Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Začínáme být homofóbní. Jsme v Evropské unii už jen pro ostudu? Komentář Štěpána Chába

komentář 30.10.2019
Začínáme být homofóbní. Jsme v Evropské unii už jen pro ostudu? Komentář Štěpána Chába

Autor: Hans Štenbera

Popisek: Každoroční Prague Pride

Radio Svobodná Evropa si nechalo udělat průzkum stran vztahu populace k právům homosexuálů. Všechny státy Evropské unie vykazují stoupající toleranci. Na vrcholu je Švédsko, kde práva homosexuálů uznává 94 % obyvatel. Španělsko skončilo s 89 %, Německo, Velká Británie a Francie skončili s 86 %. Přičemž míra jejich tolerance od roku 2007 setrvale stoupala. Jak jsme na tom my?

Zcela jsme v uznávání práv homosexuálů selhali. Ještě v roce 2007 jsme se řadili k Francii nebo Velké Británii, kdy u nás práva homosexuálů uznávalo 83 % obyvatel. Od té doby došlo k zásadnímu poklesu a skončili jsme na 59 %. Jediní, kteří šli v propadu s námi, jsou bratři Slováci. V grafu tak vytváříme dvě křiklavé červené hokejky. Nu, podívejte se na něj sami.

Pro ověření k Evropské komisi

Evropská komise si nechala udělat ve stejnou dobu podobný, ale podrobnější průzkum (ZDE, pozor, stáhne se vám to jako PDF). Ovšem bez srovnání, jak jsme se stavěli k otázce před 12 lety. I tak na otázku, zda uznáváme práva LGBTI+, u nás odpovědělo ‘ano‘ 57 % respondentů. Ve Švédsku 98 %. Slováci se ocitli v průzkumu Evropské komise na posledním místě s 31 %. Zajímavý je i vztah k dalším pohlavím, která vycházejí z vnitřního hnutí člověka (oněch asi 79 pohlaví, která nikdy nikdo neviděl, ale často se o nich mluví). Podle průzkumu EK jsou na tom u nás ještě hůř. Jen 21 % (jak u nás, tak i u Slováků) populace souhlasí s tím, aby se jiné pohlaví smělo uvádět v dokumentech jako je pas nebo občanský průkaz.

Jak bychom se stavěli k projevům fyzické náklonnosti (polibky, držení za ruce) na veřejnosti mezi různými pohlavími? Mezi mužem a ženou to nevadí 81 % dotázaných, mezi dvěma muži to nebude vadit 29 % dotázaných a mezi dvěma ženami to nebude vadit 39 % dotázaných. Ale veřejná náklonnost mezi dvěma muži vadí i třeba ve Švédsku, kde tolerance poklesla z 98 % na 78 %. V průzkumu EK je mnoho dalších otázek typu – jak by vám vadil LGBTI+ člověk ve vysoké politické funkci, jak moc by vám vadilo mít takového člověka za kolegu v práci, jak moc by vám vadilo, kdyby se k LGBTI+ přihlásilo vaše dítě.

Proč ten pokles?

V polovině roku 2006 jsme uzákonili s velkou slávou registrované partnerství. V tu dobu komunita i lobby LGBTI+ tvrdila, že to je vrchol jejich požadavků, dál není potřeba jít. Homosexuální svazky nechtějí dát na roveň heterosexuálním, adoptovat děti nechtějí a tak dále a tak podobně. Ovšem už po dvanácti letech tu máme boj o uzákonění homosexuálního manželství i s možností adopce dětí.

V roce 2011 začaly v Praze Prague Pride. Tedy pochody hrdosti komunity LGBTI+, které jsou většině lidí přinejmenším nepříjemné. Lidem, kteří zažili dobrovolné pochody na 1. máj, kam museli všichni, s odporem sledují proklamace různých firem a politických stran, nebo městských částí, kterak se hrnou do toho, jak ponesou v čele průvodu duhovou vlajku a přijde jim to… povědomé. Důsledek je nasnadě – tolerance vůči komunitě LGBTI+ výrazně poklesla. Lidé prostě cítí velký politický tlak na to, aby jejich práva uznali, stejně jako měli z donucení uznat vládu jedné strany průvodem na 1. máje. Jsem přesvědčený o tom, že kdyby se netlačilo na pilu, kdyby tu nebyl tak ohromný tlak, jsme v toleranci mezi prvními v EU. Ale ta hysterická politika LGBTI+, která vlastně neustále řve – miluj mě, nebo… – vytvořila ostražitost a nedůvěru mezi lidmi. Jinak řečeno - z homosexuálů jako utlačované skupiny, se stali uřvaní buzeranti. A těm je těžké vyjadřovat podporu a sympatie.

Odsudky

Bylo zajímavé pročítat si komentáře pod zveřejněným průzkumem Radia Svobodná Evropa. Dostalo se nám tam odsudků, pohrdavých poznámek o tom, jaká jsou ti Slované netolerantní prasata. Časté bylo kázání o tom, že stále spadáme pod přímý ruský vliv a že Rusku děláme mopslíky, kteří na povel zatancují. Z diskuze jsem nabyl dojmu, že nás v Evropské unii berou jako ty, kteří právě s kyjem vylezli z jeskyní a rozhlíží se, koho by bacili po palici, nebo komu by znásilnili ženu. Zvláštní.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace