Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Havel, Klaus, Zeman, ti všichni jsou tváří zlodějské minulosti. Komentář Štěpána Chába

komentář 24.10.2019
Havel, Klaus, Zeman, ti všichni jsou tváří zlodějské minulosti. Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štenbera

Popisek: Památník 17. listopadu na Národní třídě

Podle průzkumu NMS Market Research a Post Bellum 38 % obyvatelstva naší republiky vzpomíná na komunistický režim před rokem 1989 s nostalgií a tvrdí, že jim, i samotné společnosti, bylo lépe. V dobrém vzpomínají hlavně na sociální jistoty, lidé prý byli slušnější a povinnost pracovat byla pro všechny, jinak kalupem do kriminálu za příživu.

Komunistická vláda před rokem 1989 byla soupisem toho nejhoršího a nejneschopnějšího, co jsme u kormidla mohli mít. Bez Sovětského svazu (na věčné časy a nikdy jinak) si naši zarudlí papaláši ani neuprdli. Ekonomika kolabovala, svoboda ryla rypákem v hlíně, na lidi padala taková ta normalizační šeď, která, ano, v jistém smyslu spojovala, ale zároveň rozkládala. Jenže člověk měl své jisté. To teď není.

Nostalgie? Kritika

Ale považovat oněch 38 % obyvatel za komunisty? Výsledky voleb podle toho nevypadají, komunisti mají nakročeno dostat se demokratickou cestou přímo do stoupy. Určitá část věčně křičících se hned pozvedla a ječí, že jsme národem zápecnických komunistů, kterým by se neměl dát prostor v médiích, v průzkumech a vůbec ani v životním prostoru, protože prý nás takoví lidé vedou na východ. Toliko pochopení kritiky polistopadové éry, která je, promiňte mi, v lecčems až tragicky nezvládnutá. Oněch 38 % respondentů totiž apriori netvrdí, že jim bylo za bolševika lépe, ale tvrdí, že jim je po Listopadu hůře. Není to nostalgie, ale rozčarování. Dlouhotrvající a nemizející.

Však v závěru devadesátých let Václav Havel neustále mluvil o ‘blbé náladě‘, která se rozlévá společností. A už v ten okamžik se politici měli zastavit a prozkoumat důvody té ‘blbé nálady‘. V tu chvíli totiž začali lidé pociťovat, že na nich systému až tolik nezáleží, že stát se přerodil do něčeho, co jim nepomáhá, co jim nepřináší nic pozitivního. Naopak, přerodil se v něco obludného, co je kárá, umravňuje, co jim, ústy samozvané elity, neustále říká – do fabriky s tebou, na pracák s tebou, do stoupy s tebou, nejsi nic, nejsi pro systém důležitý, jsi nula, statistický údaj, který projedeme ždímacím strojem na prachy a zbylé torzo vyflusneme do škarpy. Při ždímání je pak člověk povinován poslouchat morální majáky uměleckých dotačních závisláků a mrávokárců, kteří jsou dokonale odtržení od reality.

Tohle není nostalgie, to je vážně míněné kopnutí do varlat všem těm, kteří to tady celých třicet let likvidovali a teď se na nás na výročí sametu chtějí z balkonu culit a tvrdit nám, že milion chvilek pro demokracii jsme propásli my, plebs. Ne, nepropásli. Skutečně nepropásli.

Je nám lépe?

Proč jsme tak euroskeptičtí? Protože vidíme, že naši politici z naší země udělali bezvýznamnou montovnu, na jejímž názoru a postoji nezáleží a která je v samotné unii jen do počtu, bez hlasu, bez vlivu. Proč jsme tak ekoskeptičtí? Protože v okamžiku, kdy jsme byli ekologii většinově naklonění, nastartovali neschopní politici solární tunel, který budeme ještě dvacet let platit v řádu desítek miliard. Přičemž už solární dluh splácíme dobrých deset let. Kdo by s tímhle chtěl zachraňovat zemi, když z logiky věci vychází, že se akorát vyloupne ze společnosti dalších několik desítek nařvaných dotačních milionářů, kteří si s životem společnosti vytírají den co den zadek a kteří naše prachy projedou vlastním kontem a zbytek pošlou do zahraničí? A že nám bude po Listopadu lépe? Uvěřili jsme, ale už nevěříme. Lépe s exekucemi, lépe s tunely, lépe s neschopnou a krádeže umožňující politickou ‘elitou‘, lépe v montovně, lépe neustále na chvostu zemí Evropské unie, lépe s kolabujícím zdravotnictvím a školstvím… lépe s vidinou toho, že se nic nezmění, že jsme prostě vinou politiků neustále ve stavu z ruky do huby, s vidinou toho, že před volbami zase naprší na chodníky politické sliby, z kterých už zase bude jen kocovina. Stále vidíme období První republiky, kdy jsme byli na špici, teď jsme za neschopné otloukánky. Máme srovnání. Současný krach prakticky všeho. A před sto lety? Vystavěný nádherný, bohatý a svobodný stát.

Lidi už nebaví sledovat ten nekonečný souboj o jejich vlastní peněženky. A tak svou bezmoc řeší tím, že v průzkumu řeknou, že jim za bolševika bylo lépe. A víte proč? Ne proto, že by komunisti byli tak fajn, ale protože u moci od sametu jsou lidé, kteří nejsou ale vůbec fajn. Vytvořili kmotrovsko-parazitický kapitalismus, který normálního člověka opravdu zlikviduje, zadupe do podlahy. Havel, Klaus, Zeman, ti všichni jsou tváří zlodějské minulosti, kteří, ano, vytvořili mnoho dílčích dobrých kroků, museli, zřízení je k tomu delegovalo, ale výsledný celek nereflektuje to, že drtivá většina společnosti jsou prostě normální lidi s normální prací a normálními starostmi, kterým ovšem není dobře. Kteří cítí, že na ně systém kašle, když má být k ruce, ale který je zneužívá až do krve, když jim chce sebrat prachy z peněženky. Jednou se právě ti normální lidé rozzuří a může přijít okamžik, kdy Letnou zaplní oni. To pak nebude hra na další havlovské moralizování těch ‘blbečků‘ dole a pokračující souboj o korýtka. To pak půjde o hubu.

Přesně to, a mnoho dalšího, by zaznělo v odpovědi pro průzkum, kdyby otázky nesměrovaly pouze k možnostem uvést ano, ne a nevím. Ale takovou odpověď nejde zařadit do chlívečku, což ve výsledku dává prostor... komu? Zase dalším velkohubým mravokárcům, kteří budou do éteru cintat o tom, že 'blbeček' se stále ještě nesmířil se svou minulostí a je třeba počkat, než vymře. Nevymře. Problémy porostou dál a dál, pomalu, postupně, žádná hysterie, žádný mediální nátlak. Dokud to nepraskne a Letná se nezalije konečně opodstatněným vzdorem. Ten rozhodně nebude volat po znovunastolení Husákovské normalizace, bude křičet - neserte na nás. Podívejte se na to asi takto: V jihoamerickém Chile právě probíhají masivní protesty, které v mnoha městech vedly až k zákazům vycházení a mnoha zraněným a mrtvým. Jaký je důvod? Prozaický - stát zvedl ceny jízdenek na metro a v lidech to prostě bouchlo. Jak jde vidět, stačí jedno poslední šťouchnutí a teče krev. Ve Francii začaly žluté vesty chodit do ulic jen proto, že se vláda pokusila zavést ekologické daně na pohonné hmoty. Stačí jediné šťouchnutí.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb