Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

O opeře snila marně, manželství ani podnikání se jí nevyvedlo. O život pak bojovala deset let. Tajnosti slavných

04.12.2019
O opeře snila marně, manželství ani podnikání se jí nevyvedlo. O život pak bojovala deset let. Tajnosti slavných

Autor: repro NFA

Popisek: Anna Steimarová

První dáma české herecké dynastie toužila po opeře, neměla na ni ale dostatečně silný hlas. Čím víc se jí dařilo na jevišti a před kamerou, tím hůř bylo v soukromí. Nakonec se utápěla v těžkých depresích a umírala nekonečných deset let.

S tímhle příjmením je jich řada, takže v nich možná máte trochu zmatek. Takže… Nejstarší z legendární dynastie krásek Anna Steimarová byla matkou slavné Jiřiny a babičkou Jiřího Kodeta a Evelyny Steimarové, po níž převzaly rodinnou hereckou tradici i její dcery, Vendula Prager-Rytířová a Anna Polívková. Ani nejstarší Anička ale zdaleka nebyla zakladatelkou herecké dynastie. Byla totiž dcerou herce a divadelního režiséra Vendelína Budila, který založil koncem devatenáctého století jednu z nejúspěšnějších divadelních společností a nějaký čas dokonce působil i jako ředitel Národního divadla. Tak co, už se v nich vyznáte?

Zpěvačka v šantánu v psychologickém dramatu režiséra Otakara Vávry Panenství

Zpěvačka v šantánu v psychologickém dramatu režiséra Otakara Vávry Panenství
(foto – repro/archiv/Lucernafilm)

Na operu neměla hlas

Půvabná Anička Budilová se narodila do slavné divadelnické rodiny 7. července 1889 v Plzni a již jako malá slavila úspěch v Malém lordovi na jevišti plzeňského divadla. V tomto představení později zazářila i v pražském Národním divadle, a dokonce ve Vídni. Přes všechny předpoklady rozvíjet slibně nastartovanou dráhu na divadelních prknech se ale načas odmlčela, aby se zdokonalila ve zpěvu, a studovala také jazyky. Chtěla totiž jako sopranistka vstoupit do světa opery. Pro tento obor bohužel neměla dostatečně silný hlas, úspěch ale na ni čekal v operetě. Ještě před první světovou válkou zpívala ve Stuttgartu, Rostocku i Vídni a pod pseudonymem Anny Hoffman vystupovala i Německém divadle v Praze. Ve dvacátých letech působila na pražských operetních scénách, například v karlínském Varieté, Aréně a Švandově divadle. Výjimečné bylo její působení i v činohře. V letech 1928 až 1930 hrála ve Vinohradském divadle, a třicátá léta pak strávila ve Velké operetě.

Pyšná a nafoukaná

Své role dokázala důmyslně propracovat, psychologicky a niterně je prožít a vykreslit. I když byla podle svých současníků nafoukaná a pyšná, přímo mistrně ztvárňovala různé ošklivé, závistivé, drbavé, protivné a nafoukané ženské, které dovedla nádherně karikovat, a tím shodit i samu sebe. Každou postavu dokázala vytvořit a pojmout zcela odlišně, ať již to byla bohatá paní domácí, vysloužilá prostitutka či absolutní troska. K takovýmto rolím ji rovněž předurčovala zvláštní stavba obličeje a lebky, a hlavně vysoký a výrazný hlas. Několikrát se pokusila i o divadelní podnikání a ředitelování. Před kamerou debutovala ještě v éře němého filmu v roce 1913, v komedii svého tehdejšího manžela Jiřího Steimara Pan profesor, nepřítel žen, film se ale nedochoval. Následující rok se zjevila na plátně jako milá legendárního písničkáře Karla Hašlera v situačním žertu České hrady a zámky, natočeném jako vstupní část ke hře Pán bez kvartýru. Pak se filmu na dalších devatenáct let vzdala, aby se vrátila před kameru jako učitelka v hudební romanci V tom domečku pod Emauzy, na jejímž scénáři se opět podílel Hašler. Ve třicátých a čtyřicátých letech se pak rychle stala oblíbenou představitelkou výrazných ženských osobností.

Madame z baru ve slavném melodramatu režiséra Františka Čápa Noční motýl

Madame z baru ve slavném melodramatu režiséra Františka Čápa Noční motýl
(foto – repro/archiv/Lucernafilm)

Slavná éra v Černošicích

Provdala se za herce Jiřího Steimara a jejich manželství bylo zpočátku šťastné. Během první světové války žili v pražském Podskalí na břehu Vltavy, v roce 1916 se jim narodila dcera Jiřina a o šest let později syn Miloš, který byl také nadějným hercem. Hrál v Brně, v pouhých sedmadvaceti letech ale přišel nešťastnou náhodou o život. Později si rodina koupila dřevěnou chalupu v Černošicích s půlkou ostrova na Berounce, kde pak léta žila. Podnikavý Jiří časem objekt přebudoval na moderní penzión, který vedl jako hoteliér, rád ale svým hostům i uvařil. Steimarovi chovali holuby, psy a slepice, pomáhali černošickým občanům s ochotnickým divadlem a také v něm sami vystupovali. Jiří ale organizoval divadlo i doma a zapojoval do něj celou rodinu i personál. Do jejich penziónu se sjížděli významní hosté, například spisovatelka Olga Scheinpflugová, Jan Masaryk, herci Xena Longenová a Saša Rašilov či hudební skladatelé Jan Kubelík a Rudolf Friml.

Stěhování do Liberce

Manželství se nakonec rozpadlo a brzy poté se Anna pokusila založit vlastní divadlo. V podnikání se jí ale příliš nevedlo. Nějaký čas ještě bydlela v Černošicích s bývalým manželem a jeho novou ženou Žofií, poté se odstěhovala do Prahy. Řadu let byl jejím přítelem o dvanáct let mladší herec Jindřich Láznička, už se ale nikdy nevdala. Za druhé světové války našla útočiště v holešovickém divadle Uranie, a poté v nuselském Tylově divadle. Po osvobození rychle vystřídala angažmá v Liberci a Zlíně, krátce se mihla i na jevišti pražského Národního divadla a v roce 1947 definitivně zakotvila v Severočeském divadle v Liberci. O pět let později sice odešla oficiálně do penze, dál ale na liberecké scéně hostovala až do roku 1958.

 Dora Kalinová ve veselohře Jozefa Gregora Tajovského Ženský zákon – Severočeské divadlo Liberec 1954

Dora Kalinová ve veselohře Jozefa Gregora Tajovského Ženský zákon – Severočeské divadlo Liberec 1954
(foto – repro/vis.idu.cz)

Se smrtí bojovala deset let

Liberec byl také důvodem, proč se z jejího života téměř vytratila spolupráce s filmem. Zahrála si pak už pouze v jediném filmu, v roce 1957 ztvárnila postavu babičky v komedii Páté kolo u vozu. A stejně výjimečně spolupracovala i s rozhlasem. Po smrti milovaného syna Miloše, který se nešťastnou náhodou otrávil oxidem uhelnatým, se uzavřela ve svém libereckém bytě. Utápěla se v hlubokých depresích, výrazně zhubla, a lékaři u ní diagnostikovali tuberkulózu žláz s vnitřní sekrecí, z níž se následně vyklubala rakovina. Se zdravotními problémy ale bojovala urputně, umírala nekonečných deset let. Svůj boj o život prohrála 15. března 1962 v Liberci, ve věku nedožitých 73 let.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace