Vánoce s alkoholem za volantem? Právě jste si pořídili vstupenku do krematoria. Reportér vzpomíná
22.12.2019
Foto: Ilustrační foto Policie ČR a HZS (stejně jako v článku)
Popisek: Strážní andělé dělají, co mohou, obzvláště o Vánocích, ale nemoudré počínání a chyby řidičů jim někdy jejich úsilí zkazí
FOTO Pokud zavzpomínám na listopad roku 2001, ještě teď mi běhá mráz po zádech. V úterý 20.11.2001 mně těsně po redakční poradě redakce zavolal tehdejší šéf dopravní policie Policejního prezídia Josef Tesařík. Znali jsme se dobře, dost často mně komentoval tragické a mimořádně tragické dopravní nehody. Tehdy mi řekl, že během pouhých dvou týdnů (!) na našich silnicích zahynulo celkem 70 lidí. Tato mimořádně tragická statistika do dnešní doby nebyla překonána. Naštěstí.
Položil jsem telefon a šel rovnou na šéfredaktorem Pavle Zunou. Vzpomínám si, že jeho reakce byla stejná jako ta moje, šok! Pavel mě vyhnal do terénu, na prezídiu na mě čekal Tesařík a já se dozvěděl, že dost častou příčinou byl alkohol za volantem, vysoká rychlost, riskantní jízda, a počasí. Pak jsem se vrátil do redakce a Pavel rozhodl, že z mé reportáže bude ´otvírák´ (hlavní zpráva TN). S Luckou Borhyovou jsme dali dohromady ´studio´ (tedy to, čím moderátor otevírá jednotlivé reportáže). „Sedmdesát mrtvých lidí za první dva listopadové týdny. To je neuvěřitelně krutý součet obětí dopravních nehod na našem území. Od okamžiku, kdy před 14 dny přišly první mrazy, odehrává se na našich silnicích jedna tragédie za druhou. Varování policie ani záchranné služby nepomáhají. Řidiči často stále na letních pneumatikách jezdí dál příliš rychle a riskantně," řekla Lucie v hlasatelně.
Holice na Pardubicku: 4 mrtví
Požádal jsem některé kolegy z krajských studií, aby trasou poslali nějaké záběry, ale i fotografie zdemolovaných aut po čelních nárazech. Měl jsem také záběry vozidel, jejichž řidiči nezvládli řízení a narazili ve vysoké rychlosti třeba do sloupu nebo stromu. Pak jsem pokračoval v komentáři. „Ještě před třemi týdny byly silnice suché. Jenže přišel listopad a s ním první sněhové přeháňky a výrazné ochlazení. Jak vypadají silnice hlavně po ránu, to ukazují naše záběry." Následovaly záběry od krajánků. Komentoval jsem situaci na dálnici D1. „A těchto záběrech vidíme, jak to často dopadá. Dálnice D 1, havárie kamionu a jeden mrtvý. Holice na Pardubicku, srážka dvou osobních aut, čtyři mrtví, z toho jedno dítě! Dnes ráno chvíli sněžilo na Vsetínsku. Kamiony se skoro nehnuly z místa. Kluzká vozovka odstartovala sérii malých nehod, kterých se dnes na celém území České republiky staly stovky. První dva listopadové týdny doslova vyrazily policistům dech. Zatímco poslední říjnový týden přinesl smrt v autě 18 osobám, v prvním listopadovém týdnu zahynulo při nehodách 38 a ve druhém týdnu 32 lidí,“ řekl jsem. „Registrujeme zhruba dvojnásobný počet usmrcených osob než před příchodem tohoto nepříznivého počasí," doplnil Josef Tesařík, šéf dopravky.
Mně se to stát nemůže!
My jsme měli na Nově takové nepsané pravidlo, které později převzala Prima i ČT. Oslovovali jsme svědky, kolemjdoucí. Emoce jsou totiž nejlepším nositelem informací. Pokud žádní svědci nebyli, ptali jsme se obyčejných lidí. Tak tomu bylo i v tomto případě. Jeden starší pán mně k tragédii řekl: že je vlhko, mlhy, klouže to. Další pověděl, že „řidiči jsou neopatrní, jsou zvyklí na jízdu, kterou vlastně jezdili po celé léto. Jsou nepoučitelní ti lidé, někam pospíchají pořád“. Potom jsem se spojil s Václavem Kobesem z tehdejšího Automobilového klubu v Praze. „Přechod mezi letním a zimním obdobím přináší ohromná úskalí, zejména v kvalitě vozovek.“
Různá varování zaznívala a zaznívají z úst policistů i samotných motoristů už řadu let. Končil jsem komentářem: „Vysoký počet nehod a usmrcených je však dokladem, že si spousta řidičů myslí, že zrovna jim se vůbec nic nemůže stát. Jak tragická bude bilance letošní zimy, to si zatím nikdo z odborníků netroufá odhadnout."
Den po Štědrém dni, labutě odstartovaly
Na Štědrý den jsme vysílali kratičké zprávy s vánoční atmosférou. Hned druhý den se také nic děsivého nestalo. Já točil o nehodách. Studio hlásila Jana Adámková. „V důsledku dvacetistupňového mrazu včera praskaly železniční koleje. Během dneška se sice oteplilo, ale kvůli přetrvávajícímu náledí na silnicích došlo ke stovkám dopravních nehod. Na některých místech záchranáři museli řešit i kuriózní situace," uvedla. A já napsal komentář: „Velmi rušný den prožili například hasiči v Otrokovicích. Dopoledne jim zavolala místní obyvatelka, že na hladině zdejšího zatopeného štěrkoviště zamrzly labutě. Hasiči dlouho dumali nad tím, jak se k nim vůbec dostat, protože při chůzi by je tenký led neudržel. Jenže pak dostali nápad. Jedna noha na ledě, druhá ve člunu, a když už se téměř doplazili na místo, labutě se probraly, rozběhly se po ledu a odstartovaly. A jeden ze zasahujících hasičů z Otrokovic doplnil: Je to pěkné, jsou svátky, labutě odletěly, takové pěkné zakončení zásahu!"
Jinde ale veselo nebylo
„Na Liberecku, kde včera kvůli mrazům a prasklé koleji vykolejil vlak, hasiči zasahovali u několika požárů a o oteplení hovořili jako o velikánském štěstí,“ začínala má další reportáž. „V případě velkých mrazů může dojít k zamrzání armatur a je to takové náročnější na lidi. Takže naštěstí se oteplilo, řekl mi Václav Karpíšek, hasič z Liberce.“
Dne 27.12.2005 uváděl zprávy Pavel Zuna. Tématem byly opět dopravní nehody. Hned dvě nehody na železničních přejezdech vyšetřovali policisté ve středních Čechách. Dopoledne u Všechlap na Nymbursku zahynula jednapadesátiletá řidička, která projela staženými závorami rovnou pod projíždějící vlak. Další nehoda dodávky s osobním vlakem u Rudné se jen zázrakem obešla bez obětí. Řidič a jeho spolujezdec byli pouze lehce zraněni. „Nehoda vlaku a dodávky se stala u Hostivic nedaleko Prahy před pár hodinami. Řidič dodávky sice musel vidět značku s výstrahou, brzdit ale začal podle všeho pozdě, a tak se přední část auta dostala až na koleje. V tu chvíli projížděl vlak, který přední část vozidla oddělil jako skalpelem." Pavel Fajfr z Policie ČR, Prahy Západ komentoval slovy, že řidič transitu nepřizpůsobil rychlost stavu a povaze vozovky, před železničním přejezdem nedobrzdil, vjel na trať. Ke slovu se dostal i strojvedoucí Vlastimil Kačka „Houkal jsem, dával jsem rychlou brzdu a takový ty, co je normálně důležitý dělat, že jo, v těchto případech." Na místě nehody byli vedle policistů a lékařů také zástupci Drážní inspekce. Všichni se shodli, že kdyby dodávka vjela do kolejiště o pár centimetrů dál, nehoda by patrně skončila dvojnásobnou tragédií. Tak obrovské štěstí už neměla jednapadesátiletá řidička ze Slovenska. U Všechlap na Nymbursku vjela na přejezd chráněný závorami, kde jí doslova smetl projíždějící vlak. Na místě zemřela.
Muž přišel o dceru i manželku
Jako krimi reportér jsem toho zažil opravdu hodně. Vedle kauz jsem dost často točil právě tragické dopravní nehody. V listopadu 2003 na jedné čtyřproudé výpadovce z Prahy vystoupily z autobusu dvě ženy. Nešly podchodem a vstoupily do vozovky, aby si cestu zkrátily. Tam je ale srazilo auto. Obě zahynuly. Byla to žena středních let a její dcera. Vše se přitom odehrálo před zraky manžela oběti a otce třináctileté Jany, který čekal na druhé straně. Když jsem se vrátil do redakce, oslovila mě kolegyně A.M. ze zahraniční redakce a požádala mě o to, abych rozrastroval velkou část poškozeného vozu a hlavně SPZ. Za volantem totiž seděla její příbuzná, která skončila v péči psychiatrů. Slíbil jsem jí, že neuvedu žádné informace, které by k příbuzné vedly. Rastr byl prakticky na celém vozidle, takže skoro nebyla vidět barva vozu, a v komentáři jsem uvedl, že za volantem seděl starší muž. Tohle se ve výjimečných případech občas dělá všude v médiích...
Hledali tříletou holčičku
Snad do konce života si budu pamatovat neuvěřitelnou tragédii z roku 2004. Bylo 23. prosince, den před Štědrým dnem. V redakci už panovala sváteční atmosféra. Toho dne jsem neměl žádné téma na reportáž, a tak mi vedoucí vydání řekl, abych počkal třeba na nějakou bouračku, od krajánků nic nepřišlo. A já hodil nohy na stůl a doslova čekal na to, až se někdo zabije. Vím, že to zní strašně, ale přesně takhle to bylo. Koukal jsem na hodiny, stále nic, a tak jsem se začal chystat domů. Bylo skoro šest večer, už byla tma, uzávěrka byla v 19 hodin (beztak jsme všichni odevzdávali v 19:15) a najednou mi zadrnčel telefon. Volal mi jeden známý policista, co měl zrovna službu na operačním středisku pražské policie, že se stala velká nehoda na silničním okruhu poblíž Centra Černý most v Praze 14. Vyrazili jsme na místo a já mohl na klidný večer okamžitě zapomenut. Vím, že na místě byla tři vozidla hasičů, sanitka a čtyři auta policie s rozsvícenými majáky. A já uviděl doslova rozpůlenou škodovku 120. Mladý řidič a jeho stejně stará manželka zahynuli. Podle pozdějšího vyšetřování chtěl řidič škodovky otočit mezi svodidly zpět do protisměru. Při manévru však do staršího auta narazil modrý ford. Všude kolem byly rozházené věci a vánoční dárky. Podle oblečení a hraček to byly dárky pro přibližně tříletou holčičku. A pak jeden z hasičů našel v příkopě utrženou dětskou sedačku. Všichni začali hledat dítě, které mohlo být opodál. Tohle bylo strašné.
Policie nakonec zjistila, že malé dítě hlídala babička. Dívenka možná ještě teď čeká na to, až se třeba jednou tatínek s maminkou vrátí.
Vložil: Ivan Břešťák