Dcerka kočího, nebo šlechtický levoboček? Způsobila rozruch, zprvu ale hlavně svými půvaby. Tajnosti slavných
15.01.2020
Foto: repro/Facebook
Popisek: Sedmnáctiletá Božena Němcová – portrét od malíře Antonína Lhoty je součástí expozice zámku Vrchotovy Janovice
Kde se objevila, tam vyvolala poprask. Přehled její tvorby stejně jako smutný osud najdeme v každé učebnici literatury, podrobných informací o jejím životě jsme se ale dozvídali jen pomálu.
Patří k prvním českým autorkám, které se prosadily v období národního obrození v devatenáctém století. Božena Němcová byla krásná a chytrá, dala národu Babičku a přehled o její literární tvorbě patří k všeobecnému vzdělání. Vynikala vypravěčským talentem a citem pro detail a v mnoha směrech byla ženou, vymykající se své době. Jejím prokletím se stala nenaplněná touha po lásce. Bez lásky ji provdali, bez ní porodila čtyři děti a partnera, který by naplno opětoval její city, pak celý život hledala marně.
Utajený parchant?
Narodila se 4. února 1820 ve Vídni jako Barbora Panklová, dcera české služky Terezie Novotné a panského kočího, rakouského Němce Johanna Pankla. Už na počátku jejího životopisu ale lze najít nesrovnalosti. Některé prameny uvádějí jiné datum narození, ještě mnohem častější jsou ale pochybnosti o jejím pravém původu. Ve skutečnosti prý byla nemanželskou dcerou mladičké sestry vévodkyně Zaháňské, kterou manželé Panklovi adoptovali, a vévodkyně se jim za to odvděčila zajištěným živobytím na svém panství v Ratibořicích u České Skalice, kde se rodina krátce po jejím narození usadila. V České Skalici chodila Barbora do obecné školy, dalšího vzdělání se jí pak už nedostalo. Významně ji ale ovlivnila její babička, tkadlena Magdalena Novotná z Náchodska, která s rodinou žila v letech 1825 až 1829 a později se stala předobrazem hlavní postavy její slavné Babičky.
Slečna Betty
Aby pochytila i něco z ‘dobrých mravů‘, byla později svěřena do výchovy v německé rodině panského úředníka ve Chvalkovicích, o což se prý přičinila právě vévodkyně Zaháňská. Tam právě přišla ‘slečna Betty‘ poprvé do styku s literaturou. Vdávala se velmi mladá, v pouhých sedmnácti letech. Strůjkyní sňatku se stala matka Panklová, která se bála o její budoucnost, a tak pro ni vybrala o patnáct let staršího úředníka finanční stráže Josefa Němce, jehož profesi považovala za dostatečné hmotné zajištění. Přestože se manžel jmenoval Němec, byl zarytý Čech a nadřízení jeho projevy vlastenectví sledovali s nechutí. A tak byl často překládán, rodina se téměř každoročně stěhovala a během putování po českých městech Barbora porodila čtyři děti, Karla, Hynka, Jaroslava a Theodoru. Stárnoucí Josef byl unavený, nerudný, později se z něj údajně vyklubal dokonce i násilník.
Poprvé středem pozornosti
Oficiální životopisy uvádějí, že se s předními představiteli tehdejší české kultury seznámila, poté co rodina v roce 1842 na čas zakotvila v Praze. Tam se také narodil nejmladší syn a po čtvrtém porodu trpěla Barbora dlouho zdravotními komplikacemi, takže jí do Prahy přijely pomáhat tchýně se švagrovou. V malém bytě v ulici Na poříčí se tak tísnilo osm lidí, navíc začal mít Němec brzy znovu problémy v zaměstnání. V roce 1843 mladá matka konečně poprvé naplno zazářila na plese na Žofíně a díky půvabům a bystrosti jí přibyl další okruh známých. Její ošetřující lékař doktor Čejka ji seznámil s dílem francouzské romantické spisovatelky George Sandové, které ji významně ovlivnilo, a jejími přáteli se stali například K. H. Borovský, F. L. Čelakovský, K. J. Erben, Karolína Světlá, Sofie Podlipská, Janko Kráľ, Andrej Sládkovič…
Konečně první láska
K počátkům literárních pokusů ji ale přiměl básník Václav Bolemír Nebeský, kterého poznala rovněž na žofínském plese. Díky němu napsala své první básně Ženám českým, které byly publikovány časopisecky v roce 1843. A stal se údajně i prvním mužem jejího života, do kterého se zamilovala. V roce 1844 se konečně vrátila do Ratibořic. Léto všichni prožili na Starém Bělidle, které se dochovalo dodnes, v září pak půvabná krásná čtyřnásobná matka, která si v té době už nechávala říkat Božena, vyrazila po sedmi letech znovu na Jiřinkovou slavnost do České Skalice. A večer protančila s doktorem Čejkou, který se do ní bezhlavě zamiloval. Po návratu do Prahy se u Boženy v bytě sešlo osmnáct českých žen a dívek, kterým předsedala manželka Karla Jaromíra Erbena, a Božena byla zvolena všemi hlasy redaktorkou básnického almanachu, který měl vyjít příští rok.
(Pokračování v pátek 17. ledna)
Vložil: Adina Janovská