Řidič tramvaje udělal 18 piv a vyrazil na trasu, jenže jinou. A jeden neuvěřitelný příběh, vlastně pohádka policejní. Reportér vzpomíná
15.10.2019
Foto: Ilustrační foto ČT24 / repro
Popisek: Jak a proč se točily odlehčené zprávy na TV Nova? Běžný život prakticky každý den připraví nějakou taškařici...
Přestože jsem se na Nově zabýval takřka výlučně kriminalitou, občas jsem se pustil do jiných témat. A pokud to bylo jen trochu možné, docela rád jsem točil tzv. zábavné šoty. Reportáže, u kterých se divák zasmál. Reportáže, které prosazoval ředitel Novy Vladimír Železný na odlehčení jinak dramatických zpráv. Pokud se to povedlo, ještě během vysílání zpráv mně chodily pochvalné SMS zprávy od kamarádů a kamarádek. Někdy vybuchla smíchy celá režie, odbavovací a dokonce kameramani ve studiu i s moderátory, kteří by tam měli být zticha jako myšky… První, co se mi v té souvislosti vybaví, je tramvaj hrůzy.
Byl konec března roku 2001. Ráno jsem přišel na poradu. Když jsem oznámil, že toho dne nemám žádné téma (spíš nebyla patřičná tvůrčí nálada, to jistě zná každý reportér), dostal jsem do rukou článek z bulváru o tom, jak policisté naháněli po pražských ulicích opilého řidiče tramvajové linky č. 11. Běž to udělat, řekl mi Pavel Zuna. A tak jsem vyrazil do terénu.
Řidič tramvaje se ožral a…
Samotný příběh zní humorně, ale všem zúčastněným z něj možná dodnes běhá mráz po zádech. Řidič pražské tramvaje číslo 11 se ve službě tak opil, že změnil trasu jízdy a s vyděšenými cestujícími jel úplně někam jinam. Cestující později uvedli, že z kabiny řidiče byl cítit silný zápach alkoholu. Samotný opilec prý kouřil jednu cigaretu za druhou, házel vajgly na zem a z okénka údajně hulákal a nadával na chodcům. Potom souprava náhle odbočila ze své trasy. Řidič totiž ve Strašnicích přehodil výhybku a spolu s cestujícími odjel někam úplně jinam. K nejbližší konečné. Tam údajně zamířil z toho důvodu, že strašně potřeboval na záchod. Cestou si ho všimli kolegové z protijedoucích tramvají, kteří přes dispečink zavolali policisty. Ti pak tramvaj na konečné obklíčili a když nechali řidiči dýchnout (našli ho u stánku s občerstvením), naměřili mu přes dvě a půl promile alkoholu v krvi.
Osm piv a dva rumy, nebo tři litry vína
To mě na kameru potvrdila Iva Knolová z tiskového pražské policie. „Noc strávil na záchytce a ráno jej vyšetřovatel obvinil z trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky," uvedla. Jelo se do vozovny, kde jsem vyzpovídal ostatní tramvajáky. Zajímal jsem se o to, jestli muž přišel do práce pod vlivem třeba rovnou z hospody, nebo jestli se opil během služby. Všichni se dušovali, že do práce určitě dorazil střízlivý. Řidič vyrazil z vozovny ve tři dvacet. A já spočítal, že do zatčení musel vypít osm piv a dva rumy, nebo šestnáct až osmnáct piv, nebo tři litry vína. K neštěstí nedošlo jen tak náhodou. Pak jsem se zastavil na Dopravních podnicích, kde na mě čekala tehdejší mluvčí Zuzana Knoblochová. „Celou tu záležitost považujeme za selhání toho člověka." Následovala anketa s cestujícími v jiné tramvaji. „Tak to trochu přehnal, ne?" řekl mi starší pivař, ze kterého to také táhlo. „Copak my víme, jak se ta tramvaj řídí?" ptala se další cestující. Slovo dostal i vedoucí vozovny Strašnice, kterého jsme natočili skrytě (kameraman na signál vypnul červené světlo záznamu a točil od kolenou). „Dojde k okamžitému zrušení pracovního poměru," pověděl. Následoval závěrečný stand-up: „Při vší smůle si vedení dopravního podniku přece jen odechlo. Horší by bylo, kdyby řidič seděl v autobusu," řekl jsem do kamery. A jelo se do redakce stříhat.
Po bagru se slehla zem
Na začátku prosince 2001 jsem natočil další ´zábavný šot´. Na operačním středisku pražské policie v ten den sloužil můj známý, který mi někdy dával tipy (když se naše spolupráce provalila, musel jsem se za něj přimluvit u náměstka policejního prezidenta Husáka). Oč se jednalo? Během posledního víkendu ukradli neznámí pachatelé z jedné stavby v Praze 4 velký bagr. Několikatunový kolos zmizel beze stopy. Jakým způsobem, na to nikdo nedokázal odpovědět.
V noci mne málem přejel bagr, volal muž na policii
Že stavaři budou muset stavět bez jednoho bagru, na to se přišlo až v první všední den dopoledne. „Ze staveb se prý běžně ztrácejí například lopaty nebo krumpáče. Občas nějaká malta nebo cement. Jenže v sobotu z této stavby zmizel takovýhle bagr," řekl jsem v komentáři. Vyzpovídal jsem stavaře, kteří z toho měli srandu. „Asi ho někdo potřeboval... jako se kradou auta, jako se krade všechno," zaznělo. Přidal jsem další informaci. „V sobotu kolem půl druhé ráno volal na policii neznámý muž. Oznámil, že ho v parčíku vedle stavby málem přejel nějaký bagr. Policejní důstojník usoudil, že muž je opilý a poslal ho spát. Případem se dále nezabýval. V pondělí ráno se ukázalo, že bagr opravdu chybí. Nikdo na stavbě neví, jak zloději mohli jen tak zmizet." V noci odpovídala za objekt soukromá ochranka. Její členové si ničeho nevšimli a tím pádem neměli ke krádeži co povědět. „Já nebudu mluvit ani náhodou," sdělil mi do kamery muž z ochranky na dotaz, jestli si v době krádeže strážci zrovna nezdřímli. A já zaspekuloval. „Jestli bagr ujížděl po vlastní ose, musí být v této chvíli někde v okolí Prahy. Jestli zloději použili podvalník, bagr může být už v Německu, Polsku nebo třeba v Maďarsku. Následoval závěrečný komentář: „Jeden bagr na staveništi ještě zůstal. Ten nyní stavbaři střeží jako oko v hlavě. Ještě dnes odpoledne chodili zaměstnanci po stavbě sem a tam a počítali lopaty, krumpáče nebo například jeřáby. Ukázalo se, že vyjma bagru zatím nic nechybí!“ Zprávu uváděla první moderátorská dvojice Zuna - Čejková. Vzpomínám si, že hned po vysílání za mnou přišel Pavel a ještě se smál.
Bezpečnostní kamery ukradli sami zloději
Leden roku 2002. Neuvěřitelná věc se stala policistům v Praze 5. Neznámí zloději jim ukradli bezpečnostní kamery za půl milionu korun. Tyto kamery přitom měly sloužit právě jako ochrana proti zlodějům. Už úplně nepochopitelné bylo ale to, že v policejní centrále, kam původně přenášely obraz, si tři dny nikdo nevšiml, že signál z nich chybí… Tři bezpečnostní kamery zmizely v noci na Silvestra v Nových Butovicích v Praze 5. Zatímco nad Prahou létaly petardy, po zloději se šroubovákem a kleštěmi se slehla zem. Po pachateli krádeže zahájili policisté intenzivní pátrání a stejně tak intenzivně pátrali i po tom, jak je možné, že se o krádeži tři dny vůbec nic nevědělo. Kamery totiž 24 hodin denně přenášely obraz do policejní centrály, kde by z nich služba neměla spouštět oči.
„Jak je to možné, i toto policie šetří, a v tomto případě zvažuje, zda selhal lidský faktor," uvedla k tomu tehdejší mluvčí centrály pražské policie Eva Brožová. A já pokračoval v komentáři, na který jsme ve střižně dali grafiku: „Jak jsme zjistili, zvláštní tým kriminalistů na to má tři vysvětlení. Za A. Podle prvního se celé tři dny na obrazovky nikdo nepodíval. Za B. Podle druhé verze se sice někdo podíval, ale nic nepoznal. Za C. Podle třetí si někdo krádež uvědomil, ale například ji zapomněl nahlásit vyššímu důstojníkovi. Bonbónek na závěr? „Navíc podle našich informací krádež neobjevili policisté, ale pracovníci údržby. Ti chtěli provést pravidelnou kontrolu. Když vše přišli ohlásit, policista si je u výslechu spletl s pachateli. Než se vše stačilo vysvětlit, chtěl je nechat zavřít." Moji reportáž s kamerami si vzala do zábavného pořadu S politiky netančím dvojice Zuzana Bubílková a Miloslav Šimek. Pěkně to podali, takže se nakonec válelo smíchy celé publikum.
Vložil: Ivan Břešťák