Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Byli to Poláci, kdo nahlodal ten systém, potom endéráci. A my pořád nic. Neměli bychom ani moc oslavovat, ani moc lamentovat

16.11.2019
Byli to Poláci, kdo nahlodal ten systém, potom endéráci. A my pořád nic. Neměli bychom ani moc oslavovat, ani moc lamentovat

Foto: Facebook (stejně jako v článku)

Popisek: Senátor Jan Horník

FOTO Z inflace různých akcí, konajících se k 30. výročí sametové revoluce, vyčnívala páteční konference 30 let svobody, odehrávají se v prostorách Senátu. Byla o to zajímavější, že kromě politiků se jí zúčastnili i zástupci veřejnosti, především aktivisté, jimž není současná situace v naší zemi lhostejná. Naštěstí však i vystoupení hlavních řečníků patřila k těm, co stála za poslech, především když zavzpomínali na dobu před třiceti lety.

První místopředseda Senátu Jan Horník například připomněl, že většina hostů v sále zažila období nesvobody. Zavzpomínal na tuto éru v Krušných Horách, kde léta žije a působí zde jako dlouholetý starosta Božího Daru. Právě zde se při sázení stromků scházeli intelektuálové, chartisté nebo signatáři Několika vět, ale také podobně naladěni lidé ze sousedního východního Německa. Apeloval, že svoboda se nesmí protrpět, avšak postesknul si: „Možná nyní trochu trpíme.“ Právě proto je podle něj nutné svobodu bránit i nadále.

Přišel i jeden z hlavních aktérů sametové revoluce, Petr Pithart (druhý zprava)

Byli to Poláci a endéráci. A my pořád nic!

Velmi zajímavý byl projev i někdejšího aktivního účastníka sametové revoluce, bývalého prvního předsedy Senátu a expremiéra Petra Pitharta, jenž se na sametové revoluci podílel aktivně. „Byl to rok zázraků,“ nechal se slyšet. Přitom zdůraznil, že se v listopadu 1989 děly věci, které nikdo nepředpokládal, nikdo netušil, že se celý komunistický blok zhroutí tak rychle a tak snadno. V této souvislosti se zamyslel nad tím, kdo na tom měl největší zásluhy. „Byli to Poláci, kdo nejvíce nahlodal ten život, obětovali nejvíce životů a desítky let ve vězení.“ Připomněl, že v Polsku byl dokonce vyhlášen i výjimečný stav. „V té době nám naše propaganda tvrdila, že fanfaroni v Polsku stávkují a my na ně musíme pracovat.“

Podle něj však dění v Polsku na situaci u nás nemělo téměř žádný vliv. „Velikou inspirací pro nás byl až exodus Němců do Prahy, do areálu západoněmecké ambasády. Zírali jsme na tu úžasnou podívanou, jak tam dobíhají rodiny s dětmi, s taškami a batohy na zádech,“ vyprávěl barvitě přímý pamětník osudových chvil. Svěřil se též s pocitem studu, nad tím, co dokázali ‘endéráci‘, na něž jsme se často dívali s despektem. „A my pořád nic.“ Svoje spontánní vystoupení zakončil výzvou: „Neměli bychom ani moc oslavovat, ani moc lamentovat, ale především přemýšlet, co se stalo a jak se to stalo.“

Díky, že můžeme

Součástí konference byl i diskusní blok nazvaný ‘Revolucionáři a hybatelé doby‘, v němž své názory představovali aktivisté, jimž není lhostejné, co se u nás děje v současnosti. „Pro mě je 17. listopad k velké vděčnosti, protože žijeme ve svobodě a demokracii. Ale ta demokracie je dnes nemocná. Neměli bychom zapomenout, že se náš svátek jmenuje Den boje za svobodu a demokracii a myslet si, že je jednou provždy vyhráno. Je zase na čase pustit se do pořádné kultivace,“ prohlásil Mikuláš Minář, předseda ze spolku Milion chvilek pro demokracii. Zároveň poděkoval všem v sále, kteří se zasloužili o to, že u nás demokracie zvítězila, ale apeloval, že je ji nutné stále bránit, obzvláště, když jsou porušována její pravidla a ústava. Jak Minář, tak další aktivista Martin Pikous, patří k těm, co dobu totality nezažili. Přesto jim není lhostejná současná situace v naší zemi. Proto se podílí na organizaci akce Korzo Národní, pořádané pod heslem ‘Díky, že můžeme‘.

Byla to náhoda?

Diskusní blok moderoval Jakub Železný z veřejnoprávní České televize. Tím spíše je dosti podivné, že v okamžiku, kdy začal, kanál ČT 24 živý přenos přerušil. Ostatní zájemci o pokračování mohli živý přenos sledovat pouze na stránkách Senátu.

Vložil: Adéla Hofmanová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace