Celý život bojovala se zákazy. Když pak konečně mohla začít zpívat, ztratila dokonce hlas. Tajnosti slavných
24.02.2020
Foto: repro/youtube.com
Popisek: Vlasta Průchová
AUDIO/VIDEO Jedinečná Vlasta Průchová si právem vyzpívala titul první dámy českého jazzu a hold jí vzdal i sám Louis Armstrong. (Pokračování z pátku 21. února)
S jazzovou legendou Vlastou Průchovou si osud celý život nepřestával pohrávat. Prakticky celou její kariéru provázely zákazy, a když pak konečně mohla vystupovat a zpívat naplno, bohužel už byla velmi vážně nemocná a zdravotní problémy sužovaly i její dceru. Radost jí dělal jenom syn, světoznámý skladatel a multiinstrumentalista. Jen kdyby nebyl tak daleko!
První vycházka
(s Milanem Martinem):
Rozhlasová hvězda
V roce 1956 založil jeden z nejlepších československých saxofonistů dvacátého století Karel Krautgartner Kvinteto, které se již po roce začalo rozrůstat, přesunulo se z Alfy do kavárny Vltava a začala s ním zpívat i Vlasta. V té době se málem stala hvězdou českého popu. Její muž totiž vymyslel s Karlem Krautgartnerem a textařem Jaromírem Hořcem rozhlasovou soutěž Hledáme písničku pro všední den. Vlasta v ní tehdy zazářila s písničkami Docela všední, obyčejný den a Blues pro malého chlapce a s mladičkým, tehdy ještě téměř neznámým Karlem Gottem si zazpívala duet Až nám bude dvakrát tolik. U publika si rázem získala popularitu a několikrát v soutěži zvítězila. Nebyl to čistý pop, ale vkusné jazzovo-taneční melodie, které se lidem líbily. Zkrátka když Vlasta začala frázovat, neměla na české hudební scéně konkurenci.
Až nám bude dvakrát tolik
(s Karlem Gottem):
Knedlíky pro Armstronga
V roce 1960 se stal Jan Hammer starší kandidátem věd a zasloužil se o to, že bylo v pražské Thomayerově nemocnici založeno koronární oddělení. Vlasta sklízela pod manželovou taktovkou úspěchy v pražské Lucerně i při neformálních jam sessions, současně ale pomáhala do světel reflektorů i začínajícím zpěvákům. Mimo jiné vystupovala například s Milanem Chladilem či Evou Pilarovou. S velkým úspěchem zpívala i s Junior Triem, kde kromě jejího syna hráli Miroslav a Alan Vitoušovi, všichni tři budoucí špičkoví jazzoví instrumentalisté a skladatelé. A samozřejmě nemohla chybět, když v Praze zpívali Ella Fitzgerald a Louis Armstrong. Ta nejpamátnější muzikantská setkání se totiž konala u Hammerových doma, kam zamířili i Armstrongovi spoluhráči po jeho vystoupení v roce 1965. Vlasta prý tenkrát uvařila české jídlo s knedlíky, a pak se muzicírovalo. A když jim Hammerových dcera Andrea předvedla, jak válí na bicí, Armstrongův překvapený bubeník Danny Barcelona jí věnoval činel. To nejlepší se prostě konalo u Hammerů a říkalo se, že když pak přijel do Prahy orchestr Duke Ellingtona, neskončil v jejich obýváku jen proto, že by se tam celý big band nevešel.
Černá ukolébavka:
Úspěšní stipendisté
Syn Jan se začal projevovat jako mimořádný hudebník od útlého mládí, mimo jiné složil v pouhých sedmnácti letech hudbu k legendární hudební pohádkové komedii režiséra Bořivoje Zemana Šíleně smutná princezna. A když otec v roce 1968 získal jako uznávaný odborník v kardiologii stipendijní pobyt v USA, vyrazila za velkou louži celá rodina. A Jan starší nebyl jediný, kdo získal díky svému talentu stipendium ve Spojených státech. „V polovině šedesátých let jsem Junior trio sebrala a vyjeli jsme do Západního Berlína. V angažmá tam byly americké jazzové hvězdy a mezi nimi já s klukama. Ale prosadili se, dostali stipendium na bostonskou Berkeley School,“ zavzpomínala Vlasta. S manželem strávila v USA rok, párkrát si tam i zazpívala v jazzovém klubu. A pak se spolu vrátili domů. Jan mladší tam ale zůstal. A tím odstartovaly další problémy.
The Man I Love:
Syn si šel za svým
Po ukončení studia se Jan mladší nejprve uchytil v New Yorku v nově vzniklé skupině Johna McLaughlina Mahavishnu Orchestra, která prodala za dva roky více než dva miliony hudebních nosičů. Pak investoval většinu úspor do vlastního nahrávacího komplexu v New Yorku, který mu pomohl k úspěšné sólové dráze. Stal se skladatelem a klávesistou světového formátu, několikrát získal cenu Grammy a v osmdesátých letech byl dokonce požádán o zkomponování hudby ke kultovnímu americkému seriálu Miami Vice. Doma byl ale prohlášen za emigranta, což jeho rodině pořádně zkomplikovalo život. Umělecká činnost rodičů byla omezena na minimum, až koncem sedmdesátých let začali opět vystupovat na Vokalíze a přehlídce Jazz Praha. Nejvíc ale na emigraci Hammera mladšího doplatila jeho sestra Andrea. Navzdory talentu neměla šanci studovat ani se v hudebním světě prosadit, všechny dveře se před ní definitivně zavřely. Vdala se, porodila dva syny, trpěla ale stále většími depresemi. Po druhém porodu ji psychická nemoc naplno ovládla, takže se o její syny starali převážně prarodiče.
Docela všední, obyčejný den
(s Jitkou Zelenkovou v roce 1997):
Ztráty a povinnosti
Vlasta podřídila nečekané druhé kapitole rodinných povinností celou svoji kariéru, i když už pak mohla znovu zpívat. V květnu 1989 její manžel zemřel, krátce nato se ale naštěstí mohla díky změně režimu naplno vrátit na pódia. Začala vystupovat v klubech s mladšími muzikanty kapely Swinging Qartet, v roce 1992 se vrátila i do nahrávacího studia. V roce 1994 podstoupila operaci kolene, která se sice povedla, ale od té doby ji začaly sužovat nadváha a deprese, způsobené synovým odcizením a nezájmem. Jazz ale dál zůstával jejím životem a v roce 2003 převzala z rukou prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy. „Jazz je radost, kterou muzikant předává dál. Dívejte se po sále, jak ty lidičky zdviháme ze židlí. Dívejte se pianistovi na ruce a nestačíte je sledovat. Pozorujte kytaristu, saxofonistu, jak zavřou oči a nechají se tou hudbou unášet, jak jsou vzájemně propojení a šťastní,“ řekla v jednom z posledních rozhovorů. Na sklonku života pak bohužel ochrnula na půlku těla a byla odkázána na pomoc ostatních. Nejhorší ale bylo, že začala ztrácet hlas, což ji definitivně psychicky zlomilo. Jazzová legenda Vlasta Průchová zemřela po těžké nemoci 16. června 2006 v Léčebně dlouhodobě nemocných v pražské Nemocnici Motol.
Vložil: Adina Janovská