Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vondráčkové vyfoukla slavíka. Pak jí ale osud vzal lásku, a ještě jí uchystal strašlivou smrt. Tajnosti slavných

16.12.2019
Vondráčkové vyfoukla slavíka. Pak jí ale osud vzal lásku, a ještě jí uchystal strašlivou smrt. Tajnosti slavných

Autor: repro/archiv Supraphon

Popisek: Jana Petrů

Temperamentní okatá plavovláska sice patřila k nejpopulárnějším zpěvačkám, mnohem víc než o slávě si snila svůj malý soukromý sen. Nečekaná tragédie ji ale obrala o lásku i kariéru.

Na nebi české pop music zazářila počátkem šedesátých let, v době startu celé řady velkých pěveckých hvězd. A konkurentkou byla rozhodně nepřehlédnutelnou. Dokázala zazpívat téměř vše, od swingu až po rock’n’roll, a už v roce 1964 dokonce připravila o bronzového slavíka Helenu Vondráčkovou. Řada hitů Jany Petrů zní dodnes, ji si už ale vybaví jen málokdo. Jen její jméno se tu a tam objeví, zpravidla ale v rozhovorech s nestárnoucí Petrou Janů, která si právě kvůli ní musela prohodit na počátku kariéry své jméno a rodné příjmení, aby si je lidé nepletli.

Páni rodičové:

Jasno není téměř v ničem

Nejednoznačné jsou i informace o jejím datu narození, všechny zdroje se shodují pouze v tom, že přišla na svět 14. července v Praze. Pokud jde o rok, shodla se většina zdrojů na letopočtu 1938. Spisovatel, novinář a textař Ondřej Suchý, který se intenzivně zabývá dokumentováním historie českého populárního umění, nicméně uvádí, že se narodila v roce 1941, a lze najít i rok 1937. Zřejmě navždy zůstanou zahalena tajemstvím i léta jejího dětství a dospívání. První informace mluví až o počátcích pěvecké kariéry, která odstartovala v roce 1962.

U nás v podkroví:

Láska z Fučíkárny

Právě v tomto roce nastoupila jako kmenová zpěvačka do tanečního orchestru PKOJF (Park kultury a oddechu Julia Fučíka), vedeného Kamilem Lochmanem. V té době byl orchestr na vrcholu popularity, natočil desítky rozhlasových nahrávek a gramofonových desek, na nichž doprovázel nejpopulárnější zpěváky té doby, a na zájezdech po republice i mnohé zahraniční zpěváky. A hned toto první angažmá přivedlo Janě do cesty i osudovou lásku, bubeníka Pavla Staňka. Janin repertoár byl velmi obsáhlý. Dokázala zazpívat téměř cokoli, takže v archivech nalezneme její písničky různých hudebních stylů, od lidovek a dechovku přes swing a jazz až po rock´n´roll. Výrazný hlas ji předurčoval stát se jednou z předních zpěvaček, takže brzy neměla nouzi ani o nabídky mnohem významnějších hudebních těles. Zpívala s Orchestrem Karla Vlacha či Tanečním orchestrem Československého rozhlasu, příležitostně i s orchestrem Ferdinanda Havlíka a orchestrem Karla Duby, a její popularita stoupala.

Sentimentální
(s Josefem Zímou):

Stačila i na Gotta

Jejím nejslavnějším a nesmrtelným hitem je bezesporu Den je krásný, který nazpívala v roce 1964 pro legendární filmový muzikál režiséra Ladislava Rychmana Starci na chmelu. A jejím partnerem nebyl nikdo jiný než Karel Gott. Písniček, které dodnes nezestárly, zaznělo v tomto filmu víc, Jana v něm zpívala za představitelku Hanky, tanečnici Ivanu Pavlovou, a Gottovým hlasem zpíval Filip v podání Vladimíra Pucholta. Úspěšnost filmu tak zvedla Janě popularitu, že se ze čtrnácté příčky v anketě Zlatý slavík, kterou obsadila v roce 1963, rázem posunula až na třetí bronzové místo. Kvůli ní skončila tehdy těsně před pomyslnými stupni vítězů Helena Vondráčková, která o rok později získala zlato. Nechala za sebou i další velmi úspěšné konkurentky, od Hany Hegerové přes Juditu Čeřovskou až po hvězdy tehdy nejpopulárnější pražské scény, divadla Semafor, Pavlínu Filipovskou či Yvonne Přenosilovou.

Den je krásný
(s Karlem Gottem):

Sen o štěstí

Na které z příček ankety popularity se umístila, zřejmě tenkrát Janu příliš netrápilo, snila si totiž úplně jiný, zcela soukromý malý-velký sen a většina jejích fanoušků nejspíš ani netušila, že je křehká okatá brunetka už vdanou paní. V Aktualitách týdeníku Mladý svět Zpěváci před soudem, které vyšly už v roce 1963 u příležitosti vyhlášení výsledků Zlatého slavíka, totiž na otázku, jaké je její největší přání, odpověděla: „Aby se manžel vrátil z vojny a abychom dostali vlastní byt.“ Pavel Staněk se nějaký čas po návratu z vojny stal členem Orchestru Karla Vlacha, manželské štěstí ale Janě vydrželo pouze do ledna 1969, kdy byl její muž nalezen utonulý. Bylo mu pouhých jednatřicet let a okolnosti jeho smrti zůstaly neobjasněny.

Ještě nejsem tvá:

Smutek, nebo politika?

Vzápětí zmizela z veřejného života i Jana. Možná se po Pavlově smrti už nedokázala vrátit na pódium, možná na tom měly svůj podíl i politické problémy, které nebyly v období nastupující takzvané normalizace na počátku sedmdesátých let ničím neobvyklým. To ostatně naznačila později Ondřeji Suchému její neteř. Navíc Jana ukončila kariéru v době, kdy ještě neexistovaly sociální sítě, takže dopídit se nějakých informací o jejím dalším životě byl hodně tvrdý oříšek. Počátkem devadesátých let proletěla na veřejnosti zpráva, že snad zemřela, a pak bylo zase dlouho úplné ticho. Při pátrání po jejím osudu byl nakonec nejúspěšnější právě Suchý, který nakonec požádal ve svém někdejším rozhlasovém pořadu Padesátník o pomoc posluchače.

Píseň o tramvaji:

Oběť zbytečné tragédie

„Tutéž otázku si před léty položil v pořadu Revue orchestru Karla Vlacha Vladimír Dvořák a také dostal od sestry této zpěvačky odpověď, kterou publikoval. Musím Vás velmi zarmoutit, tato sympatická zpěvačka zemřela dne 6. 5. 1990 na následky havárie, snad automobilové,“ uvádí Ondřej Suchý na svém webu informaci, kterou obdržel od jistého Dr. Jiřího Nováka z Rudy nad Moravou. Až počátkem roku 2009 ale obdržel nové informace, které byly ještě děsivější. Zpěvaččina neteř mu prozradila, že uvedené datum sice odpovídá skutečnosti, Jana Petrů ale zemřela mnohem krutějším způsobem, uhořela při požáru svého bytu. Milovaného manžela přežila o dvaadvacet let. Ani jednomu z nich osud nedal šanci budovat slibně rozjetou kariéru, a navíc jim oběma uchystal předčasnou a krutou smrt.

Jen ty jediný:

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace