Mužný romantik nedával city najevo. Zpíval o pohodě, po večerech pak vařil, pral, žehlil… Tajnosti slavných
04.11.2019
Foto: repro/dk.ub.cz
Popisek: Petr Rezek
AUDIO/VIDEO Český Charles Bronson sice zpívá pop, srdcem je ale rocker. Zažil dobu velké slávy, kdy obsazoval přední příčky na žebříčcích popularity, ale i časy docela opačné. Vždycky vypadal v pohodě a jen málokdo tušil, že leckdy prožívá opravdová dramata.
Česká pop music se to hvězdami s technickým vzděláním jenom hemží a ani někdejší pěvecký partner Hany Zagorové není výjimkou. Široká ramena a úzký pas, především ale pážecí účes, mohutný knír a šibalský pohled šedomodrých očí vysloužily Petru Rezkovi přezdívku český Charles Bronson. Neúnavný zpěvák, hudebník, moderátor, redaktor, skladatel, textař a scenárista byl vždycky navenek pohodář a se svými starostmi nechodil na trh. Koneckonců v dobách jeho největší slávy ještě u nás neexistoval bulvár, takže šílící fanynky neměly ani páru, s jakými starostmi se denně potýká.
Prší krásně:
Opožděný Ježíšek
Na svět přišel jako poněkud opožděný vánoční dárek, narodil se totiž 26. prosince 1942 v Praze. Základní hudební vzdělání získal na Lidové škole umění, do počátků hry na kytaru ho ale zasvětil Ferry Friedrich, kytarista legendární skupiny Kučerovci a pozdější člen KTO Waldemara Matušky. Díky KTO se také seznámil se svou první manželkou, zpěvačkou Irenou Kubákovou, která zpívala s Matuškovou pozdější manželkou Olgou Blechovou v doprovodném Duu Irena a Olga. Už na vojně založil rytmickou skupinu, která čerpala z tehdejšího rock'n'rollového trendu. V roce 1964 se stal členem beatové skupiny Karkulka jako doprovodný kytarista společně s Jiřím Brabcem a baskytaristou Zdeňkem Rytířem. Zakrátko ale přešel do skupiny Juventus, ve které odstartoval kariéru mimo jiné i nezapomenutelný Karel Černoch. Tam se také zrodily Petrovy první pěvecké pokusy a první hit Modrej len, který zpíval s Irenou.
Modrej len:
Táta na mateřské
Protože jeho tehdejší muzikantské působení nebylo tak výnosné, aby ho uživilo, pracoval souběžně i jako asistent režie v Československém rozhlasu. Zpočátku bylo jeho hlavní a téměř jedinou pracovní povinností běhat režisérům a moderátorům pro svačinky do bufetu, až časem se také konečně propracoval k mikrofonu. S Irenou se oženil v roce 1968, narodil se jim syn, který po něm dostal jméno, a protože měl Petr jako kytarista mnohem méně práce než jeho žena, stal se na dva roky otcem na mateřské dovolené. V letech 1968 až 1969 působil díky Juventusu také v souboru legendárního hudebního divadla Rokoko, právě v době šéfování nezapomenutelného Darka Vostřela, který z této scény udělal konkurenci Semaforu. A právě s tímto angažmá je také spojen začátek Petrovy profesionální kariéry.
Budíky:
Konečně sólo
Pak Irena emigrovala, dvouletého syna vzala s sebou a Petr ho od té doby neviděl, přestože se o to všemožně snažil. V roce 1971 přijal angažmá ve skupině Shut up Františka Ringo Čecha, kde působil jako kytarista a druhý zpěvák po boku Viktora Sodomy. Až do roku 1973 ale stále souběžně pracoval i jako redaktor a moderátor hudebních pořadů Junior 30 a Větrník v Československém rozhlase. V roce 1974 se stal po boku Petry Černocké druhým sólistou skupiny Kardinálové, což znamenalo začátek jeho výhradně pěvecké dráhy. Tato spolupráce mu přinesla první opravdové hity, jako Modrá Zem, Přátelství, Lidí je víc či S písní lesů vod a strání. Velký podíl na těchto úspěších měli skladatel Zdeněk Merta a textař Pavel Žák, k nimž časem přibyla další slavná jména – Pavel Vrba, Eduard Pergner, Zdeněk Rytíř, Zdeněk Borovec, Vláďa Čort, J. D. Navrátil…
Kino Gloria:
Do prvního vagónu
Až tam se začal podle vlastních slov posouvat ve vlaku české pop music, poté co se stal v roce 1976 sólistou a pěveckým partnerem Hany Zagorové. Nápad se zrodil v hlavě muzikanta, zpěváka, především ale kapelníka doprovodného orchestru Karla Vágnera, který chtěl nejen zpestřit hudební nabídku během koncertů, ale také Hance trošku ulevit, aby nemusela odzpívat celá vystoupení sama. Odstartoval tím Petrovo nejúspěšnější období, ověnčené celou šňůrou nestárnoucích hitů, od Prší krásně přes Kino Gloria, Jsi až po Když je klukům patnáct let. Hlavně ale veleúspěšnými duety s Hanou Zagorovou Duhová víla, Ta pusa je tvá, Dotazník nebo Vánoční tajemství, které si kdekdo notoval a dodnes baví nejen pamětníky, ale nacházejí fanoušky i v mladé generaci.
Duhová víla:
Kluci ho vyšoupli
V roce 1981 odstartoval Vágner další inovaci a Hance našel zbrusu nové ‘křoví‘. Za nástupem dvojice Petr Kotvald a Stanislav Hložek se skrýval ještě další záměr, dva kluci se měli stát magnetem pro holky a zajistit úspěch u mladého publika. A povedlo se. Petrovi ale tenhle trend moc nepřál, a tak se s Karlem dohodl, odešel a založil si vlastní kapelu Centrum. Na sólové dráze vydržel osm let a během té doby se zrodily další úspěšné hity, například Tulák po hvězdách, Moje díky patří vám, Právě já, Dávná známá, Krásná a líná či Pilot. Přesto jeho sláva začala postupně pohasínat, a tak ke konci srpna 1989 kapelu rozpustil a začal se věnovat moderátorské práci v rádiu a hudební produkci ve vlastním studiu.
Tulák po hvězdách:
S Hankou navždy
Odchod od Vágnera ale rozhodně neznamenal ukončení spolupráce s Hanou Zagorovou. S přestávkami se potkávají na jevišti už třicet sedm let a na jevišti mu dává stejný prostor jako sobě. A i když se setkávají vlastně jenom pracovně, navzájem se znají jako své boty. „Třeba já mám takový zvláštní pocit, když zpívám s Hankou duet na jevišti. Podívá se mi do očí a já hned poznám, jak je na tom momentálně psychicky. A myslím, že to pozná i ona u mě, známe se opravdu hodně dlouho,“ prozradil nedávno, když byl hostem Luboše Xavera Veselého na vlnách Českého rozhlasu. A byla to právě ona, kdo se přičinil o jeho pozdější návrat na hudební scénu. Bez legendárních duetů s Petrem by to prostě nebylo ono.
Dotazník:
2v1 – táta i máma
Spolupráce s Hanou a Vágnerovým orchestrem ho mimo jiné posunula i na nejvyšší příčky idolů dívčích srdcí, a tak není divu, že se nakonec znovu oženil. Ani na druhý pokus mu ale štěstí moc nepřálo. Opět se stal otcem, a to hned dvojnásobným, narodila se jim dvojčata Richard a Robert. Jenže společenský převrat v roce 1989 rozdělil nakonec i jejich rodinu. Zatímco Petr prožíval tvůrčí krizi, jeho žena začala podnikat, odešla a výchovu synů nechala na něm. A tvrdá realita se nakonec pro něj proměnila v největší životní výzvu. Starat se o dva kluky před pubertou není žádná legrace, mimořádná zodpovědnost v něm ale vyburcovala skrytou energii. Po večerech vařil, pral a žehlil, chystal věci do školy… Rodičovskou dvojroli zvládl na výbornou, o čemž svědčí fakt, že oba synové úspěšně vystudovali, jeden ekonomii a druhý medicínu. Dnes mají už tři křížky na krku a s tátou krásný vztah.
Rozdíly:
Zase ta Hanka
Deset let se věnoval komponování scénické hudby, takže konečně zúročil i vědomosti, které kdysi získal během soukromého studia skladby u profesora pražské konzervatoře Milana Jíry. Jeho hudba doprovodila současné divadelní hry i klasický činoherní repertoár, od Shakespearových dramat přes hry Josefa Kajetána Tyla až po Jiráskovu Lucernu. A pak za ním přišla v roce 1999 Hanka s pozváním do svého koncertního programu a odstartovala tím jeho návrat na hudební scénu. Rozhodně se ale nenudil ani v soukromí. Vlastníma rukama dal dohromady chalupu v podhůří Šumavy, potřetí se oženil a konečně prý má po boku nejlepší ženskou svého života. Zvlášť když dorazí i jeho kluci a vnoučata, kterých má svých i vyženěných dohromady šest.
Modrá zem:
Utajený rocker
Jeho nynější pěvecký vlak jede souběžně po dvou kolejích. Na jedné jsou koncerty se skupinou Miloše Nopa a Hanou Zagorovou, na té druhé vystupuje s obnovenou skupinou Centrum, s níž vzniklo i nové CD Kdysi dávno chtěl jsem lítat, natočené v hudebním vydavatelství Multisonic v produkci Karla Vágnera. Sice zpívá a skládá hlavně pro popovou scénu, sám ale nejvíc miluje rock. „V Boom Bandu Jiřího Dvořáka mi říkají rocker, protože já si to v tom svém koncertním vystoupení nemohu odpustit, zpívám směs rokenrolů, prostě tíhnu k rockové muzice,“ přiznal Xaverovi. „Říkám si, že kdybych se podruhé narodil, tak chci být rockerem. I s tou houskou a salámem ve sklepě. Přiznávám, že popovou hudbu neposlouchám. Na koncerty chodím zásadně na hard rockové a heavy metalové. Rock zkrátka miluji.“ A konečně je opravdu v pohodě.
Světelný ro (c) k:
Vložil: Adina Janovská