Mach a obsadil ji do malé role v úspěšné komedii Florenc 13:30. První divadelní angažmá dostala v operním souboru v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, začínala rolí žínky v Rusalce a končila Carmen. Po třech sezónách zamířila v roce 1966 do pražského Hudebního divadla Karlín a odešla z něj až po rozpadu souboru v roce 2005. Působila ale i na dalších scénách, její výkon je zaznamenán například na supraphonské desce z představení Člověka z půdy z divadla Semafor. Po roce 2000 hrála i titulní postavu muzikálu Babička. Prosazovala se nejen jako herečka, ale také jako zpěvačka šansonů a hitů středního proudu populární hudby. Pravidelně zpívala v televizi a rozhlase, nejvíc ale svou vynikající hlasovou průpravu uplatnila v operetách.
Zvoneček lásky
(s Josefem Zímou):
To je vražda, napsala
Průběžně se objevovala i v menších či středních rolích ve filmu a má jich na kontě zhruba sedmdesát. Mnohem víc se ale uplatnila v dabingu, v němž začala intenzivně pracovat již v šedesátých letech. Svůj hlas propůjčila například Jessice Fletcher, hlavní postavě seriálu To je vražda, napsala, a její ztvárnění Judi Dench ve filmu Zápisky o skandálu jí dokonce vyneslo nominaci na Cenu Františka Filipovského. Mimo jiné byla slyšet i v příbězích o markýze Angelice či seriálech Zoufalé manželky či Dva a půl chlapa. Zřejmě jako jediná česká zpěvačka s vysokoškolským hudebním vzděláním učila operní zpěv v Lidové škole umění, později působila na Konzervatoři Jaroslava Ježka.
Ukolébavka:
Strachu se už nikdy nezbaví
V letech 1961 až 1967 byla poprvé vdaná za Milana Halašku, jejím druhým manželem pak byl až do roku 1973 Jaroslav Hlaváček. Přesto nakonec zůstala opravdu sama, jak jí kdysi předpověděla cikánka. Sama vychovala i syna Davida, který se stal její jedinou radostí. Otec ho původně přivedl k tenisu, jímž se poté zhruba deset let dokonce živil v Německu. Naučil se tam ale i squash, po návratu se stal reprezentantem České republiky a několik let byl mistrem republiky. Pak se ale i na něj zaměřil krutý osud a musel se podrobit těžkému chirurgickému zákroku kvůli nádoru na mozku. Operace sice dopadla dobře a dnes je v pořádku, přesto se paní Hana už nikdy nepřestane bát, aby se závažná nemoc nevrátila.
Vložil: Adina Janovská