Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Týden v kultuře

Týden v kultuře

Nejen knížky, i ´živá´ kultura nás zajímá. Aneb Pavel Přeučil každé pondělí

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

S poutníkem za Bílou paní

S poutníkem za Bílou paní

Strašidla pro víkendy i všední den. Kde? No přeci na hradech a zámcích

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Přejdeme zase na skládky? Dávalo by to nejspíš smysl. Komentář Štěpána Chába

komentář 21.02.2020
Přejdeme zase na skládky? Dávalo by to nejspíš smysl. Komentář Štěpána Chába

Autor: Facebook

Popisek: Odpad, všude samý odpad

Tak jsem se dnes proklikal k informaci, že třídit plasty je zbytečné. Což mou duši militantního třídiče odpadů dovedlo až k pocitu marnosti. Ze všech vytříděných plastů celé Evropské unie se totiž dočkalo recyklace jen 6 %. Zbytek skončil na skládkách nebo ve spalovnách. Případně se takový odpad přeposlal do třetích zemí (třeba Malajsie), kde si s ekologií příliš nelámou hlavu a tak odpad končí bůh ví kde.

Třídit plasty totiž neumíme. Zvládneme tak ještě petlahve z čirého plastu, ale u toho naše snaha končí. Recyklace je příliš nákladná a není na světě takové síly, která by vytvořila komerční poptávku po plastovém odpadu. Americký inženýr ekonomiky z MIT Andrew McAfee přišel s kacířskou myšlenkou, že bychom měli začít plast skládkovat. Vytvořit speciální skládky, monitorované, vybudované tak, aby nekontaminovaly spodní vody a nezasahovaly do životního prostředí. Do budoucna by se nám takové skládky, podle pana inženýra, mohly hodit. To až dojde ropa. V tu chvíli by se komerční využití takových skládek rozhodně našlo. Také možnost, ukládat si odpad a v budoucnosti jej pak těžit. Proč ne, pokud by to bylo dobře naprojektované a dávalo by to smysl. Proč se kvůli číslům snažit o recyklaci, když stejně nefunguje.

Odesílání odpadů do třetích zemí

Obdobné, jako emisní povolenky. S ekologií vlastně státy nic podstatného nedělají, jen si nakupují odpustky a delegují své problémy na země třetího světa. Tím, že odešleme plastový odpad do Malajsie, nezmizí, nevypaří se, nemůžeme si udělat čárku – zrecyklováno – protože Malajsie si s plasty poradí po svém. Dílem je zrecykluje, jistě, ale daleko větším dílem je spálí, nebo prostě naskládkuje. To není řešení. Čína už náš odpad nebere, v minulých letech jsme většinu plastu posílali právě tam. Proč jej nebere? Protože většina nejde zrecyklovat.

Velká část plastových odpadů v třetích zemích projde spalovnami. Ale spalovnami bez potřebných filtrů. Maximálně s jedním základním, který lidstvo používá už desítky let a dokáže odfiltrovat jen tu ‘nejbrutálnější‘ část spalin. Zbytek jde do atmosféry. My už provozujeme ve spalovnách pětistupňovou filtraci, navíc jde spalovny přetransformovat na účinné producenty elektrické i tepelné energie. Odesílání odpadu do třetích zemí je proto nesmyslné. Ekonomicky i ekologicky.

Plazmové reaktory a spalovny

Jinou alternativou jsou plazmové reaktory, které dokáží komunální odpad, tedy i plastový, zplynovat. Princip je v zásadě jednoduchý. Při extrémních teplotách se odpad rozloží, čímž vznikne plyn. Ten se dá následně využít pro výrobu elektřiny nebo tepla. A podle všeho plazmový reaktor stojí stejně jako vybudování tradiční spalovny. Proč se tedy nejede tímto směrem, když víme, že se u plastů zrecykluje jen úsměvných 6 % vytříděného?

Opravdu bych byl daleko, daleko šťastnější, kdybych věděl, že odpad, který vyprodukuje má rodina, odvezou popeláři k místnímu plazmovému reaktoru a že se mi odpad vrátí ve formě elektrické energie nebo teplé vody. Zato s velkou nelibostí nesu, že to, co doma vytřídím, se z větší části ocitne na skládce nebo ve spalovně, která navíc není vylepšená na produkci elektrické a tepelné energie. Taková ekologie by dávala smysl. Rozhodně nedává smysl ekologie, kdy odešleme svůj odpad třeba do Malajsie a ta jej prakticky bez filtrů spálí nebo z části nasype do moře. V něm ročně podle britské neziskové organizace Ellen MacArthur Foundation končí každý rok nejméně osm milionů tun plastů. A to je forma ekologie, která je obdobně pitomá, jako protlačování elektromobility Evropskou unií. Nedává to smysl, neměli bychom to tedy dělat.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace