Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Stát v roli kruté macechy a Maláčová jako vrchní bachařka. Komentář Štěpána Chába

komentář 20.02.2020
Stát v roli kruté macechy a Maláčová jako vrchní bachařka. Komentář Štěpána Chába

Foto: Facebook

Popisek: Jana Maláčová, ministryně práce a asociálních věci

Podle zjištění České televize mají státní úředníci interní zadání nevyhovět, odrazovat, odmítat ve věci jakékoliv žádosti, která by vedla k tomu, že stát finančně pomůže člověku v nouzi nebo v životní situaci, kterou sám nemůže zvládnout. Lidské chování zakázáno. Naprosto. Za odrazeného klienta jsou prémie, za ušetřené peníze jsou prémie, za hnusnou byrokratickou povahu jsou prémie. Neví o tom ministryně Maláčová? Děje se to proti přesvědčení té šlechetné duše, která chce všem a tolik pomoci? Vždyť její ústa i sociální sítě se plní politikou hodnou Matky Terezy.

Když Novinky medializovaly případ matky samoživitelky, která se snažila načerno přivydělávat vytíráním, a které kvůli tomu hrozilo vyřazení z evidence úřadu práce a odejmutí všech dávek, mohla se Maláčová přetrhnout, aby si nahonila politické body tím, že v případu samoživitelky osobně zakročí a vydobude jí právo na život. Jak se jí krásně dařilo, sklízela pochvalné komentáře. Ale co případy, které se nemedializovaly? Tam platí interní pravidlo – nepomáhejte, odrazujte, nevyplácejte, odmítejte. Už v článku o samoživitelce psali o tom, že podobných případů jsou stovky, ne-li tisíce.

Ušetřili jsme

V závěru roku 2018 se státní macecha chlubila tím, že na sociálních dávkách pro rodiny ušetřila 657 milionů korun. Není bez zajímavosti, že rok předtím zavedla tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Marksová povinnost žádat o přídavky na děti nikoliv jednou ročně, ale rovnou čtyřikrát. Už tehdy jsem psal, že to povede k jedinému, rodinám už ten souboj s byrokratickou hydrou nebude stát za to a prostě si o přídavky nepožádají. Vždyť je to směšná pětistovka měsíčně na jedno dítě.

Jak uvedl v té době Český statický úřad: „Z celkového počtu téměř 10 mil. vyplacených dávek v roce 2017 představovaly přídavky na dítě přes 40 %.“ A ušetřilo se 657 milionů korun ve srovnání s předchozím rokem. Samozřejmě ne pouze na přídavcích, ale i na příspěvcích na bydlení, na rodičovském příspěvku a na porodném. Tedy na dávkách, které mají a měly směřovat převážně do rodin a které jsou primárně určené k podpoře porodnosti.

Prostitutky samoživitelky

Stát lidem bere důstojnost. Nedokáže rodiny zvýhodnit natolik, aby mohly žít důstojně, ale na daních jim bere stejně jako ostatním. Pomoc nabízí s odporem, neochotně. Podle Českého rozhlasu je 60 % prostitutek zároveň samoživitelkami. Jistě, mnohé z nich taková práce třeba i baví, nic proti, ale předpokládám, že většina z nich do této profese sklouzla prostě kvůli snaze zajistit sebe a své děti, protože pomoc státu je nicotná. A pozor, Piráti by rádi zdanili i tuhle naprostou ztrátu důstojnosti, ke které se člověk uchýlí jen v naprosté nouzi a bídě. Prostituce není podnikání, prostituce je čiré zoufalství (ne pro každou prostitutku, samozřejmě, některé to prostě baví).

Teď s velkou slávou zvedli životní a existenční minimum, to jest částku, za kterou jde přežít celý měsíc, životní minimum z 3 400,- na 3 860,-, existenční minimum z 2 200,- na 2 490,-. To nezní jako životní výhra. Natož jako existenční výhra. Už teď má třeba Polsko oproti nám šestinásobné přídavky na dítě, v Německu pak desetinásobné. Přinejmenším s Polskem jsme na podobné ekonomické hladině, takže by to šlo i u nás. Ne, že ne.

K čemu je stát

Stát je dohoda nás všech o spravování věcí veřejných. Všechno, co stát dělá, by mělo být v náš prospěch. Logicky, zřizujeme a platíme si něco, mělo by nám to tedy všem sloužit. Pokud někdo potřebuje pomoc, mělo by se mu pomoci bez průtahů dostat. Tak zní naše nepsaná i psaná dohoda. Neměli bychom se setkávat s tím, že o pomoc musíme bojovat s molochem, který si na takovou pomoc vytvořil monopol. Obdoba obchodu – jdu si koupit rohlík, zaplatím rohlík, odnesu si rohlík a ten i sním. Nemusím se po zaplacení s prodavačem o samotný rohlík rvát a dokazovat mu, že mám hlad a tudíž si zasloužím rohlík sníst s vědomím toho, že nikdo jiný mi rohlík neprodá. Všichni platíme do státní kasy a většina z nás z ní celý produktivní život nebere prakticky nic. Díky tomu se může člověk v nepříznivé životní situaci obrátit na stát s žádostí o pomoc. A té by se mu mělo automaticky a bez průtahů dostat. Zavedlo se levicové zdanění, ale jede se na sociálním systému pravice. Hodně sebrat, co nejméně dát.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb