Kubišová pár trefnými větami zavřela zoban kverulantům, co ne a ne skousnout Gottův podpis anticharty. Přečetli jsme

Foto: Supraphon

Popisek: Marta Kubišová

VIDEO Neuplynul ani den od skonu Karla Gotta a již se začaly znovu ohřívat staré křivdy, jeho podpis anticharty i známý prorežimní projev v Divadle hudby. Mnozí se nemohou srovnat ani s tím, že Slavík bude mít pohřeb se státními poctami, častým argumentem proti němu je, že Gott v době normalizace tím, že zpíval, prý vlastně režim legitimizoval. Nejvíce by se na něj logicky měly zlobit oběti tohoto zločinného režimu, jenže, a to je paradox, těm to vadí nejméně. Na jeho obranu vystoupila asi největší ´oběť´ normalizace z řad popových hudebníků, zpěvačka Marta Kubišová, ta poskytla nedlouhý rozhovor redaktorce Deníku N Janě Cíglerové. Protože tento web je zpoplatněný, dovolíme si vám poskytnout pár jejích odpovědí, které jsou navýsost aktuální.

Celý rozhovor pak najdete ZDE, musíte si ho ale zaplatit. 

Pro pejsky už nezazpíval

Marta Kubišová se s Karlem Gottem přátelila dlouhých padesát pět let, od roku 1964, a jejich přátelství nerozdělila ani ta normalizace, ani poslední léta, kdy už byli oba zdravotně v ne úplně hvězdné kondici. Marta samozřejmě nechyběla na oslavě Gottových osmdesátin, kde porušila jeho přání, že nechce žádné dárky, a donesla mu šampaňské, navíc zazpívala jeho a Matuškův hit Nepiš dál z roku 1966. Gott o ní vždy tvrdil, že má ´erotický alt´, tak se ho opět dočkal. Když zas Marta Kubišová pořádala velký koncert v Lucerně na závěr své kariéry, Slavík poslal zdravici, neopomněl navštívit křest prvního (a posledního) kalendáře Kubišové, který nazvala ´Pořád svobodná´. A pochopitelně nechybí ani na čtyř CD Supraphonu ´Karel Gott Duety 1962 – 2015´ (ten vydává Gotta i Kubišovou). Zpívají zde spolu ´Jarmark ve Scarborough´ a píseň ´Jaká to nádhera´…

Osobně se měli vidět předminulý víkend, k tomu už bohužel nedošlo: „Měli jsme se sejít na akci Helppes minulou sobotu, kde se za velké slávy vždycky předávají lidem s postižením asistenční psi. Karel tam měl zpívat. Novináři se mě ptali, co mu chci vzkázat, ale já jim vždycky jen říkala: „Já mu to řeknu sama osobně.“ Ale pak jsem se dozvěděla, že Karel má sníženou imunitu a nebude moct přijít, protože mu doktoři zakázali chodit mezi lidi,“ povzdechla si. S Karlem si prý plánovala jen tak popovídat... 

Nejsem žádná soudkyně

Není většího rozdílu než mezi kariérou Marty Kubišové a Karla Gotta. Zatímco ona po okupaci už vystupovat nesměla a byla režimem pronásledovaná, Karel Gott byl na výsluní slávy, režim si ho hýčkal a byl pro něj důležitý. Přesto neřekla Marta Kubišová o svém kolegovi křivého slova: „Já byla tehdy v nemocnici po ošklivém potratu (zpěvačka se ocitla v roce 1971 ve stavu klinické smrti – pozn. red.) a on mi tam přinesl krásnou bonboniéru. Sestřičky kolem ní kroužily jako včeličky, jaká to je nádhera, já neměla na žádnou bonboniéru sílu, a tak jsem jim ji nabídla, ať si ji vezmou. A ony odmítly, že by to nikdy nemohly sníst,“ vzpomínala pro Deník N. Ona sama mu to, že mohl na rozdíl od ní vystupovat, rozhodně za zlé neměla: „A co by mi to pomohlo? Já přece nejsem žádná soudkyně. K čemu by mi bylo posuzování lidí? Přece se od někoho neotočím, když se se mnou chce bavit,“ říká smířlivě.

Z toho, co dále prohlásila, je jasné, že Karel Gott tehdy, v sedmdesátých letech, neustále řešil, jak se s režimem zapletl, jedno mu to nebylo a sám komunistům nefandil: „Říkala jsem mu, ať se na to vykašle, že nemá cenu to rozebírat,“ prozradila Kubišová. Dokonce prý litoval, že nevstoupil na druhou stranu barikády: „Že se měl přidat k nám. Bylo z toho patrné, že se tím zabývá a že ho to zpětně bolí. Byl si toho vědomý a přiznal, že se tím trápí. Už jen to, že o tom měl potřebu mluvit, bylo podle mě očistný.“

Fanoušci pro něj znamenali celý život

„Chtěl, abych věděla, že se tím zabývá. Tehdy na mě čekal po jedné mé akci, kde jsem vystupovala, nebylo mu dobře, on trval na tom, abychom si spolu promluvili,“ uvedla Marta Kubišová. A rozebírá také to, proč to vše Karel Gott dělal, podle ní chtěl být nablízku svým fanouškům: „Právě v tom, že to pro něj bylo všechno. Jemu to dělalo radost, on z lidí žil. Vždycky byl absolutně připravený. Když jsme spolu předávali ty asistenční psy, on stál v dešti a podepisoval se každému poslednímu fanouškovi. Pro něj byli obyčejní lidé stejně důležití jako celebrity,“ konstatovala zpěvačka na závěr.

Vložil: Michaela Špačková