Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Palivem umělecké smetánky je snad jen pohrdání. Komentář Štěpána Chába

komentář 27.09.2019
Palivem umělecké smetánky je snad jen pohrdání. Komentář Štěpána Chába

Autor: Facebook

Popisek: Definice kapitalismu se vším všudy. Jak se tomu ale vyhnout, aniž by musel člověk skončit v asiociálním centru Klinika? Všichni knihy psát nemůžeme, nebyl by tu nikdo, kdo by vyráběl, produkoval, hnal společnost svinským krokem kupředu.

Polský prozaik a překladatel českých autorů Aleksander Kaczorowski řekl v rozhovoru, že Češi jsou zasmrádlí maloměšťáci, nudní, s nudnými postoji i životy, že jsme dosud neměli ženu ve vedení vlády, že máme premiéra střihu ukrajinských oligarchů a prezidenta, který je příliš proruský, že nemáme rádi imigranty a že máme všechno u prdele. Prostě toho na nás pan Kaczorowski nakydal tolik, že bychom tím mohli prohnojit všechna řepková pole.

Naše paní šéfredaktorka vyzvala redakci k tomu, aby vyjádřila svůj postoj a sama vykopla prvním článkem, kde se vrací k Havlovi a Kunderovi a jejich názorové polemice z šedesátých let. Zároveň vyzvala k hádkám, které nebudou končit ve zdi, ale povedou k něčemu, co se dá nazvat konstruktivním řešením. Já se pokusím nejdříve pochopit, co jsme zač a jestli nás vůbec něco spojuje.

Blbec jako definice

Pan Kaczorowski očividně popustil uzdu svému rozčarování, které popouštějí všichni, kteří mají pocit, že jejich mistrování všech ostatních bude ku prospěchu věci. S podobnými myšlenkami se můžeme setkat u umělecké smetánky napříč celou republikou. Blbci tam dole (myšleno my, kteří nefušujeme do umění) jsou zkrátka blbci. Nechápeme globální politiku a zapškle lpíme na těch svých zapocených tradicích. Rusko zlo, migrace dobro, žena ve vedení, progrese musí být tak, jak Západ káže, to jsou témata, která už jsou vlastně nudně všední a nedokáží nahlédnout dál, než na povrch. A jsou to témata, která zadrhnutá umělecká smetánka opakuje jako přes kopírák jak u nás, tak očividně i v Polsku. Farizejství umělecké smetánky, z kterého se zvedá žaludek už snad každému (tedy alespoň tomu, kdo si ve své bláhovosti nehraje na tu samou sortu slepců, ač ani do toho umění nefušuje a fušovat neumí).

Havlův stín nad republikou

Kaczorowski ve své nenávisti lituje jediného, že už Česká republika není ostrůvkem pozitivní deviace Václava Havla, do kterého si nás Kaczorowski zařadil po revoluci. Vždyť i sám Havel to malé ‘čecháčkovství‘ nenáviděl. Nečteme Hegela v originále, místo prohlídky umělecké galerie a návštěvy Národního divadla jsme, snad naschvál, v kolbence a dřeme od nevidím do nevidím. Ale k tomu holt kapitalismus svádí. Nemnoho těch, kteří mohou dumat o duši a údělu, a pak drtivá většina těch, která musí dřít, aby uživila ty zahrabané do údělu a duše. Nic proti, je to prostě tak. A je to tak všude. Uvězněni pod bičem dluhů, nájmů a složenek dřeme, aby nás neumořily. Místa pro dumání o duši moc nezbývá, nebo je redukované jen na to, že si střádáme do piksly od slaných tyčinek na vlastní pohřeb.

Kompot

Pan Kaczorowski očividně nechápe krásu rozhovoru o kompotech, nevidí nádheru toho, že na zahradě roste kedlubna a vedle ní sedí spokojený člověk, nevidí ten chybějící kus v naší národní hymně, kde voda hučí po skalinách, proti tomu žádná, ale hučela jak kdyby ji prohnali čističkou, ale u češství jsou přidané do vody šutry a shnilý klády a bahýnko a vůbec takový ten obvyklý vodní čurbes, aby to pěkně klokotalo, aby to mělo ten správný zvuk, takový ten, z kterého jde cítit rybí čůrání a odtok s močůvkou z chalupy o kousek výš, protože teprve to definuje národ. Vidí svou představu havlovského nadčlověka, který není zadělaný od hlíny obyčejného života, ale trápí se postuláty myslitele, který je normálnímu člověku stejně cizí, jako ty jeho postuláty. To, co nazývá Kaczorowski maloměšťáctvím, je jen pohrdání nadutce obyčejným životem. Mudrc přistupuje k obyčejnému životu s pokorou a úctou. Blbec jím pohrdá. Vidět modlu znamená jediné, člověk se při dopadu do reality zaryje hubou hluboko do hlíny.

Postoj pana Kaczorowského ukázal, jak mělce a nízce chápe náš národ. Chápání redukuje jen na vnější příznaky toho, že tu máme Babiše a Zemana, že jsme součástí V4 a její role opozice v EU, že se většinově bráníme sociálním experimentům s imigranty. A na to konto o nás prohlásí, že si zasluhujeme nenávist. Jsem si jistý, že stejně, jako nenávidí nás, nenávidí i Polsko samotné, které je jistě v Kaczorowského očích malé, nicotné a nízké... když ho srovná s nablyštěným Západem. Ale to je jako přes kopírák i u naší kulturní fronty. Pohrdá malostí vlastního národu, protože pokukuje k sousedům a závidí. Takže nejde ani tak o to, jestli Kaczorowski nenávidí Čechy, ale o to, jak až moc závidí Kaczorowski Západu jeho do politické korektnosti zabalený fanatismus, který se díky PR profiluje jako politická kultura, kterou by měli chtít následovat všichni.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace