Pro polského spisovatele jsou Češi národem zbabělců, které zajímá jen pivo a ponižování žen. Tak si připomeňme Peroutku… Komentář Pavla Přeučila

Foto: Youtube / repro

Popisek: Do Polska za levnými nákupy jezdí celé česko-polské pohraničí...

Nevím, co jsme jako Češi udělali zlého polským spisovatelům, ale v posledních letech na nás někteří chrlí doslova příval nechutných urážek a podpásových invektiv. Čerstvě se mezi ně zařadil i polský prozaik a překladatel českých autorů Aleksander Kaczorowski. Ten hlásá do světa, že nesnáší Čechy, protože ho dlouhodobě rozčilují. Česko je prý světem mužů, kde jsou ženy neustále ponižovány. Češi prý také Polákům závidí tradice hrdinského odporu a bojů, protože se hluboce stydí, že české dějiny od roku 1938 představuji jen sled kapitulací. „Společnost, která nebyla s to bojovat za svůj stát, se nakonec změnila v pospolitost konzumentů, které spojuje láska k pivu,“ to jsou jeho slova, která mají být obrazem českého národa.

Určitě nebude na škodu si v této souvislosti připomenout, jak hodnotil kdysi Poláky ve své práci ´Budování státu´ tak uznávaný novinář, jakým byl Ferdinand Peroutka. „Na rozdíl od Československa, které pokládalo tvoření státu za skončeno a hranice za definitivní od podepsání mírových smluv, Polsko se nezdálo nasyceno a ohlíželo se na všechny strany, kde by ještě mohlo urvat kus území a zvětšit se. Tak, zavádějíc pěstní právo, se stalo Polsko na východě živlem nepokoje. Obrozené Polsko představilo se světu jako národ romantický a jako stát imperialistický, usilující rozšířit svou vládu na všechna území, která nejsou před tím dostatečně chráněna... Svou romantickou výbojnost pokládali Poláci za znak rytířské povahy, byli na ni hrdi a za nic by nechtěli o ni přijít."

Psali jsme

Jsou Češi nudní, programově průměrní měšťáci, jímž je vše u zadele? Český úděl, půlstoletí po Havlovi a Kunderovi... Přečetli jsme

Češi žijí jen o víkendech

Už v roce 2013 se v polském týdeníku Wprost objevil dost drsný text s podtitulkem ´Česká politika hnije´, kterém se konstatuje, že v Česku vládnou komunisté, extrémisté, sexuální skandály a korupce. Servítky si nebere při hodnocení Čechů ani známý polský novinář Mariusz Szcygieł. Podle něj tráví Češi čas od pondělí do pátku v jakési čekárně na skutečný život, který začíná až o víkendu na chalupě, kde v děravých ponožkách stříhají živý plot, grilují a pijí pivo. Szcygiel to dává poněkud podivně do souvislosti s vysokým počtem ateistů u nás. Na rozdíl od Poláků, katolíků, prý nevěří Češi na život po smrti, a proto si chtějí užívat tady a teď.

Psali jsme

Palivem umělecké smetánky je snad jen pohrdání. Komentář Štěpána Chába

Jsme prý jen ukecaní burani

Je zajímavé, že Szcygiel, autor známého Gottlandu, knihy z roku 2007, která se dočkala vydání a úspěšné dramatizace i u nás, se tehdy celkem úspěšně snažil o pravdivé vystižení mentality a povahy českého národa a náhle jsme pro něj burani v teplácích, u kterých prý „nesnáší jejich zdlouhavost a ukecanost.“ Navíc se Szczygieł v mnoha rozhovorech a reportážích často vyznával ze své lásky k Čechám a sám sebe označoval za jakéhosi čechofila, srostlého s českým prostředím.

Čechům je vše u pr*ele

Ale zpět k tomu, co o nás tvrdí Aleksander Kaczorowski. Tomu leží v žaludku i politická situace, jaká u nás vládne. Češi si prý zvolili populistickou stranu postkomunistického aparátčíka Andreje Babiše, kterému sice říkají český Berlusconi, ale je to kdosi na způsob ukrajinského oligarchy, a prezidentem je Miloš Zeman, sympatizující s Ruskem. „Česká politika je pro mne zdrojem ustavičného zklamání,“ dodává. Podle něj byla kampaň proti uprchlíkům v Česku stejně hnusná jako v Polsku či Maďarsku a země je hluboce infiltrovaná ruskou propagandou. „Češi nejsou liberální. Většině lidí je prostě všechno, jak říkají, u prdele,“ říká Kaczorowski.

Ženy jsou v pozici služek

V jednom z rozhovorů se svěřil, že český svět je světem mužů. „Uvědomil jsem si to, když jsem psal životopis Václava Havla. V jeho dramatech ženy přepisují na stroji texty svých milenců, oddávají se jim a občas vaří. To je ještě jeden argument pro to, abychom si Čechy neidealizovali,“ Podle něj jsme hluboce konzervativní společnost. „To je ta střední Evropa, nad kterou se po staletí vznáší pach kyselého zelí,“ uzavírá svůj pohled na Čechy.

Je to jen závist, nebo záměrné rozeštvávání?

Co si budeme povídat, spousta Čechů vidí zase Poláky jako trhovce a kšeftaře, nestydící se nám dodávat zkažené maso a další ne zrovna ´košer´ potraviny. Češi sice jezdí do Polska za levnými nákupy, ale mnohým leze krkem až přílišná amerikanizace polské společnosti. Výhled na perspektivu, že téměř za našimi humny bude v Polsku obří základna amerických vojsk také nebudí zrovna nadšení. Názory polských literátů se také diametrálně liší od názorů běžných Poláků, kteří Čechy a Česko doslova milují. Jezdí k nám čím dál častěji na dovolenou, obdivují náš vztah k historii, památkám a péči o ně.

Během svých návštěv Polska jsem měl možnost s řadou místních hovořit a mnozí nám závidí (v dobrém) naši životní úroveň a úspěchy, jichž naše země dosáhla. Možná, že u oněch spisovatelů pramení ono opovrhování Čechy také právě ze závisti, která už ale není tak neškodná. Naskýtá se ale i otázka, zda takové výroky nemají naše dva tak blízké národy jen rozeštvávat, protože i v Polsku je nemálo lidí, jimž vadí naše vzájemné společenství ve Visegrádské čtyřce.

Vložil: Pavel Přeučil