Zeman vyznamenal Klause, ten se do něj vzápětí pustil. Chtěl prý nastolit novou formu komunismu. A právníci jen seděli na zadku…
01.11.2019
Foto: ČT 24 / repro
Popisek: Václav Klaus s manželkou Livií ve Vladislavském sále 28. října 2019
Poté, co prezident Miloš Zeman udělil exprezidentovi Václavu Klausovi vysoké státní vyznamenání Řád bílého lva, mohlo by se zdát, že se spory mezi letitými rivaly urovnaly. Jenže nejspíše tomu tak není. Tento týden totiž Václav Klaus kritizoval Zemana za jeho přístup k polistopadové privatizaci, kterou prý odmítal a chtěl u nás nastolit novou formu komunismu.
Ve speciálu ČT24, věnovanému polistopadové ekonomice, Václav Klaus, coby jedna z klíčových osobností transformace, obhajoval kuponovou privatizaci. Podle něj nebylo naším cílem, abychom byli bohatší a měli vyšší HDP na hlavu nebo abychom si toho mohli více koupit: „Nám šlo o něco jiného. Chtěli jsme svobodu, demokracii, národní svobodu a tržní ekonomiku. Hodnocení toho období není o statistických datech, není o číslech, ale o kvalitativním posunu naší země, čísly se to přesně nedá změřit.“ Připomněl také, že v neposlední řadě šlo také o osvobození ekonomiky od diktátu politiky: „Bylo nutné seškrtat všechny ty regulační, direktivní státní zásahy a vytvořit standardní tržní prostředí.“ Přesto jsou podle něj ekonomické výsledky pozitivní. Naše ekonomika průměrně roste o 2,6% ročně, což je více než v celé Evropské unii.
„Chtěli jsme víc než plné supermarkety," řekl pro ČT 24 Václav Klaus, když hodnotil zpětně kuponovou privatizaci
Zeman poškodil transformaci
Během rozhovoru, který České televizi poskytl, Klaus překvapivě kritizoval Miloše Zemana: „Tak za prvé prezident Zeman velmi poškodil naši transformaci těmi svými siláckými, pro řadu prostších lidí chytlavými výroky o privatizaci, protože on prostě privatizaci nechtěl. Proto navrhoval na počátku devadesátých let rozdání akcií podniků zaměstnancům, to by byla nová forma komunismu. Pro nás byla kuponová privatizace východiskem z nouze, pokusem nalézt vlastníky, kteří se budou o firmy starat jako o své,“ zdůraznil. Připomněl také, že se s pomocí kuponových knížek privatizovala pouhá čtvrtina národního majetku, část byla privatizována pomocí radikálních restitucí a tzv. malé privatizace. „Každý jsme věděli, že ti první vlastníci nebudou andělé. Někteří z nich obstáli, jiní ne,“ přiznal po letech.
Převrat, který nemá obdoby
Jeden z duchovních otců kuponové privatizace Dušan Tříska ve speciálu ČT 24 připustil, že listopadová revoluce má svoje vítěze i poražené, protože někdo uspěl lépe než jiný. Kuponovou privatizaci, která dodnes vyvolává velké vášně, považuje za majetkový přesun, který nemá obdoby. I po letech odmítá názor, že se s ní mělo počkat a měla se připravit lépe, především po právní stránce. „Právníci seděli na zadku a nic nedělali,“ postěžoval si. Také on překvapil, když se veřejně zastal Viktora Koženého. „Donekonečna budu opakovat, že je Viktor Kožený nevinen a že se stal předmětem honby na úspěšného podnikatele. To je smutná story.“
Prezidenti...
Také člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls je přesvědčen, že devadesátá léta výrazně přispěla k tomu, že během třiceti let výrazně vzrostla kupní síla, máme stabilizovaný bankovní sektor, konsolidované finance, pevnou měnu, velmi nízký státní dluh, rekordně nízkou nezaměstnanost a nejnižší chudobu v Evropě. Přiznává však otevřeně: „Samozřejmě, nejsme Švýcarsko, Francie, ani Německo.“ Zároveň připouští, že se spousta věcí mohla udělat jinak, právní rámec mohl být lépe připraven, i fakt, že se během privatizace ´ztratil´ určitý majetek. „To všechno jsou příčiny, proč dnes mluvíme o určitých ztrátách,“ uvedl ve speciálu ČT 24.
Vložil: Adéla Hofmanová