V sirotčinci byl česká svině, po válce zase vadil německý otec. A smrt mu šlapala na paty od dětství. Tajnosti slavných
24.01.2020
Foto: repro/archiv FSB
Popisek: Jan Pohan v roce 1960 jako poručík Jiří Janda v detektivce Bílá spona
Němci mu nadávali do českých sviní, po válce mu zase kdekdo vyčítal německý původ. Láskyplných chvilek prožil v dětství jako šafránu, přesto měl mimořádně bohatou duši a vynahradil si to ve vztahu se svou jedinou dcerou.
Zlomyslná a zákeřná kmotřička smrt se na něm tak vyřádila, že je až neuvěřitelné, jak dokázal s ranami osudu bojovat. Jakmile našel aspoň špetku štěstí, vzápětí mu ho sebrala a nesplnil se mu ani velký sen – nikdy nedostal příležitost zahrát si ve velkém divadle. Excelentní herec a dabér Jan Pohan byl osvědčeným představitelem vedlejších rolí, takže jich ztvárnil téměř tři sta padesát. A většinou se i před kamerou musel potýkat se smrtí. Jeho úžasně zabarvený baryton dobře známe z dabingu, děti například z australského seriálu Skippy, v němž ho propůjčil správci národního parku a tatínkovi malého hlavního hrdiny, dospělí zase z kriminálek, v nichž namlouval mimo jiné například komisaře Navarra či Matlocka.
Velitel policie ve slavné fantaskní akční komedii Václava Vorlíčka a Miloše Macourka Kdo chce zabít Jessii?
(foto – repro/imdb.com)
Rodinný masakr
Původně se jmenoval Kurt Ferdinand Jüstl a narodil se 7. prosince 1930 v Drahovicích u Karlových Varů jako nejmladší ze čtyř dětí. Jeho otec, který měl obchod s látkami, byl Němec, matka napůl Angličanka a napůl Češka. V roce 1933 se rodina přestěhovala do Prahy a krátce nato došlo k tragédii, jejíž příčiny a podrobnosti dodnes nejsou jasné, takže se je ani děti nikdy nedozvěděly. Tatínek zastřelil maminku a potom obrátil zbraň proti sobě. Čtyři nezaopatření sirotci skončili nejprve v sirotčinci, v němž Kurt prožil dva roky života. Postupně pak byli všichni dáni k adopci, bohužel ale nikoli pohromadě. Bratr Fritz (Bedřich) se s pěstouny po válce nevyhnul odsunu, takže žil poté v Německu stejně jako sestra Marie. Sestra Markéta se dostala až na Moravu a krátce po osvobození bohužel zemřela.
Férový bratr zachránce
Nejmladší Kurt zůstal ve starém sirotčinci pod pražským Petřínem a v roce 1935 ho adoptoval podplukovník František Pohan. Noví rodiče ale na něj většinou neměli čas, takže nejvíc přilnul k babičce, která byla zřejmě v jeho dětství jediným člověkem, k němuž měl vůbec šanci vytvořit si hlubší citovou vazbu. Na československé důstojníky měli nacisté obzvlášť spadeno a jejich pozornosti neunikl ani podplukovník František Pohan, který byl v roce 1943 souzen říšským soudem v Berlíně. Jako svědek u soudu stál voják v uniformě SS Fritz Jüstl. Kurtův bratr, který se chtěl Pohanovi odvděčit za to, že u něj Kurt našel v Praze nový domov. Stál na straně obhajoby a argumentoval tím, že se československý podplukovník ujal v Praze poloněmeckého dítěte. Díky tomu dostal podplukovník Pohan ‘pouze‘ doživotí.
Spellmann v kriminálce Rukojmí v Bella Vista, filmovém zpracování dvou epizod seriálu Třicet případů majora Zemana
(foto – repro/FSB/Jaromír Komárek)
Osudová vojna
V návaznosti na soud v Berlíně bylo rozhodnuto: Když je mladý Pohan poloněmecké dítě, tak z něj uděláme celoněmecké! Třináctiletý Jan, nyní už zase Kurt, putoval do dětského domova pro německé děti, soustředěné z celého Německa, kde mu nadávali do českých sviní. A od šikany se mu neulevilo ani po válce. V roce 1945 se definitivně stal Janem Pohanem a vrátil se k adoptivním rodičům, to už mu ale zase byl pro změnu vyčítán německý původ. Na pódiu stanul poprvé během základní vojenské služby, tenkrát v Litoměřicích uváděl jako konferenciér vystoupení Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Poté získal angažmá v zájezdovém Vesnickém divadle a v roce 1960 se stal členem hereckého souboru Filmového studia Barrandov.
Němčina výhodou
Před kamerou se začal objevovat už koncem padesátých let, poprvé si zahrál v roce 1958 v psychologickém dramatu režiséra Václava Kršky Zde jsou lvi, v němž ztvárnil milence nevěrné manželky hlavního hrdiny. Pak už většinou oblékal uniformy všeho druhu – policistů, vojáků a důstojníků českých i cizích armád. První důstojnické role ztvárnil ve filmech Bílá spona či Rychlík do Ostravy. Podobný typ rolí mu vynesly i snímky Kdo chce zabít Jessii?, Kdyby tisíc klarinetů, Strach, Mezi námi zloději či Skok do tmy, v němž ztělesnil ruského navigátora. Velmi často se objevoval i na obrazovce, mimo jiné v seriálech Chalupáři, Třicet případů majora Zemana, Malý pitaval z velkého města, Dynastie Nováků, Zdivočelá země či v Kriminálce Anděl. Nejspíš si ho ale vybavíme jako hajného Antoše v legendární šumavské trilogii s Tomášem Holým Pod Jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem. Natáčelo se tehdy na Kvildě a Pohanovi šumavská příroda tak učarovala, že si tam pořídil chalupu. Jako rodilý Němec vynikal perfektní němčinou, díky čemuž se objevil i v zahraničních snímcích, například ve filmech Noc v pohraničním lese či Kašpar Hauser a v několika seriálech.
Major Racek v pilotním filmu k seriálu Policie Modrava
(foto – repro/archiv TV Nova)
I v lásce měl pech
Poprvé se oženil hodně mladý a narodil se mu syn, manželství se ale brzy rozpadlo. A štěstí mu osud nedopřál ani po druhé svatbě. Jeho manželka pracovala letuška a měli spolu dceru Kateřinu. Jenže když byly holčičce tři roky, přišla jeho žena o život při letecké havárii v Kanadě a Jan Pohan zůstal na výchovu dcery sám. Měl se co otáčet, naštěstí ale o filmové příležitosti neměl nouzi, přestože hlavní role v českém projektu se nikdy nedočkal. Spoustu příležitostí mu nabídl i dabing, s nímž začínal už v roce 1951, kdy namluvil kapitána v nesmrtelné americké komedii Laurel a Hardy zdědili ostrov. Podílel se na české zvukové verzi zhruba stovky zahraničních projektů všeho druhu, od animáků přes nesmrtelnou Angeliku či komedie až po dodnes neustále opakované krimiseriály. Není tudíž divu, že v roce 2001 zaslouženě převzal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Svoji dabingovou kariéru ukončil v roce 2011 postavou monsieura Labisse v české verzi mimořádného projektu velkorozpočtového 3-D filmu režiséra Martina Scorsese Hugo a jeho velký objev.
Na Šumavu se už nevrátil
V posledních letech si život vychutnával a trávil co nejvíc času na své nádherné chalupě na šumavské Kvildě, zajímavé pracovní nabídky ale neodmítal a pracoval ještě krátce před smrtí. Naposledy natáčel novou řadu kriminálního seriálu televize Nova Policie Modrava, v němž si stihl zahrát ve čtyřech epizodách majora Racka. Vánoční svátky roku 2014 prožil doma, už se ale zase těšil na jaro, kdy se znovu chtěl vypravit na chalupu. Tohle přání už mu ale osud odepřel. Jan Pohan zemřel v pátek 13. února 2015 dopoledne. „Odešel pokojně po naplněném životě,“ řekla médiím jeho dcera Kateřina Špačková.
Vložil: Adina Janovská