Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton(ky) Jiřího Macků

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Týden v kultuře

Týden v kultuře

Nejen knížky, i ´živá´ kultura nás zajímá. Aneb Pavel Přeučil každé pondělí

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

S poutníkem za Bílou paní

S poutníkem za Bílou paní

Strašidla pro víkendy i všední den. Kde? No přeci na hradech a zámcích

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Sbalit se nechal rád, v lásce prý ale byl vždycky plachý. Taky dobrá výmluva, že? Tajnosti slavných

22.01.2020
Sbalit se nechal rád, v lásce prý ale byl vždycky plachý. Taky dobrá výmluva, že? Tajnosti slavných

Autor: repro/archiv ČT/Jaromír Komárek

Popisek: Joef Abrhám jako kapitán Divíšek v krimiseriálu Malý pitval z velkého města

AUDIO Extrémně uzavřený introvert a herectví? I to je u nás možné. Živoucím důkazem je charismatický a elegantní gentleman, který ani s osmi křížky svůj šarm rozhodně neztrácí. Dlouhá léta probouzel u davů fanynek divoké fantazie, přesto se prý vždy snažil být věrný. I když…

Jedním z nejžádanějších idolů se definitivně stal počátkem osmdesátých let díky ortopedovi Arnoštu Blažejovi v legendárním seriálu Nemocnice na kraji města. Přitažlivý exteriér, skvělé postavení v práci, navíc za volantem luxusního žihadla – která by odolala! Středem pozornosti se ale stal Josef Abrhám mnohem dříve, díky časté spolupráci s televizí ho znali i v té nejzapadlejší vísce. A zbožňovaly ho ženy všech generací. Vždyť která by svého Fandu v montérkách alespoň na chvíli nevyměnila za noblesního gentlemana v elegantním obleku.

Blues o černém kožíšku:

Uměl se narodit

Na svět přišel 14. prosince 1939 ve zlínské Baťově nemocnici a rodinu si opravdu uměl vybrat. Je totiž vnukem slovenského dramatika a evangelického faráře Jozefa Hollého, s nímž se ale nikdy nesetkal, protože jeho významný dědeček zemřel v pouhých třiceti letech. „Měl všechny vlastnosti, které obdivuji a které mě zavazují. Jestli mám v sobě umělecké geny, tak je to v mnohém jeho zásluha,“ prohlásil v jednom rozhovoru. Vyrůstal na vesnici v domečku, za nímž bylo obrovské pole, a vzpomínky na dětství se jen tak neztrácejí. Například prý na maminčin štrúdl, vonící po celém domě. „Štrúdl, to je moje dětství, vyrostl jsem na něm. Moje maminka dělala tenoučké tažené štrúdly. Přes těsto bylo vidět a uvnitř převažovaly višně s mákem,“ olizuje se při pouhé vzpomínce. Nezapomenutelné prý byly i její švestkové knedlíky. Kromě gurmánských zážitků ale dostal do vínku hlavně kultivované chování, hodiny klavíru a angličtinu.

Nejdřív musel do fabriky

Jeho velkou láskou byla letadla a snil o kariéře pilota. „Moc jsem chtěl létat, jenže mi bylo špatně i na kolotočích. Chtěl jsem být i rybářem, džezovým klavíristou, lyžařem, fotografem, evangelickým farářem… a možná jsem tím vším i tak trochu byl,“ zavzpomínal. Na vysokou školu ale mohl kvůli buržoaznímu původu zapomenout. „Po škole jsem měl zakázáno jít dál studovat, musel jsem se stát dělníkem,“ připomněl nesmyslné nápady režimu v padesátých letech. A tak nejprve několik let spároval obklady na domech, aby si mohl konečně podat přihlášku na bratislavskou Vysokou školu múzických umění. Studovat začal u významného slovenského herce a divadelního režiséra Andreje Bagára. „Vůbec jsem se neprojevoval jako herec. I na přijímačkách se mě ptali, kamže to chci jít, jestli na režii nebo na výtvarnou, a když jsem odpověděl, že na herectví, udiveně kroutili hlavami. Ale přijali mě,“ prozradil v rozhovoru pro korzár.sk.

Když táta koupil piáno:

Chlapec z dobré rodiny

„Nebyl výtržník ani extrémista, byl to chlapec z dobré rodiny. Nebyl si vůbec jistý, zda udělal dobře, když šel studovat herectví, ale zdálo se mu, že je to přesně to, co by měl dělat. To byly jeho pochybnosti, o nichž jsme si během nočních procházek Bratislavou povídali,“ zavzpomínal jeho tehdejší spolužák Milan Lasica. Ve slovenské metropoli studoval Josef herectví dva roky, teprve pak mohl přestoupit na pražskou DAMU, kterou absolvoval v roce 1962. První angažmá dostal v Divadle československé armády, které bylo časem přejmenováno na Divadlo na Vinohradech, už po třech letech se ale stal jedním ze zakládajících členů nového Činoherního klubu Praha, s nímž pak spojil svoji kariéru na několik desítek let. Teprve v roce 1992 přijal nabídku angažmá v Národním divadle, po dvou letech ale odešel.

Rolí jako dnů v roce

Před kamerou stanul poprvé v roce 1961 v absolventském filmu Věry Chytilové Strop, první větší příležitost dostal již během dalšího roku, kdy si zahrál závozníka Františka Nováka v dramatu Zdeňka Brynycha Neschovávejte se, když prší. A pak už se jeho filmová kariéra rozjela naplno a během šedesátých a sedmdesátých let ztvárnil řadu krásných rolí. Například v roce 1976 Jandu v nesmrtelné komedii tvůrčí dvojice Smoljak-Svěrák Marečku, podejte mi pero!, která odstartovala jeho přechod do světa komedie. Celkem má na kontě rolí ve filmech, televizních inscenacích a seriálech téměř jako dnů v roce, aktuálně je jich zhruba 350. V roce 1993 dostal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon roku ve filmu Jana Hřebejka Šakalí léta. A rozhodně svoji spolupráci s filmem rozhodně ještě nepověsil na hřebík, přestože ji v posledních letech výrazně omezil. Prozatím naposledy jsme ho mohli vidět coby profesora v romantickém dramatu režiséra Radima Špačka Zlatý podraz.

Blues o správném hladu:

Zlatou slavici podváděl dva roky

Jeho elegance, gentlemanské chování a určitá odtažitost okouzlily i Naďu Urbánkovou, která od roku 1972 kralovala české pop music a pět let po sobě převálcovala ve Zlatém slavíku veškerou konkurenci. Poznali se při natáčení válečného dramatu Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky, a přestože se nevzali, vztah jim vydržel osm let. „Strašně jsem se do něj zamilovala. Byla jsem tak zamilovaná, že jsem ani nepřipustila, aby se mě dotýkal někdo jiný než Josef,“ prohlásila zpěvačka, která o něm mluví jako o nejintenzivnějším vztahu v životě. Jenže pak na scénu vstoupila mladičká Libuše Šafránková a skoro dva roky vedl Abrhám dvojí život. Věděli to všichni, jenom Naďa nevěděla nic. Pak už to její kadeřnice nevydržela a řekla jí pravdu. A Naďa mu nikdy neodpustila. „Dozvěděla jsem se to jako poslední,“ posteskla si. „Zaskočilo mě, když jsem se dozvěděla, že má jinou a že to dokázal tak dlouho tajit.“

Popelce prostě padl do oka

Se svou osudovou láskou se setkal poprvé v divadle a ještě na prvním rande si prý vykali. „Libuška byla rozhodnutá si ho vzít. Helena Růžičková mi potom vyprávěla, jak byla na začátku sezóny při jejich prvním setkání v divadelním klubu. Tehdy Libuška seděla vedle něj, a když ji režisér všem představil, ukázala prstem na Josefa a řekla: Toho si vezmu,“ vyprávěla kdysi Naďa. A nakonec to vyšlo. Vzali se v roce 1976, když bylo Libušce třiadvacet a o čtrnáct let staršímu Josefovi už pomalu ťukala na dveře čtyřicítka, a od té doby tvoří harmonický pár, kterému krásný vztah kdekdo závidí. „Asi je to tím, že jsme měli podobné předky a štěstí. Naši předkové měli dost síly bojovat se všemi komplikacemi, problémy a existenčními starostmi. Je velmi snadné podlehnout krizi, důležité však je zvládnout ji a vydržet. Životním zkouškám se nevyhnete, je jen na vás, jak v nich obstojíte a jak se rozhodnete,“ řekl herec serveru korzár.sk.

Kuplet o morálce:

Štafeta života

Navzdory úspěchu a popularitě se jeden z nejvýraznějších herců své generace nikdy nevypořádal s vrozenou stydlivostí a na veřejnosti se vyjadřuje opravdu jen velmi nerad. Přesto informace o Libušiných vážných zdravotních komplikacích před pěti lety unikla a boj s rakovinou plic s ní prožíval celý národ. Největší oporou se v té době stal pro oba manžele syn Josef, který zdědil umělecké geny a stal se režisérem. „Minulost každého rodu byla vždy bohatá na předchozí události a rodinné předky. Myslím, že štafeta života se má udržovat a člověk má zkusit posunout ji dál,“ dodává Josef Abrhám starší, který si mimořádně zakládá na tom, aby nikdo z rodiny nedělal ostudu a všichni se vzájemně podporovali.

Blues o ráji a sladkým Bernardýnovi:

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace