Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2022

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Začínáme být homofóbní. Jsme v Evropské unii už jen pro ostudu? Komentář Štěpána Chába

komentář 30.10.2019
Začínáme být homofóbní. Jsme v Evropské unii už jen pro ostudu? Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štenbera

Popisek: Každoroční Prague Pride

Radio Svobodná Evropa si nechalo udělat průzkum stran vztahu populace k právům homosexuálů. Všechny státy Evropské unie vykazují stoupající toleranci. Na vrcholu je Švédsko, kde práva homosexuálů uznává 94 % obyvatel. Španělsko skončilo s 89 %, Německo, Velká Británie a Francie skončili s 86 %. Přičemž míra jejich tolerance od roku 2007 setrvale stoupala. Jak jsme na tom my?

Zcela jsme v uznávání práv homosexuálů selhali. Ještě v roce 2007 jsme se řadili k Francii nebo Velké Británii, kdy u nás práva homosexuálů uznávalo 83 % obyvatel. Od té doby došlo k zásadnímu poklesu a skončili jsme na 59 %. Jediní, kteří šli v propadu s námi, jsou bratři Slováci. V grafu tak vytváříme dvě křiklavé červené hokejky. Nu, podívejte se na něj sami.

Pro ověření k Evropské komisi

Evropská komise si nechala udělat ve stejnou dobu podobný, ale podrobnější průzkum (ZDE, pozor, stáhne se vám to jako PDF). Ovšem bez srovnání, jak jsme se stavěli k otázce před 12 lety. I tak na otázku, zda uznáváme práva LGBTI+, u nás odpovědělo ‘ano‘ 57 % respondentů. Ve Švédsku 98 %. Slováci se ocitli v průzkumu Evropské komise na posledním místě s 31 %. Zajímavý je i vztah k dalším pohlavím, která vycházejí z vnitřního hnutí člověka (oněch asi 79 pohlaví, která nikdy nikdo neviděl, ale často se o nich mluví). Podle průzkumu EK jsou na tom u nás ještě hůř. Jen 21 % (jak u nás, tak i u Slováků) populace souhlasí s tím, aby se jiné pohlaví smělo uvádět v dokumentech jako je pas nebo občanský průkaz.

Jak bychom se stavěli k projevům fyzické náklonnosti (polibky, držení za ruce) na veřejnosti mezi různými pohlavími? Mezi mužem a ženou to nevadí 81 % dotázaných, mezi dvěma muži to nebude vadit 29 % dotázaných a mezi dvěma ženami to nebude vadit 39 % dotázaných. Ale veřejná náklonnost mezi dvěma muži vadí i třeba ve Švédsku, kde tolerance poklesla z 98 % na 78 %. V průzkumu EK je mnoho dalších otázek typu – jak by vám vadil LGBTI+ člověk ve vysoké politické funkci, jak moc by vám vadilo mít takového člověka za kolegu v práci, jak moc by vám vadilo, kdyby se k LGBTI+ přihlásilo vaše dítě.

Proč ten pokles?

V polovině roku 2006 jsme uzákonili s velkou slávou registrované partnerství. V tu dobu komunita i lobby LGBTI+ tvrdila, že to je vrchol jejich požadavků, dál není potřeba jít. Homosexuální svazky nechtějí dát na roveň heterosexuálním, adoptovat děti nechtějí a tak dále a tak podobně. Ovšem už po dvanácti letech tu máme boj o uzákonění homosexuálního manželství i s možností adopce dětí.

V roce 2011 začaly v Praze Prague Pride. Tedy pochody hrdosti komunity LGBTI+, které jsou většině lidí přinejmenším nepříjemné. Lidem, kteří zažili dobrovolné pochody na 1. máj, kam museli všichni, s odporem sledují proklamace různých firem a politických stran, nebo městských částí, kterak se hrnou do toho, jak ponesou v čele průvodu duhovou vlajku a přijde jim to… povědomé. Důsledek je nasnadě – tolerance vůči komunitě LGBTI+ výrazně poklesla. Lidé prostě cítí velký politický tlak na to, aby jejich práva uznali, stejně jako měli z donucení uznat vládu jedné strany průvodem na 1. máje. Jsem přesvědčený o tom, že kdyby se netlačilo na pilu, kdyby tu nebyl tak ohromný tlak, jsme v toleranci mezi prvními v EU. Ale ta hysterická politika LGBTI+, která vlastně neustále řve – miluj mě, nebo… – vytvořila ostražitost a nedůvěru mezi lidmi. Jinak řečeno - z homosexuálů jako utlačované skupiny, se stali uřvaní buzeranti. A těm je těžké vyjadřovat podporu a sympatie.

Odsudky

Bylo zajímavé pročítat si komentáře pod zveřejněným průzkumem Radia Svobodná Evropa. Dostalo se nám tam odsudků, pohrdavých poznámek o tom, jaká jsou ti Slované netolerantní prasata. Časté bylo kázání o tom, že stále spadáme pod přímý ruský vliv a že Rusku děláme mopslíky, kteří na povel zatancují. Z diskuze jsem nabyl dojmu, že nás v Evropské unii berou jako ty, kteří právě s kyjem vylezli z jeskyní a rozhlíží se, koho by bacili po palici, nebo komu by znásilnili ženu. Zvláštní.

 

Vložil: Štěpán Cháb