Teroristé vnikli do pražského klubu a vzali 500 rukojmí… Na vlastní kůži v centrále protiteroristického komanda URNA

Foto: URNA a Ivan Břešťák

Popisek: Zásah URNY v pražské Akropoli na Žižkově - naštěstí jen cvičný

FOTO Stalo se před nějakým časem. Do našeho hlavního města se sjely na cvičení elitních jednotek zásahové jednotky ze Slovinska, Maďarska, Slovenska a německá speciálka GSG9. Samo sebou nechyběl ani náš Útvar rychlého nasazení (oficiální zkratka ÚRN, ale v médiích běžně označován jako URNA). V prostorách výcvikového prostoru, jehož poloha je tajná, nacvičovali střelbu ostrými náboji s pohyblivými cíli, granáty, překonávání překážek, boj muže proti muži či eliminaci nepřítele v objektech. Nebo například součinnost s policejními vrtulníky. Po týdnu drezůry došlo k plánovanému cvičení v pražském paláci Akropolis, čímž bylo cvičení završeno. Scénář byl jednoduchý…

Někdy odpoledne probíhala v sále paláce Akropolis v Praze 3 běžná zábava. Hrála hudba, někdo tančil, jiný popíjel, všichni se bavili. Bylo zde asi 500 lidí. Nutno podotknout, že převážnou část ´hostů´, kteří se zúčastnili tohoto cvičení, tvořili komparsisté, studenti policejní akademie, k nim se přidali zvědaví cizinci, kteří si chtěli zpestřit pobyt v Praze o nové zážitky. To se jim z velké části splnilo, mnozí z ´rukojmí´ netušili, že i obyčejné cvičení jim dá pěkně zabrat. Pak přišel klíčový moment.

´Teroristé´ vnikli do Akropole...

Do prostoru paláce Akropolis vniklo asi deset teroristů s krátkými a dlouhými zbraněmi, začali pálit ze samopalů vzor 58 do stropu. Zněly ohlušující výstřely, do toho teroristé křičeli na přítomné, aby si všichni sedli na zem s rukama za hlavou. Pobíhali sem a tam. V tu chvíli měli moc nad stovkami rukojmí. Požadavky teroristů zatím nebyly známé. Informaci o přepadení poskytl policii majitel paláce a v ten moment se okamžitě uvedla do pohotovosti jednotka URNA a další partneři. Tady šlo o vteřiny. A o lidské životy.

Jestli bude mít zbraň, máte zelenou

V případě ostré akce by se okamžitě sešel krizový štáb, který řídí místně příslušný ředitel policie. V tomto případě by to byl ředitel krajského ředitelství policie hl. m. Prahy. Ten by také vydal rozkaz k nasazení protiteroristické jednotky. V minulosti mohl vydat povolení k nasazení ´eliminačního´ týmu s dokonalým výcvikem a přesnou muškou jen policejní prezident se souhlasem ministra vnitra. V případě konfliktu přebírá odpovědnost za provedení zákroku právě URNA.

Příslušníci URNA a dalších zásahových jednotek nastupují na scénu

Jednou z taktických variant v případě takovýchto incidentů je i nasazení týmů odstřelovačů. Úkolem těchto odstřelovačů je pozorování místa incidentu a v případě ohrožení rukojmí nebo zasahujících policistů dostávají od velitele zákroku pokyn „máte zelenou“, což znamená pokyn k eliminaci. To jistě všichni známe z akčních filmů. Pokud zazní „zelená", lupič či únosce nemá šanci na přežití. Například před pár lety jakýsi ozbrojený muž přepadl banku a chtěl peníze. URNA byla na místě za pár minut. Na muže nasadili vyjednavačku (záměrně ženu), která navázala s lupičem alespoň elementární kontakt, aby propustil starší lidi a ženy. Lupič se pak rozhodl, že vyjde z banky, ale nebyl sám. Škrtil při tom jednu ženu a vyhrožoval. „Měli jsme na střechách tři snipery. A do rádia jsem jim řekl, že pokud bude mít muž zbraň v ruce, „máte zelenou“. Jenže muž měl pistoli v kapse a díky tomu přežil - ale teď o tom bude dlouhá léta přemýšlet ve vězení.

Do sálu pronikla URNA a za tři minuty byl klid

Ale zpět k Akropoli. V prvé řadě šlo o to, aby uniformovaní policisté neprodyšně uzavřeli několik přilehlých ulic a nikoho tam nevpustili. Informace bleskem putovala do složek záchranného systému, tedy pořádkové policii, hasičům a záchranné službě. Okolní nemocnice dostaly (cvičně) pokyn, aby se připravily na příjem zraněných, lehce i těžce. Byť se jednalo o cvičení, tyto kroky se musí nacvičovat stále dokolečka. Zde v rámci cvičení chyběli odstřelovači a vyjednavači.

Postupný ´odstřel´teroristů

Velká nevýhoda pro zásahové jednotky v případě Akropole spočívala v tom, že nikdo neznal přesné plány paláce. Včetně míst, kde by se teroristi mohli zabarikádovat třeba i s několika rukojmími. Členové komanda si museli poradit po svém (naopak naprosto přesné plány interiérů budov má komando a policie k dispozici u zájmových státních budov, aby se mohly bleskově orientovat). Po pár dalších okamžicích do prostoru před palácem najely černé džípy s tmavými skly zásahových jednotek. Cestou k Akropoli dostaly základní instrukce a informace o tom, co se stalo a jaká je situace. A za dalších pár okamžiků byly prostory u hlavních vchodu obsazeny muži v maskáčích pískové barvy. Na další povel se zásahové týmy dostaly do chodeb a velkého sálu paláce.

URNA ovládla situaci - právě zatýkají jednoho teroristu (na snímku v pozadí)

Ze záběrů dokumentace Policie ČR a URNA, které se nám podařilo získat, je poznat, že každý muž v maskáčích s logem URNA na paži věděl, co má dělat. Že se jeden může spolehnout na druhého. A tohle vše je nejsilnější zbraní proti teroristům, případně únoscům, kteří většinou jednají po chvilkách vypětí zmatečně, chaoticky. Také URNA si zastřílela (slepými náboji) a prakticky ihned ovládla prostor. Na snímcích ze závěru naší reportáže už vidíme teroristy, kteří s rukami nad hlavou putují do policejních antonů. Jejich mejdan skončil.

Rukojmí za asistence URNA vycházejí z objektu

Kongresové centrum, největší cvičení v dějinách

Aby toho nebylo málo, 11. září 2018 se v Kongresovém centru na Vyšehradě konalo zatím největší protiteroristické cvičení na území ČR. Organizátoři dali dohromady celkem 2000 osob, které představovaly zadržovaná rukojmí. V tomto případě mělo cvičení důkladně prověřit a vyzkoušet integrovaný záchranný systém. Tedy policii, záchrannou zdravotní službu, vrtulníky, hasiče a celkovou koordinaci, a to včetně psovodů a robotů na vyhledávání třaskavin. Operace nesla název DEMON. A vše probíhalo podle scénáře, který jsme nastínili výše. S tím rozdílem, že ´rukojmí´ bylo několikanásobně více. Nebezpečí, které v případě tak velkého počtu rukojmí a jejich únosců hrozí, je, že se mezi rukojmí mohou skrýt i pachatelé, jak říká říká ředitel URNA, brigádní generál JUDr. Libor Lochman. Někteří pachatelé se v okamžiku zákroku chtějí skrýt mezi unesené, tak, aby se dostali na svobodu. Z toho důvodu je prohlídka a kontrola všech osob velmi náročná a zdlouhavá.

Teroristé jsou již zneškodněni, odzbrojeni a zatčeni, rukojmí na svobodě

Příště se dovíte, jak je těžké a fyzicky i psychicky náročné projít výcvikem a stát se členem elitní jednotky. Pokračování ve čtvrtek

Vložil: Ivan Břešťák