Příští volby vyhraje Okamura s Klausem juniorem. EU se o to postará. Komentář Štěpána Chába
komentář
24.02.2020
Foto: ČT
Popisek: Tomio Okamura, předseda vlády České republiky. Budeme to za dva roky kvůli unii psát?
VIDEO Tak z Evropské komise (to je nejvyšší orgán unie) přijde befelem podřídit se takzvané ‘povinné solidaritě‘. Jedná se o jinak pojmenované kvóty na imigranty. Oni nám je sem nacpou, i kdybychom se na hlavu stavěli (a také že jsme se už na hlavu postavili, očividně bez úspěchu). Pro Českou televizi o povinné solidaritě pohovořila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.
Věc probrala i s Janem Hamáčkem, ministrem vnitra, který při rozhovoru opět odmítl zavedení kvót na imigranty, pročež byl eurokomisařkou ujištěn, že povinná solidarita nejsou kvóty… jen že budeme muset přijímat imigranty tak, jak si to nějaký byrokrat v unii spočítá v tabulkách. A s vědomím toho, že do Německa, Švédska i Francie od propuknutí imigrační krize chodili jen samí inženýři, doktoři a vědečtí pracovníci, máme se na co těšit, protože nám takové štěstí nedopřejí a pošlou nám dělný imigrační lid. A to bude teprve veselo.
Pojem solidarita
Nejlépe sáhnout pro definici na Wikipedii: „Solidarita znamená obvykle dobrovolnou společenskou soudržnost mezi rovnými, ochotu ke vzájemné pomoci a podpoře v rámci nějaké skupiny. Člověk je solidární s nějakou skupinou, pokud ji podporuje a její úspěchy i neúspěchy pociťuje jako vlastní.“
Pojem oxymóron
A zase sáhneme po Wikipedii: „Oxymóron (protimluv, z řeckého oxys „ostrý“ + moros „tupý“) je v lingvistice spojení slov, jejichž význam se navzájem vylučuje. Pro příklad třeba kulatý čtverec, chytrý hlupák, humanitární bombardování. Nebo povinná solidarita.
|
Zvykové právo unie
Ale ono se to u té unie stává zvykovým právem. Evropská komise navrhla evropskou ústavu, v referendech ji ve Francii a Nizozemsku odmítli. No, tak ji přejmenovali na Lisabonskou smlouvu a doporučili vládám, aby o nich nevyhlašovaly referenda. Stačilo přejmenování a změny v interpunkci a dokument byl prosazen. Jen Irsko se kouslo a vyhlásilo referendum. Och, jaká to blamáž, v referendu byla Lisabonská smlouva odmítnutá. Co následovalo? Skartace smlouvy? Ani náhodou, Irové museli vyhlásit referendum znovu a odhlasovat si po vydatné masírovací kampani přijetí smlouvy. V ten okamžik to měla celá unie zabalit, protože se zpronevěřila demokracii naprosto brutálním způsobem. A to hned na několika frontách. Nutno dodat, že byla unie po zásluze potrestaná, zlomový okamžik přijetí Lisabonské smlouvy vedl u nás k citelnému nárůstu euroskepticismu a ve Velké Británii zprostředkovaně k vyvolání referenda o vystoupení z unie.
A máme tu kvóty. Minule neprošly. Visegrádská čtyřka se jim kousla a hodila jim do kvót vidle. Byly z toho tahanice u Evropského soudu. A jsou doposud. Máme právo rozhodovat o svém osudu? Zdánlivě ano. Vždyť nám to unie garantuje. Odmítli jste kvóty? Nevadí, nemusíme mít kvóty, budeme místo nich mít povinnou solidaritu. A ne, to nejsou kvóty, to je prostě solidarita. Sice se vám dostane toho, proti čemu jste se bouřili, ale, sakra, říkáme tomu jinak, tak to také něco jiného je. I když je to ale úplně to samé. Proč Evropská komise tak usiluje o to, aby ji občané jednotlivých států prostě nenáviděli stejně jako socialistické satelity ve své době Kreml?
„Myslím si, že potřebujeme určitý mechanismus povinné solidarity. V Evropské unii by solidarita neměla být ničím na výběr,“ řekla Johanssonová pro Českou televizi. Budete solidární za každou cenu. Loni ve Švédsku došlo k více než stovce výbuchů. Takové dárečky si máme povinně solidárně převzít? U nás za ten rok nevybuchlo nic. Myslíte, eurokomisaři, že nám to nějak výrazně chybí?

Vložil: Štěpán Cháb