Šok. ODS se ocitla na hranici volitelnosti, ani Babiš a Okamura zatím nemají šanci! Zjistil SANEP
16.08.2013
Foto: Profimedia.cz
Popisek: Volební průzkumy, ilustrační foto
Skutečnost, že voliči, vědomi si své moci, mohou v předčasných volbách absolutně změnit rozložení politických sil ve sněmovně, ukazuje aktuální průzkum volebních preferencí společnosti SANEP, který monitoruje momentální voličské nálady a pocity.
V srpnových hypotetických volbách by se stala vítěznou stranou ČSSD (27,9%), která je následována druhou nejsilnější stranou KSČM (16,7%). Třetí největší aktuální volební zisk by v srpnových hypotetických sněmovních volbách získala TOP 09 s podporu STAN se ziskem 13,1% hlasů. K pětiprocentní hranici potřebné pro vstup do Sněmovny se nadále propadá ODS, která se v srpnu opírá o podporu pouze 7,8% voličů. Do Poslanecké sněmovny by se v srpnu dostala i SPOZ, jejíž aktuální podpora 7,2 procentních bodů se téměř rovná podpoře ODS. Poslední stranou, která by v srpnu vstoupila do dolní komory je KDU-ČSL s podporou 6,4% hlasů.
ODS stále klesá
Zejména očekávání voličů následných událostí, může zásadně ovlivnit budoucí podobu Poslanecké sněmovny, v níž se může objevit více stran, anebo z ní naopak mohou odejít některé tradiční strany, jak ostatně naznačuje neustávající pokles voličské podpory ODS. Zásadními faktory pro konečné rozhodnutí voličů v případných předčasných volbách budou bezpochyby jak podoby volebních kampaní jednotlivých stran, oslovení voličů novými politickými subjekty, ale i případné znechucení části zejména pravicových voličů v podobě odevzdání protestních hlasů mezi nové či malé politické strany a hnutí.
Takové tendence naznačuje nárůst podpory politickému hnutí miliardáře Andreje Babiše ANO 2011, které se s aktuálním ziskem 2,6% blíží tříprocentní hranici, či politickému hnutí Úsvit přímé demokracie se ziskem 2,7% hlasů, v jehož čele stojí senátor a neúspěšný prezidentský kandidát Tomio Okamura.
Pravicové voliče a zejména pak euroskeptiky oslovuje i SUVERENITA (SBB) s aktuální podporou 3,2% voličů, či Strana svobodných občanů, která se však aktuálně pohybuje pod dvouprocentní hranicí.
Zelení usilují o návrat do sněmovny
O návrat do Poslanecké sněmovny bude však usilovat i Strana zelených, které by v srpnu dalo svůj hlas 2,8% rozhodnutých voličů a zejména o protestní hlasy nespokojených voličů bude usilovat i Česká pirátská strana (2,4%). Tyto protestní hlasy sbírá i Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), která se aktuálně drží pod dvěma procenty.
Dvouprocentní hranici v srpnu dosáhla i strana bývalého premiéra Jiřího Paroubka LEV 21 (2%), která však své voliče ztrácí. Levicoví voliči se tak převážně orientují na podporu ČSSD, KSČM a SPOZ. Navíc právě SPOZ může výrazně profitovat na případné vyostřené kampani zaměřené na svého nevětšího podporovatele prezidenta Miloše Zemana, kterou slibuje TOP 09.
Věci veřejné a LIDEM nemají šanci
Nadále se pak jako zcela nereálné jeví možný volební úspěch Věcí veřejných (0,3%) či strany LIDEM, která má podporu 0,1% voličů.
Rozmělnění velkého procenta voličů mezi malé a nové politické subjekty naznačuje, snahu zejména pravicových voličů o hledání alternativ k tradičním politickým subjektům, či snahu o protestní volbu takových stran a hnutí, které by mohly napomoci žádaným změnám v chování vrcholných politiků a v samotné politické kultuře.
Voliči se budou rozhodovat na poslední chvíli
Aktuální poměrně malá volební účast 55,2% rozhodnutých voličů pak rovněž naznačuje, že další výrazná část voličů se bude rozhodovat na poslední chvíli, a to až na základě vývoje událostí.
Na druhou stranu zejména proti novým politickým subjektům, ale i malým stranám mluví zkušenosti s Unií svobody, stranou Věcí veřejných, ale i Stranou zelených. Zda tedy v den konání sněmovních voleb dají své hlasy novým či malým politickým stranám a hnutím v naději, že taková volba může přinést očekávané změny, je velkou otázkou, nebo spíše zásadním voličským dilematem.
Aktuální výsledky šetření společnosti SANEP, představují teoretický volební zisk stran, které mají své zástupce v Poslanecké sněmovně a dále politických stran, které v šetření společnosti SANEP překročily dvouprocentní hranici.
Hypotetický volební model – poslanecké mandáty
Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází ze srpnového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 55,2% rozhodnutých voličů, a také údajů posledních sněmovních voleb.
Srpnový volební hypotetický model společnosti SANEP ukazuje, že vítězná ČSSD se 71 mandáty by vytvořila pohodlnou vládní většinu v sedmi teoretických volebních koaličních uskupeních.
Sociální demokraté by aktuálně mohli pohodlně vládnout jak pouze v koalici s KSČM, s níž by dali dohromady 113 hlasů, tak i v koaličním uskupení ČSSD, KSČM a SPOZ, které by disponovalo silou 131 poslaneckých hlasů.
Sociální demokraté by však mohli zvolit i koaliční uskupení s KDU-ČSL a SPOZ, které by představovalo převahu většiny v podobě 105 hlasů.
Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vychází pouze z hlasů 55,2% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.. Na graf se podívejte do fotogalerie..
Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.
Vložil: Anička Vančová