Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zamilovala se do profesora, zůstal jí po něm jen syn a dluhy. A pak přišla i o práci, pro kterou žila. Tajnosti slavných

04.10.2019
Zamilovala se do profesora, zůstal jí po něm jen syn a dluhy. A pak přišla i o práci, pro kterou žila. Tajnosti slavných

Autor: repro/youtube.com

Popisek: Milena Zahrynowská

AUDIO/VIDEO Dlouhé nohy, plavá hříva a hlásek jako konipásek. Velmi brzy se stala operetní subretou, zlé jazyky ale říkávaly, že za vše vděčí angažovanému postaršímu manželovi, který kvůli ní opustil rodinu.

Něžná éterická bytost se kdysi stala mimo jiné jednou z nepřehlédnutelných semaforských ‘girls‘. Talent a lásku k hudbě měla krásná Milena Zahrynowská rozhodně po kom zdědit, žila pro herectví, zpěv a tanec, s každodenními starostmi jí ze všech sil pomáhali milující rodiče. Než se ale stačila propracovat na skutečný vrchol, zaúřadovala smrt, a pak ještě normalizace.

Polibek na rozloučenou:

Pro nadanou holčičku vše

Narodila se 10. listopadu 1941 v Praze a vyrůstala v Podskalí, v Plavecké ulici číslo 8. Umělecké nadání se v rodině dědilo po generace, její pradědeček Karel Barvitius a po něm i dědeček stejného jména se věnovali vydávání hudebnin a rodina vlastnila až do roku 1949 obchod s klavíry a pianiny v Myslíkově ulici. Maminka Zdena byla výborná houslistka a zpívala ve sboru Národního divadla, po Milenině narození se ale kariéry vzdala a veškerý čas pak věnovala jen své nadané dceři. Tatínek byl architekt a jeho rodina pocházela ze Zakarpatské Ukrajiny. Hudební talent u dcery odhalili velmi brzy a všemožně ji podporovali, takže začala chodit na hodiny klavíru a samozřejmě i do baletu. A také uměla skládat krásné melodie, které později ráda hrávala svým dětem.

Mě láska ošálí:

Zamilovaný profesor

Po základní škole zamířila na Státní konzervatoř, kde nejprve studovala v tanečním a hudebním oddělení a od třetího ročníku přestoupila na skladbu a dirigování. Už během studia se stala elévkou Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého a Divadla na Fidlovačce. A bylo jí pouhých sedmnáct let, když se seznámila s děkanem Akademie múzických umění, profesorem Antonínem Sychrou. Byl o třiadvacet let starší a v té době ještě ženatý, Milena prý ale do jeho života vstoupila velmi razantně. Zlé jazyky dokonce tvrdí, že se přičinil o její extra vzdělávání navíc už na konzervatoři a později se také zasloužil o hladký nástup její kariéry. To ale podrobněji rozebírat nebudu, protože se k tomu protistrana již nemá možnost vyjádřit, takže se držme faktů.

Nezaváhej:

Starala se maminka

Již v roce 1960 Milena poprvé stanula před filmovou kamerou jako tanečnice v baru v psychologickém dramatu režiséra Zbyňka Brynycha Smyk. Ve dvaceti letech se za Sychru provdala a porodila syna Michala. Nová rodina žila pohromadě s jejími rodiči a maminka Zdena ze všech sil pomáhala s péčí o dítě, aby se Milena mohla naplno věnovat kariéře. První angažmá dostala v roce 1963 v Hudebním divadle Karlín jako tanečnice a současně si zahrála nevěstu v debutu režiséra Jaromila Jireše Křik. Podle svědectví kolegů byla mimořádně pilná a disciplinovaná, takže se v karlínském divadle rychle vypracovala na pozici sólistky. Současně hostovala i v legendárním Semaforu a během šedesátých let natočila dvanáct celovečerních filmů. Jen zlomek z nich jsme ale mohli později zhlédnout, protože se většina v době normalizace ocitla v trezoru.

Ten náš velký ples
(s Ladislavem Županičem, z operety Rudolfa Piskáčka Tulák John):

Štěky pro tanečnici

Na jevišti nejen hrála a zpívala, ale samozřejmě také tančila. Vynikala temperamentem, v každé situaci dokázala být přirozená, roztomilá a atraktivní. Půvabnou tvář, výrazné krásné oči a okouzlující úsměv uplatňovala v rozverných operetách, konverzačkách, komediích i různých tingl tanglech. Hostovala v legendárním Semaforu, prošla Rokokem či divadlem Paravan. Filmoví tvůrci si ji zpočátku vybírali především jako tanečnici, takže tančila v Trigger Whisky Saloonu v nesmrtelné westernové parodii Oldřicha Lipského Limonádový Joe aneb Koňská opera, v legendární hudební féerii Jána Roháče a Vladimíra Svitáčka Kdyby tisíc klarinetů či v povídce Ladislava Rychmana Jak se koupe žena z komediálního triptychu Zločin v dívčí škole.

Volám na shledanou:

Kráska ve vedlejší roli

V roce 1965 po ní poprvé sáhla i Československá televize, po bezejmenném ‘štěku‘ v komedii Zdeňka Podskalského Svatební cesta aneb Ještě ne, Evžene! jí Václav Krška nabídl postavu Esther v láskyplné romantické komedii Poslední růže od Casanovy, v níž ztvárnil nejslavnějšího dobyvatele ženských srdcí Giacomo Casanovu jedinečný Felix le Breux. Její nejvýraznější filmovou rolí se ale stala v roce 1969 Sofie, svůdná manželka Itala Pistoria, která se stane milenkou krále Jana Lucemburského v kouzelné historické komedii režiséra Karla Steklého Slasti Otce vlasti. Před televizní kamerou stála naposledy v roce 1977 jako Švábenská v bakalářské povídce Spáč a o dva roky později jí nabídl poslední malou filmovou příležitost Tomáš Svoboda v hudební grotesce Hodinářova svatební cesta korálovým mořem.

Pryč s tímhle smutkem hloupým:

Dluhy a starosti

Ať už to bylo na počátku s jejím manželstvím tak či onak, pravdou je, že za vášnivé vzplanutí jinak zpravidla protivného a arogantního profesora nakonec Milena tvrdě zaplatila. Po šesti letech manželství totiž na Antonína Sychru zaútočila roztroušená skleróza, nad níž neměl šanci vyhrát. Posledního zhruba půldruhého roku byl už jeho stav velmi vážný a byl upoután na lůžko, přesto Milena měla díky své rodině a péči lékařů šanci věnovat se dál i kariéře. Když v srpnu 1968 obsadila Československo ‘spřátelená‘ vojska Varšavské smlouvy, byla právě na vystoupení ve Švýcarsku. Přesto o emigraci neuvažovala ani na okamžik. Syn, nemocný manžel a rodiče ji spolehlivě vedli zpátky domů. Poté co Antonín 21. října 1969 zemřel v pouhých jednapadesáti letech, zbyly prý po něm mladé vdově dokonce i dluhy.

Pár modrých zvonů:

Pro veřejnost nevhodná

Sychra odešel během právě čerstvě nastoupené slibné vědecké kariéry, což bylo vzápětí Mileně přičteno k tíži. V sedmdesátých letech ji odmítli přijmout do nově ustaveného Svazu dramatických umělců, což její situaci ještě komplikovalo. Působila v pražské Viole, kde dokonce Josef Škvorecký připravoval její recitál, na jeho realizaci už ale nedošlo. Stejně dopadl i připravovaný film o legendární špiónce Matě Hari, v němž se s ní počítalo jako s představitelkou hlavní hrdinky. V roce 1972 zase například natočila dva díly populárního seriálu Pan Tau, v němž hrála matku malé holčičky, s níž se Jan Werich coby bohatý pan Wiola toulá po Jižních Čechách. Jenže Werich začal být nežádoucí, tudíž i tyto díly byly cenzurou zhodnoceny jako nevysílatelné.

Pařížský život
(úryvek z operety v televizním pořadu Papá Offenbach):

Osudové ztráty

Po manželově smrti se už Milena znovu neprovdala, byla ale mladá, takže není divu, že toužila po lásce. A ta jí nadělila kromě štěstí i další pořádnou porci starostí. V roce 1972 porodila syna Filipa, o pět let později pak ještě Dominika. Oba dostali příjmení Sychra po zesnulém manželovi, kdo ale byl jejich skutečným otcem, to zůstalo tajemstvím jejich matky a možná ještě některých jejích nejbližších. Spolupracovala s rozhlasem a dabingem, často vystupovala a zpívala v televizních hudebních a zábavných pořadech, například v silvestrovském Vydržte až do půlnoci, v Kabaretu U dobré pohody, v programech orchestru Karla Vlacha či Hybš hraje Hašlera. V divadle ale příležitostí postupně ubývalo, a tím přicházela o práci, pro niž žila a s jejíž ztrátou se nedokázala smířit. Krásná Milena Zahrynowská zemřela 5. prosince 1986, v pouhých pětačtyřiceti letech. Dohledat příčinu jejího předčasného odchodu je prakticky nemožné.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace