Řídící středisko: Dráha volná, start povolen! 180 pasažérů v ohrožení života, protože společnost prý šetřila… Reportér vzpomíná
29.10.2019
Foto: Ilustrační foto Facebook / Travel Service
Popisek: Travel Service stále existuje, vlastní Smartwings, největší českou leteckou společnost. Většinu letů operuje ve spolupráci (code share) s Czech Airlines, které jsou také součástí Smartwings Group
Mnozí čtenáři, cestující a milovníci letadel a letecké dopravy mají jistě v živé paměti událost z konce prázdnin tohoto roku, kdy vyšlo najevo, že letoun Boeing 737 se 170 cestujícími na palubě společnosti Smartwings přistál v Praze s jedním funkčním motorem. Ten druhý se porouchal nad Egejským mořem cestou z řeckého ostrova Samos. Přestože kapitán letadla měl okamžitě přistát na nejbližším letišti, letovým dispečerům nic nenahlásil a letělo se dál. Společnost nejprve pochybení odmítla, pak ale vše hodila na hlavu kapitánovi, který nejspíš dolétal. Vyšetřování potrvá měsíce. Vzpomněl jsem si na podobné incidenty, o kterých jsem točil na Nově reportáže, a o kterých se původně moc diskutovat nemělo. I tenkrát byly v sázce lidské životy.
Stalo se 21. května 2003. Na mezinárodním letišti v egyptské Hurghadě se začali sjíždět turisté, kteří v Egyptě trávili dovolenou a kteří měli namířeno zpět do České republiky. Domů. Poslední úsměvy, poslední fotka, kontrola dokladů, chvíle v tranzitu a pak šup do letadla. Že by se něco mohlo pokazit? Kdeže! Na tohle nikdo v tu chvíli nemyslel. Ani posádka. Pak letoun dostal povolení k odletu. Kapitán letadla naroloval na práh dráhy, odtáhl páku na maximum, motory se roztočily a po chvíli drncání po nerovném betonu se ozval zvláštní zvuk. Něco jako skřípot. Nikdo si v té chvíli neuvědomil, že z letadla se stala časovaná nálož. Letoun totiž při manévru zavadil zadní částí o vzletovou dráhu. Kapitán přerušil let a vrátil se na stojánku. Ale po zběžné kontrole usoudil, že se zase tak nic vážného nestalo. Následoval další start a za tři hodiny letadlo sedlo na ruzyňském letišti. Cestující se rozprchli do svých domovů a boeing společnosti Travel Service putoval do hangáru F, kde byl okamžitě odstaven z provozu. Později vyšlo najevo, že personál egyptského letiště špatně naložil zavazadla, takže došlo k přetížení zadní části boeingu. Chyba personálu, za kterou ale vždy odpovídá kapitán letadla.
Návštěva hangáru
Informaci o kolizi boeingu letecké společnosti Travel Service jako první dostal kolega Jiří Borovec (známé jméno, ale jde o pseudonym). Nakonec jsme reportáž natočili spolu. Měl na letišti spoustu vlivných známých, takže i v době přísných bezpečnostních opatření jsme se do hlavního hangáru dostali vcelku bez potíží i s kamerou, což by bylo jinak nepřípustné. A měli jsme doprovod. Jednu pracovnici letiště, která znala pravý důvod naší návštěvy. Hrála to s námi. V hangáru F jsme s Jirkou předstírali, že si točíme ilustrační záběry ´zaparkovaných´ letadel. U stroje B737 Travel Service však bylo rušno, a tak jsme se šli ´mimoděk´ podívat na to, co se děje. Jirka držel kameru u kolen a nakonec se mu podařilo poškozenou část trupu natočit. Pak jsme rychle naskočili do auta a zmizeli. K masívnímu poškození konstrukce sice nedošlo, jak zjistili technici v Praze, ale i tak bylo letadlo neprovozuschopné.
Byly za vším ´úspory´?
V inkriminované době bylo na palubě 180 pasažérů. Případem se vedle expertů na letišti začali zabývat policejní vyšetřovatelé. Když jsme zajeli za tehdejší mluvčí pražské policie Ivou Knolovou, řekla nám do kamery jedinou větu: „Policie České republiky se nyní zabývá případem trestného činu obecného ohrožení, kterého se pravděpodobně mohl dopustit pilot letadla." Ředitel letecké společnosti Travel Service Roman Vik nám do kamery řekl, že za incident může jednoznačně personál letiště v Hurghadě. „Letadlo vinou chyby z egyptské strany nebylo dobře naloženo." Pilot, který bez důkladné kontroly odletěl, podle ředitele žádnou chybu neudělal. A nikoho neohrozil. „Podle mně dostupných informací jsem přesvědčen, že žádná chyba nebyla," uvedl. Případem se začal zabývat i Úřad pro civilní letectví. Nám se podařilo získat neověřenou informaci, že pilot po kolizi sice kontaktoval leteckou společnost, ale na naléhání svých šéfů se nakonec rozhodl, že poškozený stroj dopraví do Prahy. I za cenu reálného rizika, že boeing se sto osmdesáti pasažéry na palubě skončí na dně Středozemního moře.
Noční drama, směr Praha!
Jako by toho letecká společnost Travel Service neměla málo. Červenec 2003. Toho dne jsme s Jirkou Borovcem točili tragickou dopravní nehodu, která se stala asi ve 23:00 kousek za Prahou. Bylo to ošklivé. Pak jsme zamířili směrem do Prahy a Jirka navrhnul, že u něj můžu přespat. A že ráno pojedeme rovnou stříhat. Souhlasil jsem. Když jsme kolem druhé ranní jeli po Evropské třídě, začaly nás předjíždět vozidla hasičů a tak deset, patnáct sanitek. Konvoj s majáky mířil směrem na ruzyňské letiště. „Jedeme tam," rozhodl Jirka. Pak vzal mobil a zvedl z postele hned několik známých. Přes telefon jsme se dozvěděli, že na Prahu míří Boeing 737 letecké společnosti Travel Service, na jehož palubě bylo 164 cestujících. Bylo asi půl třetí ráno. Stroj měl původně sednout na letišti v Brně. Stroj krátce po vstupu do našeho vzdušného prostoru převzalo středisko APPROACH. Mašina šla podle plánu na přistání, a když pilot dostal z řídícího pokyn, aby zpomalil (´Reduce your speed´) a vysunul klapky, kontrolka se nerozsvítila. Na pravém křídle vypadla hydraulika. To znamenalo, že letoun nemohl při rychlosti asi 500 km/h zpomalit a bezpečně přistát. Jednak by to bylo samo o sobě velmi riskantní, jednak by stroj určitě sjel z krátké brněnské dráhy a zabořil se do hlíny.
Důsledky mohly být nepředstavitelné. Kapitán se musel okamžitě a s chladnou hlavou rozhodnout, tady šlo o vteřiny. Ostatně, stát se pilotem není jen tak pro každého. A rozhodl se správně. Přerušil přistávání a dispečerům na věži ohlásil průlet nad letištěm. Věž reagovala stejně pohotově, B-737 TS dostal prioritu č. 1, dispečeři informovali Prahu, kam letadlo navedli. Stav nouze a nouzové přistání. Na ruzyňském letišti byla mnohem delší dráha a lidé na věži věděli, co mají dělat. Praha ihned odklonila několik letů, ostatní stroje ve vzduchu poslala zpět na vyčkávací okruh, kde podle stavu paliva určila nové priority pro přistání. Spolu s tím zalarmovali hasiče a sanity. Zatímco lidé v hlavním městě většinou spali, nad jejich hlavami vrcholilo drama. Prioritou bylo dostat letoun na zem, na dráhu RWY 06/24 o délce 3200 metrů.
Nouzové přistání kvůli prasklé kontrolce
S Jirkou jsme dorazili na ruzyňské letiště těsně předtím, než boeing sedl na dráhu. Pak se objevil. Ve tmě jsme viděli jen rozsvícená světla. Letěl mnohem rychleji, než je běžné, to jsme s Jirkou poznali. V tu chvíli už záchranné složky zajišťovaly prakticky celou dráhu. Letadlo sedlo. Pilot dal revers a plný plyn. Mašina se v obrovském hluku nakonec zastavila. Potom stroj zamířil na stojánku. Cestující začali vystupovat. Se zavazadly je pak zástupci společnosti odvedli k autobusům, které objednala společnost Travel Service na cestu do Brna. Jirka vše natáčel, pomalu nám docházel materiál. Ptali jsme se cestujících, co oni na to. Některé ženy si stěžovaly na to, že s nimi posádka včetně šéfa kabiny dostatečně nekomunikovala. Letušky prý pobíhaly po palubě a na dotazy údajně neodpovídaly. S Jirkou se nám podařilo získat záběry z letadla, které pořídil jeden cestující. „V tuto chvíli se blížilo letadlo pětisetkilometrovou rychlostí k Brnu. To vidíme v horní části palubní obrazovky, ale nad Brnem začalo letadlo náhle stoupat. Údajně až po deseti minutách kapitán letounu cestujícím oznámil, že kvůli technické závadě bude nouzově přistávat v Praze. Mnozí lidé dostali strach, protože vůbec netušili, co se vlastně stalo", řekl jsem v komentáři. „Dostala jsem odpověď od vedoucího posádky, že můžu být ráda, že jsem živá. Tohle přesně byla jeho odpověď," řekla nám pak jedna žena v autobusu. Další cestující uvedla: „Tam padaly docela tvrdé řeči, ať jsme zticha, že hlavně, že jsme si sedli a že je důležité, že žijeme." Pak jsme se s kamerou vrátili na parkoviště. Čekal tam mikrobus Travel Service pro piloty. Najednou se před námi objevili dva mladí muži. Oba v uniformě. Ten se čtyřmi proužky byl kapitán, na kterém nic nebylo poznat. „Nevysunuly se nám úplně vztlakové klapky, to je všechno," řekl mi. Z reportáže se stal ´otvírák´, tedy hlavní zpráva toho dne. Později se ukázalo, že klapky na letounu B737 Travel Service byly v pořádku. Vše způsobila prasklá kontrolka. Tenkrát jsem si uvědomil, jak je někdy vratké spoléhat na techniku. A jak je naopak dobré spoléhat na lidi, kteří si vědí rady za všech okolností. V tomto případě na dva piloty v kokpitu, dispečery na věži, záchranáře a mnohé další, kteří té noci zabezpečovali nouzové přistání letounu Boeing 737...
Vložil: Ivan Břešťák