Za katastrofálně nízkou porodností je prý nezodpovědná lenost mladých. Haha. Komentář Štěpána Chába
komentář
17.12.2019
Foto: ČT
Popisek: Nejčastější druh rodiny - dva rodiče, jedno dítě
FOTO Celý západní svět (včetně Číny a Ruska) trápí klesající porodnost. V Číně dokonce zaznamenali nejmenší porodnost za posledních 70 let. Což je co říct, když vezmeme v potaz, že to zahrnuje i období politiky jednoho dítěte. V Rusku mluví dokonce o katastrofickém úbytku obyvatel, kdy poměr nově narozených a zemřelých činil loni 200 000 obyvatel. Ve prospěch zemřelých, samozřejmě.
Obdobné problémy hlásí celá Evropa i USA. V USA klesá porodnost už čtvrtým rokem. Loňská úroda novorozenců tam byla o 2 % nižší než v roce 2017. V mocném rozmachu v porodnosti je zatím jen Afrika a část jižní Asie. Obzvláště v afrických zemích dojde podle odhadů ke zmnohonásobení populace. Největší boom obyvatelstva se očekává v Nigeru (Niger je prezidentská republika nacházející se téměř uprostřed saharské Afriky mezi státy Mali, Alžírsko, Libye, Čad, Nigérie, Benin a Burkina Faso - pozn. red.), kde se populace do roku 2050 zjednadvacetinásobí. Kdybychom se množili stejně aktivně, bude nás v roce 2050 210 milionů a dalece přečíslíme celé Německo. Ba co víc, staneme se počtem obyvatel největší zemí unie. Český statistický úřad ovšem pro Českou republiku předpovídá pro rok 2050 setrvalý stav deseti a půl milionu obyvatel. Navíc počty nám má udržovat na podobné úrovni hlavně migrace. My sami se odebíráme do minulosti.
Stav porodnosti celého světa, zdroj World Population Rewiew, čerpáno od Mariana Kechlibara
Fajn zpráva, stejně je přelidněno
Dobrá poznámka, ale zcela mylná. Evropa přelidněním netrpí. Naopak, bílá rasa pomalu vymírá. Německu se v minulých letech mírně zvedl počet obyvatel, i v odhadech se Německu plánuje světlá budoucnost s vyšší porodností. Stejně je na tom Švédsko, které mělo nachystaný pád porodnosti, ale předpověď se od roku 2015 začíná pomalu obracet. Švédsko s Německem přežijí. Jenže zvyšující se porodnost, a tedy počet obyvatel, mají na svědomí imigranti z Afriky. Klesá Německu a Švédsku porodnost? Rozhodně. Jejich germánský a nordický genotyp, mohu-li to tak nazvat, se prostě vytrácí. Nejde přeci o počet obyvatel, ale o jedinečnost jejich genomu. Mylné kvákání progresivistů o tom, že všichni jsme stejní, je jen ohlupování.
Růst populace ve vybraných afrických zemích v milionech, zdroj World Population Rewiew, čerpáno od Mariana Kechlibara
To vyplývá i z unií podporovaného výzkumu jedinečnosti genů. Unie podpořila výzkum nazvaný Analýza českých genomů pro teranostiku, kde vědci zkoumají genomy všech národností celé Evropy. Profesorka Šárka Pospíšilová z Masarykovy univerzity na mnoha příkladech ukázala, že lidé jsou… velmi rozdílní. Imigrant z Afriky prostě není Němec. A když si vezmeme zásluhy Německa na rozvoji světa, vědy, kultury, techniky, a srovnáme je se zásluhami Afriky, dojdeme k trochu rasistickému a xenofóbnímu názoru, který není dobré větrat ve veřejné diskusi. Ale dojdeme k podstatnému zjištění – německý genom ubývá. A to ke škodě nás všech. Ubývá i náš genom, ubývají jedinečné genomy všech evropských zemí. Genocida západního typu obyvatel nízkou porodností, dalo by se říct.
Česká verze
Zpráva o klesající porodnosti v západním světě byla plná slov o tom, že se lidé chtějí bavit, že odkládají rodičovství na pozdější dobu, pak navštěvují kliniky asistované reprodukce, protože otěhotnět po čtyřicítce jde u mnoha žen velmi složitě a prostě nestačí přírodní metoda soulože. Ano, u mnoha lidí to tak i může být. Ale u mnoha také ne. Vezmu to stručně – v Polsku dostává měsíčně každá rodina bez dokazování příjmů na každé dítě v přepočtu 3000,-. V České republice 500,- na dítě a to po tortuře na úřadě, kde musíte každé čtvrtletí vykázat i ten nejposlednější haléř. Je možné čerpat i ve zvýšené výměře 800,- měsíčně, ale to se musíte probojovat obviňováním z toho, že nepracujete, ale vlastníte rybník, i když pracujete, úřednice naproti vám to ví, vy to víte, ale nezapadte do mistrovsky vybudovaných tabulek. Upozorňuji, že v roce 2006 u nás byly přídavky na dítě ve výši 560,- měsíčně a na úřad se chodilo ‘žebrat‘ jen jednou ročně. Potřeby dětí a výlohy za ně očividně klesají. Zato potřeby úřednic člověka zpražit svým pohrdáním stoupají.
To je pregnantní příklad prorodinné politiky státu. Do toho můžeme dále zahrnout kolabující vzdělávací systém, tragicky nezvládnutou politiku bydlení a podpory mladým rodinám, velmi nízké mzdy, které jsou zapříčiněné chybnou politikou levné práce a montoven a z toho plynoucí migraci mladých za lepším na Západ, případně nutnost pro mladé daleko déle vydělávat a šetřit, než se odhodlají k rodičovství. Vždyť Česká republika jako stát se k rodinám chová téměř jako k nepřátelům. Pochybuju, že za klesající porodností je jen to, že se mladí chtějí déle vrtět na parketu a jezdit na dovolené.
Vložil: Štěpán Cháb