Z Prahy do Pekingu a šturmem hned zpátky, znásobeno o asijskou brutalitu. Komentář Štěpána Chába
komentář
17.10.2019
Foto: Facebook
Popisek: Peking... hrozivý pohled
Radní na pražském magistrátu vypověděli smlouvu s Pekingem, protože odmítli uznat bod, který mluvil o jednotné Číně. Peking reagoval během týdne. Vypověděl smlouvu také a začne kolotoč ekonomického fackování, kdy fackovat bude Čína nás. My ji rozhodně ne. Celé to ztroskotalo na tom, že pražští radní lpěli na lidských právech v Číně. Radním na pražském magistrátu zatím nedošlo, že pojem ‘lidská práva‘ je v tomto světě jen prázdnou floskulí. Lidská práva jsou něco jako slovní vata. Jsou tu, měla by se naplňovat, ale nejlépe nevidět, co dělá soused, protože ne vždy se nám jeho metody budou líbit. A hlavně, v politice vždy platí – chceš-li někoho urážet, mistrovat nebo poučovat, důkladně si ověř, že je méně mocný, méně bohatý a méně vlivný, než ty sám, protože není-li tomu tak, se zlou se potážeš.
Lidská práva, to z globálního hlediska naprosto prázdné slovní spojení, jsou v Číně porušovaná. Z našeho pohledu. My prostě jedeme na soutěži politických stran, na snaze o diskuzi. V Číně je jedna strana, jeden názor, jeden směr. Dokud byla Čína rozvojovou zemí, dalo se na ní uplatňovat povýšenecké mistrování. Ale to skončilo s nástupem nového tisíciletí. Od té doby je Čína čím dál více háklivá na jakékoliv poznámky o směrování její politiky. Člověk je přeci tvárný a je-li pod měkkou diktaturou, podřídí se a nakonec bude funět štěstím. Vzpříčí-li se, pozná, že mantinely mezi měkkou a tvrdou diktaturou jsou velmi nezřetelné. Je to cesta Číny. Líbit se nám to nemusí, ale stejně jako Angela Merkelová nebo Miloš Zeman, musíme k Číně přistupovat v předklonu, protože tak se prostě k budoucímu vládci přistupovat má. Nejsme USA, abychom s nimi začali vést obchodní války.
My se prodiskutováváme ke společenskému kolapsu, Čína se prorozkazovala k neuvěřitelné prosperitě. Čína pro příklad staví desítky kilometrů dálnic denně, my s bídou čtyřicet kilometrů za deset let. Protože jsme si vytvořili tolik bariér, až nejsme schopni pohnout se kupředu. A dálnice ilustrují celou naši společnost. Na jedné straně efektivita provázená totalitními tendencemi, na druhé straně prales omezení, norem, zákonů, nařízení, zákazů a ohledů. Gesto pražských radních je z morálního hlediska správné, ale je to jen takové mladistvé a amatérské gesto, které odteče a nikdo se ho nenažere. Reakce Číny nemusí být, a ani není, plná gest, ale brutality tamního režimu.
Odsuzovat Čínu?
Stačí si projít vlastní byt nebo dům. Na čem není napsané Made in China? Vždyť my už umíme vyrábět jen auta, a ta si stejně chceme zakázat, protože příliš škodí. Čína nás předběhla v produkci, v technologiích, v infrastruktuře, v bohatství a předběhne nás i ve vývoji. Je tedy jen otázkou času, kdy se my složíme a začneme říkat Číně pane. A ano, vychovávat Čínu na poli lidských práv by šlo, ale pouze jednotně. Ale Merkelová je vůči Číně v předklonu, britská královna je v předklonu, v předklonu jsou vůči Číně už vlastně všichni evropští politici, protože prostě vědí, že se vítr obrací. Jen radní na pražském magistrátu žijí v devadesátkách a mají pocit, že havlovské lpění na lidských právech z nich udělá hvězdy mezinárodní politiky. Hovnajs, zhodnotil by jejich snahu král Ubu, který začíná být definicí vnitrostátní i mezinárodní politiky víc, než je zdrávo.
Sankce a velkohubá prohlášení i odstraňování Koněvů můžeme aplikovat na Rusko, protože i přes ruskou velkohubost je samotné Rusko slabší, chudší a méně vlivné. Dupeme tak na slabšího z pozice silnějšího. Projde nám to. Hrozba Ruska jede jen na setrvačník z období studené války. Rusko je tradiční nepřítel, kterého si udržujeme vlastně tak nějak ze zvyku. A i když jsou v Číně lidská práva podupávaná mnohem, mnohem hůř a výrazněji než v Rusku, proti samotné Číně vlna kritiky utichá. Protože významní politici si uvědomují, že z Pekingu nevyjdou v reakci jen slova, ale okamžitě i důsledky. A ty budou zatraceně bolet. My Číně nemůžeme ublížit prakticky vůbec, Čína nám velmi citelně. Důvod předklonu jako vyšitý. Politika holt není jako mezilidské vztahy, tam se jede na trochu brutálnější úrovni. Král Ubu by mohl vyprávět.
Vložil: Štěpán Cháb