Už zase vylézají z děr a beze studu představují svou závist jako vyšší hodnotu. Soudruzi. Komentář Štěpána Chába
komentář
15.11.2019
Foto: Facebook
Popisek: Na UK právě probíhá okupační stávka, jako v roce 1989. Mezi bojovníky za klima se vklínila i Marxistická alternativa
VIDEO Soudruzi. Už zase vystrkují růžky, už zase stojí v jednom šiku, pěstičky vytrčené nad hlavy a křičí, že bohatí nám ničí svět, že jsme pod jejich útlakem. Už zase se jali diskreditovat slovo dělník, už zase vrhají stín na společnost rudou standartou na které stojí – smrt kapitalismu. Soudruzi závistivci, soudruzi průměrnosti až podprůměrnosti, soudruzi beztřídní společnosti, která tolik miluje čistky a všechno sesekané na jednu úroveň. Na půdě Univerzity Karlovy rozložili svou existenci mimo jiné i lidé z hnutí Marxistická alternativa. Sešli se pokojně na protestní okupaci univerzity za klima. Společně se studenty, kteří tu rudou verbež nehnali svinským krokem. Naopak, kupovali si jejich ideologií zasviněné brožurky a v jednom chorálu křičeli – smrt kapitalismu.
O své spolupachatelské činnosti na Univerzitě Karlově novodobí komunisté referovali i takto: „V předvečer 30. výročí studentské manifestace na Albertově, se rozhodli studenti pražských vysokých škol k okupaci budovy Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, přičemž sami sebe doprovázeli hesly daleko revolučnějšími, než jaké jim mohou nabídnout současné parlamentní politické strany.“ Jsou to, opět, divočáci. Zaštiťovat se protesty na Albertově pod rudou vlajkou marxistické ideologie. To umí jen opravdoví komunisté. Na svém webu mluví o dělnících, o revoluci, o proletariátu, o reakční pravici, o buržoazních médiích, oslovují se ‘soudruzi‘ (opravdu o sobě smýšlí jako o soudruzích, s vážnou tváří chodí po klubovně Marxistické alternativy, soudruh Pepa vemlouvá do duše soudružce Lence revoluční jiskru a doufá, že ta mu za to večer dá... já je ve svých představách vidím právě tak, omlouvám se, ale jinak ne).
Závěr obhajoby (obžaloby) marxistů z jejich webu
Je paradoxem, že 12.11. měla na FF UK proběhnout přednáška ´Marx a marxismus´, která však byla v důsledku stávky a okupace zrušena. Studenty jsme však o marxismus neochudili, a ti mohli být svědky práce marxistů v praxi. Práce, která je na hony vzdálena akademickému rozumování o té či oné Marxově obskurní formuli. Budeme tedy velmi rádi, pokud osobně věnujete svůj čas svému vzdělání v oblasti marxismu. A budeme i velmi rádi, pokud se s revolučně naladěnými studenty budeme potkávat a diskutovat s nimi čím dále tím častěji, pro což uděláme maximum!
A žádný Klaus mladší nezabrání studentskému hnutí postavit se na nohy, a navždy poslat jeho, i jemu podobné na skládku historie.
|
A šíří se to světem. Milan Kohout, nynější aktivista, byvší disident v komunistické říši zla a emigrant, se omluvil za to, že se spolupodílel na svržení komunismu: „Za přicházející globální kolaps životního prostředí bychom měli v prvé řadě vinit bohaté lidi a jimi podporovaný kapitalistický kult bohatství. Dnes lituji, že jsem se jako aktivista v disentu podílel na kolapsu bývalých socialistických hospodářských a politických systémů ve východní Evropě.“
Za všechno může kapitalista
Jak je pohodlné a hloupé hodit problémy světa na bohaté. Na vykořisťovatele. Na zlé kapitalisty. Základní a zásadní složkou každého člověka je touha po svobodné volbě. Vláda nad světskými záležitostmi se tedy musí řídit kompromisem, nikoliv nadvládou. Kompromis je akceptovatelný, nadvláda vyvolá odpor a dožene společnost k rebelii. Na kapitalismu je výborné to, že dokáže veškerou rebelii přijmout za svou a vyvinout se na ní. Což jiné politické systémy nedokážou. Ty musí časem vždy sáhnout k represím a umlčování. Ač se mi na kapitalismu určité dílčí části také hrubě nelíbí, přesto konstatuji, že jiné cesty není (pokud samozřejmě nechceme skončit v polootrokářské společnosti povinného souhlasu jakou zavedla Čína, což sice očividně generuje blahobyt, ale za cenu zvyšujících se represí, na druhou stranu právě Čína dává pardon Milanu Kohoutovi v jeho omluvě za pád komunismu, protože Čína škodí životnímu prostředí nejvíce, pravda, také má nejvíce možností dát rozkaz a prostě to obrátit).
Boj za klima, boj za beztřídní společnost?
A je to skutečně humorné. To, že bychom měli racionálně řešit ekologické otázky, se nám pomalu přelévá do toho, že musíme zavádět komunismus. Což je bláznovství. I ve společnosti tržního kapitalismu jdou řešit ekologické otázky. A řeší se. Řeší se vážně, řeší se racionálně. Společenský tlak je dostatečně vysoký na to, aby vlády regulovaly průmysl natolik, aby byl k životnímu prostředí co nejvíce ohleduplný, ale zároveň aby byly zachované principy svobodného trhu. Není potřeba stát a zase křičet, že za všechno můžou bohatí. Nemůžou, skutečně ne.
Je to jen nabídka a poptávka. Jedině tomu se kapitalismus zcela podvolí. A poptávka po šetrnějším přístupu k životnímu prostředí je neskutečná a dostává se z řad aktivistů dál, do běžné společnosti. Ovšem volá po racionálním přístupu. Rozhodně nevolá, po vzoru Milana Kohouta a Marxistické alternativy, po svržení rozežraného kapitalismu. V kapitalismu vše holt trvá o trochu déle, protože na společenskou objednávku musí reagovat svobodný trh, nereaguje centrálně řízený moloch, ale jednotlivé segmenty trhu, které ovšem zaručují v maximálně možné míře šanci volby a svobodného rozhodnutí každému člověku.
A je děsivé, že se racionální diskuse o životním prostředí redukuje na několik jedinců, kteří dostatečně hlasitě dokáží křičet o tom, že je potřeba změnit systém, ne klima. Což je líbivé heslo, které, kdyby se naplnilo, prostě zase povede do gulagu. Komunismus v žádné jeho formě prostě není řešením (tady trpím dost zásadním předsudkem, to se přiznávám bez mučení, v malém komunismus funguje, celospolečensky selhává). V kapitalismu jsou chudí a bohatí. Je to z pohledu komunisty sice nespravedlivé, že právě chudý musí být chudý, ale z pohledu člověka jako takového, je prostě nemravné, že by schopný člověk měl být chudý. Postrádá to smysl. Každému podle jeho schopností, nikoliv podle jeho potřeb. A jelikož kapitalismus očividně negeneruje miliony mrtvých v ulicích, na rozdíl od komunismu, nemám s ním ani trochu problém. Pro chudé je tu stát a jeho role ochranitele. Pokud nedokáže stát chránit své obyvatelstvo proti hydře kapitalismu dostatečně, selhává stát, nikoliv kapitalismus jako takový. Základem kapitalismu je profilt, základem státu je ochrana před tím, aby se z lidí nestal profit, ale aby i oni profitovali z kapitalismu, tedy celkového bohatnutí společnosti. Ochrana se ovšem nesmí zvrhnout do diktátu.
Vložil: Štěpán Cháb